Jak jsem se tak prohraboval archivem svých pohádek, z nichž už drtivá většina zde byla vypuštěna, a ty, co nebyly (v množství asi prstů jedné ruky), si vypustit netroufám, abych ten pohádkový koutek neindoktrinoval přílišnými úlety, tak jsem narazil na jeden kratičký text, který se sice jako pohádka jmenuje a má jistý fantastický podtext, ale v pravém slova smyslu pohádkou není. Tašky do pohádek zkrátka nepatří. Raneček s buchtami, pytlíček tabáku či otřásající se oslíček a tak podobně ano, ale taška ne. Tašky si noste v reálném světě a do pohádek s nimi nelezte, všechny pohádkové bytosti by se totiž při pohledu na vás smíchy popadaly za břicho, anebo za něco jiného. Takže zde je ono povídání o tašce, které si na pohádku jen tak kamuflážně hraje:
Lucifer
12.09.2013, 00:00:25 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Po delším čase se vracím k Době jedové 2 od Anny Strunecké a Jiřího Patočky. Přicházím s podkapitolou, kterou napsal Jiří Partočka a která se zaobírá elixírem života a neutuchajícího mládí. Chtěli byste omládnout a svůj život prodloužit, dokud se vám to bude líbit? Občas přemýšlím, že bych se chtěl vrátit do svých mladších let, ale ve skutečnosti vlastně ne. Bylo to hezké, teď jsem však už někde jinde a nemyslím si, že je to horší. Domnívám se, že své mládí v sobě stále ještě mám, a navíc obdařené zkušenostmi, které jsem dříve neměl. Svou životosprávu náležitě hlídám a mé duševní pochody stále ještě někam směřují. Nějaký ten elixír života v sobě asi mám. A to mi stačí. Nicméně jsem vždy otevřený jakýmkoliv podnětům, kterými bych ten svůj elixír života mohl obohatit. Těch podnětů jsem tu už zmínil mnoho, jedny z nich jsem nalezl ve dvou dílech Doby jedové. Kupříkladu Kurkumin, který si občas sypu do jídla a který tak nějak souvisí s tím, o čem ve své podkapitole o elixíru života píše Patočka.
11.09.2013, 00:01:05 Publikoval Luciferkomentářů: 18
Už jsme tady dlouho neměli pohádku, že? No dobře, jednu jsem nalezl ve svém starém rukávu. Napsal jsem ji čtrnáctého února roku 2005, tj. v den, kdy se slaví svatý Valentýn, což je svátek lásky. Dnes máme již téměř konec léta, to babí je nadohled a za ním se šourá podzim, zatímco Valentýna slavíme koncem zimy. Ta pohádka, ač stvořena na svatého Valentýna, je však nadčasová. Byla původně mnohem kratší, než jak jí teď předkládám. Trochu jsem ji poopravil a doplnil především tu střední delší část. Podstata snad zůstala zachována.
10.09.2013, 00:00:21 Publikoval Luciferkomentářů: 5
V předchozím pojednání o pozitivním myšlení z Indigového světa jsem se v jenom komentáři (číslo 9) zmínil, že na něj v podobném ražení navazuje něco o mezilidských vztazích, mezi něž patří i láska. Slíbil jsem, že se k tomu možná ještě dostanu, a to „možná“ si teď už můžete škrtnout. Doufám, že i v tomto tak trochu filosofickém pojednání naleznete něco, co vás obohatí a umožní vám pozitivněji nahlédnout do hlavy svých souputníků, i těch, kteří vám lidově řečeno lezou na nervy.
09.09.2013, 00:00:24 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Začíná se čas, kdy rána budou chladná...
08.09.2013, 00:01:29 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Tento první a zřejmě i velmi horký zářijový sobotní den bych rád vylehčil trochou nepříliš náročných informací o ořechách či oříšcích, bobulích a banánech. Už jsme tady dlouho neměli kviz, takže na úvod přicházím hned se dvěma. Pokuste se z nich vybrat tu správnou odpověď, a pak se chutě pusťte do čtení hlavního textu, který jsem zabalil, aby vás při řešení obou kvizů nerušil.
Které z následujících plodů patří mezi ořechy?xxxxx
Které z následujícího ovoce jsou bobule?
07.09.2013, 00:00:26 Publikoval Luciferkomentářů: 4
První zářijový pátek přicházím se třemi básněmi, dvěma krátkými oddělenými jednou trochu delší, od moravského básníka Jana Skácela, jenž se nakonec usídlil v Brně. Pod jeho jméno jsem vložil odkaz na Wikipedii, kde se nalézá jeho stručný životopis a seznam básnických sbírek. Všimněte si, že začátek pádu předchozího režimu mu unikl jen o deset dní. Jan Skácel se v Poetickém koutku objevil už dvakrát (Chvíle, Dávno a Potom; Vteřina v lednu a příliš čistý sníh). Ty tři básně na sebe možná vůbec nenavazují, ale když jsem v takovém téměř polospánku listoval jedním výborem z jeho díla, padly mi do oka a níže uvedeným způsobem se seřadily.
06.09.2013, 00:01:30 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Po delší době se vracím ke knížce od Leonarda Scheffa a Susan Edmistonové, která se zabývá zenovým přístupem k překonání zlosti. Domnívám se totiž, že nadešel ten správný čas. Z této bohulibé knížky jsem zde již vypreparoval řadu úvah, viz: Kráva na parkovišti, Nový přístup k zacházení se zlostí I, Nový přístup k zacházení se zlostí II, Zenový přístup k překonání zlosti - Vážně?, Vděčný by měl být ten, kdo dává, Dávání a přijímání. Pro dnešek jsem vypreparoval neotřesitelný klid.
05.09.2013, 00:01:50 Publikoval Luciferkomentářů: 20
I přesto, že je opožděná…
04.09.2013, 00:00:19 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Z některých mých nedávných vlastnoručně vyfabulovaných příspěvků by se mohlo zdát, že se k okolnímu světu stavím veskrze negativně. Tu si stěžuji na to, tam si stěžuji na tamto, jinde zase na něco jiného a tak dále. Faktem ale je, že jsem vybaven veskrze pozitivním myšlením. Kdyby tomu tak nebylo, tak při své nadměrné citlivosti vnímání okolního světa bych si už dávno omotal kolem krku tlustou šálu a svou labutí písní obdařil nejbližší strom. Jen si přečtěte moje pohádky či básničky, to pozitivum z nich sálá jako ze supernovy. Dnes chci navázat na druhé post scriptum z Indigového světa, které se, jak jinak, nazývá Pozitivní myšlení. Tento bohabojný přístup k životu jsem tady zmínil již několikrát, kupříkladu v pojednání Vztah mysli a těla I či Starosti hoďte za hlavu.
03.09.2013, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 36