Povídání


« strana 21 »

Přijde čas a člověk musí jít


Padla na mě taková zvláštní únava. Myšlenky se mi zcela rozklížily, nedokázal jsem se soustředit na práci, vlastně vůbec na nic. Nebylo to Mezipřistání, nebyla to ani Konečná. Byla to pouze pustina naprostého rozklížení úplně všeho. Prázdnota. Jako když v sále uprostřed nejlepší zábavy zhasnou všechny reflektory a nastane neprostupná tma, všechno ztichne, nepohne se ani lísteček osiky, není slyšet ani pád jehly. Nic. Naprosté NIC.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 31         


Mezipřistání


(Podmíněné)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Vánoční procházky roku 2013


Vánoce skončily, včera jsem je tady mrštně zrekapituloval, přičemž jsem se v závěru pouze letmo zmínil o svých dvou vánočních výpravách s vetchým slibem, že o nich něco napíšu. To jsem si ale pěkně naběhl na své vlastní vidle. Inu co, sliby, byť vetché, se mají plnit, a mně nezbývá, než se s těmi svými vidlemi tak nějak po čertovsku poprat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 24         


Eleonora


Ještě před příchodem Štědrého dne, vstupní brány do Svátků vánočních, bych se s vámi chtěl podělit o jednu povídku od Edgara Allana Poea, která mne před mnohými lety nesmírně uchvátila. Vynechávám pouze první dva odstavce a započínám přímo s Eleonorou v Údolí duhových trav u Řeky mlčení, kam se občas ve snech vracím.

 

Sub conservatione formae specificae salva anima. / Raymond Lully (lat. - Zachováním zvláštní