Jak zde již bylo několikrát řečeno, naposledy v Hledání teorie všeho se Stephenem Hawkingem, fyzika rozeznává čtyři základní (fundamentální) interakce (síly): gravitační, elektromagnetickou, silnou a slabou. Před pár dny se mi do rukou zcela náhodným způsobem dostala knížka od úspěšného autora zhruba sedmi knižních bestsellerů Chucka Klostermana, který pochází ze Severní Dakoty a v současnosti žije se svou ženou v newyorském Brooklynu. V této knížce, jejíž název naleznete na konci příspěvku, Klosterman vtipným způsobem na mnoha příkladech ukazuje, jak jepičí život mají „věčné pravdy“ a jak často vycházíme při svých úvahách z předpokladů, které jsou od začátku chybné. A hned v úvodu svého čtivého elaborátu si bere na paškál gravitaci.
Lucifer
18.04.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Byla neděle čtrnáctého dubna, což je poměrně zajímavé datum, a i když byla zima, tak se začalo oteplovat. Měl jsem v plánu vyrazit na zajímavou procházku do Havlíčkových sadů (Grébovky) s nezbytným ženským doprovodem. Aby bylo jasné: po celý svůj dosavadní život jsem tvrdě trval na tom, že kamkoli půjdu či kamkoli si sednu, popřípadě lehnu, musím mít ženský doprovod. Ne vždy se mi to podařilo, takže jsem tu a tam putoval osamoceně a nesmírně duševně, psychicky i fyzicky trpěl. Ale i v těchto případech jsem si ten ženský doprovod nesl v hlavě, popřípadě jsem sledoval různé kolemjdoucí entity tohoto druhu, které neunikly mému perifernímu zraku. Tentokrát jsem však měl domluvený přímý ženský balíček.
15.04.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 30
Ještě žijí pamětníci, kteří se nachomýtli k poválečné likvidaci fondů klášterních a zámeckých knihoven. (Doporučuji: K pohybu knižních konfiskátů po roce 1945). Někde se „ten papír“ vyhazoval z okna, jinde nadšení brigádníci nakládali balíky knih na vozy, aby se kulturní paměť stala odpadem, který bude spočívat na dvorech a ve skladištích. Tam knihy vyčkávaly, až soudruzi rozhodnou o jejich dalším osudu. Např. jen na nádvoří kadaňského kláštera bylo takto složeno 8 vagonů knih. Za pasivního přihlížení důvěřivých (nebo dezorientovaných) občanů. Absurdnost situace vystihl Bohumil Hrabal v Příliš hlučné samotě: hlavní hrdina, jenž se ocitá ve společnosti opravdových velikánů filozofie a písemnictví, propadá pocitu neskutečna. On, člověk nicotný, likviduje díla géniů! Něco takového je přece možné jen ve snu!
Stella
12.04.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Před nedávnem se mi dostala do rukou knížka od německého vědeckého publicisty Rüdigera Vaase, která se zabývá životním dílem a myšlenkami jednoho z nejznámějších vědců (fyziků) Stephena Hawkinga. Svůj poslední příspěvek do Populárně naučného koutku jsem vložil téměř před rokem (Nejopravdovější skutečnost (kaleidoskopická dětská ohrádka)) a více jak měsíc předtím jsem tam prozatímně zakončil nedokončenou sérii o Neznámém vesmíru. Slíbil jsem, že ji v brzké době dokončím, jenže ani po více jak jednoroční pauze s tím stále ještě váhám. Problém není ve zdroji této série, ale v mém myšlenkovém postoji, který se někdy až výrazně liší od toho, co se píše ve většině populárně naučných, ale i ryze odborných knížkách či článcích. V posledním roce však v mém životě nastala dost výrazná změna, která mé myšlenky zavedla úplně jiným směrem. Blíží se však čas, kdy svůj slib budu moci splnit, nicméně zatím jako předskokana předkládám výňatek z Vaasovy knížky.
09.04.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 90
Přicházím s poslední reprodukcí z Filosofie vína od Bély Hamvase, a to s druhým výňatkem z doprovodného dodatku z Onoho světa. Tímto se s Hamvasem Bélou na Neviditelném čertovi viditelně loučím patrně navždy. Nevím jak vám, ale pro mne bylo toto setkání s pozoruhodnými maďarskými kořeny nesmírným, ba nebojím se přímo i nepřímo říci vesmírně smírným přínosem, ačkoli si nejsem zcela jistý, kdy, jak a v jakém punktu, jsem dokázal oddělit zrno legrační od zrna donačního. Pokud ovšem dospějete ke stejnému závěru jako já, totiž k žádnému, tak mi nezbývá, než se domnívat, že čas věnovaný tomuto nevinně vinnému střiku nebyl bez jakýchkoli skrupulí promarněný, natožpak finitně propitý. A ještě než předám slovo Hamvasovi, abych ho pak dorazil svým dodatečným doslovem, chtěl bych vás požádat, abyste vyprázdněné lahvice zavčasu odnesli do tříděného odpadu.
06.04.2019, 00:00:07 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Počasí zvelikonočnilo, barvy vyskočily a ptáci si najednou vzpomněli! Po celou zimu se milostivě ukázal na krmítku tu jeden, tu dva, ostatní byli nejspíš na exotické dovolené, neboť je nutné létat s dobou. Od listopadu jsme nezkrmili ani půl kila slunečnice, zatímco v loňské zimě jsem ji nestačila kupovat. A najednou – rvou se o každé semínko. Banda líná. Teď už by se přece snadno uživili bez člověčího přispění. Nebo je tolik vyčerpává budování (rekonstrukce) hnízd? Krmení holátek? A není za tou chtivostí onen často zmiňovaný nedostatek hmyzu? Po mouchách i po komárech i po vosách se nám ještě bude stýskat!
03.04.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 27
Byl jednou jeden slon, jemuž už táhlo na jednašedesátku, a ten se zamiloval do myšky, jíž táhlo již na jedenadvacítku. I přes rozdílnost věku a tělesných rozměrů jejich láska začala rozkvétat jako cibulovité rostliny v květníku.
31.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 49
Sebe sama
28.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 34
Papoušek Polly je prý symbolem polyamorie, jejíž vyznavači se sdružují do komunit také u nás. Polyamorie jako praktikování volných svazků s více partnery je hodně sympatické hnutí, i když – ne všude legální. Už samotný fakt, že „někde to jde, jinde ne“, svědčí o tom, že věci sexu, lásky a manželství nejsou dané jednou provždy: ani přírodou, ani společností, ani institucemi. V duchu svého základního názoru, že vývoj se děje zdola, Ridley říká: „Zažehnejme magii kulturního determinismu, místo toho hledejme příčiny chování v evoluci.“ Evolucí se dá vysvětlit většina typicky lidského chování. Rozdíly mezi lidmi (i jejich podobnost) vycházejí zevnitř jednotlivců. Ridleyovi se hrubě nezdá freudovské přeceňování zážitků z dětství a dospívání… Lidská osobnost se přece nevyvíjí shora a zvenčí. Nakonec, posledních dvacet let přineslo také nezvratné důkazy o tom, že např. homosexualita není způsobena naočkováním v dětství a mládí. Jedinec si ji přinese na svět.
25.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 34
Nechme víno vínem, ženy ženami, filosofický podtext podobojího uložme ad acta, a pojďme se podívat na Onen svět, jímž Béla Hamvas v podobě průvodce završil své vzletné dílko. Jeden z překladatelů do češtiny, Robert Svoboda, k tomu napsal: „Průvodce po Onom světě je zase satirou ‚gulliverovského‘ typu, kde mátožnost a neuspořádanost Onoho světa je zřejmou karikaturou základních rysů světa Tohoto, nahlíženého z perspektivy Hamvasova ‚autentického bytí‘. Zvolená forma autorovi umožňuje, aby si podle libosti utahoval jak ze společenských jevů a konvencí meziválečného Maďarska, tak obecněji z dobové filosofie, vědy, politiky a mnoha dalších, v Hamvasově díle důsledně znevažovaných projevů života odtrženého od ‚spásonosné‘ tradice.“ Z tohoto dovětku k Filosofii vína předkládám úvodní část, zaměřenou na Ráj a Očistec na Onom světě. Peklo vynechávám s pocitem, že na NČ již bylo přetřásáno nepřebernými způsoby. Jak se níže dozvíte, nejen Ráj a Očistec, ale i Peklo jsou zanedbatelnou součástí Onoho světa. Přesto si Hamvas neodpustil těmto mikrosvětům věnovat nezanedbatelnou pozornost, což byl jistě dobrý nápad.
22.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Ve třetím přenosu z Hamvasovy Filosofie vína jsem rázně přeskočil do její třetí části a vyloupl z ní pasáž zabývající se otázkou „Kdy pít a kdy nepít víno?“. Pasáže „Jak pít?“ a „Kde pít?“ jsem se rozhodl vynechat, jelikož vás tímto Hamvasovým vinným střikem nechci až tak unavovat, poněvadž předpokládám, že se mezi vámi najde jen zanedbatelné procento skutečných fajnšmekrů v tomto unikátním blahoslavenství. V čtvrtém přenosu vám nabízím předposlední pasáž Ceremonielu vína, v níž dochází po vzoru „res fortissima“ k prolnutí ženy a vína, bez něhož bychom se my, skuteční muži, celý život třásli jako osika ve větru.
19.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Proč jsme tak úžasní, tak výluční, proč je život na Zemi tak mnohotvárný a proč se právě tady sešly tak fantastické shody, že se pozemský život vůbec mohl zrodit? Dougles Adams ve Stopařově průvodci Galaxií říká: „Představme si kaluž, která se jednoho rána vzbudí a pomyslí si: Nacházím se v zajímavém světě – jsem v zajímavé díře – padne mi jako ulitá, že? Dokonce mi padne pozoruhodně dobře, vznikla asi proto, abych ji zaplnila právě já!“ To je přesné vystižení základního omylu antropického principu, který zaměňuje příčinu a následek. Jedinečnost života na zeměkouli není určena nějakým plánem, ale je dána tím, že život vznikl na základě fyzikálních zákonů a podle nich se vyvíjí. Jak to všechno vzniklo, proč jsme tady… Inu, jsme výsledkem předlouhé cesty metodou pokus‑omyl. Kdyby podmínky v rámci fyzikálních zákonů vypadaly jinak, byl by zde někdo jiný nebo by tu třeba nebyl nikdo.
16.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 27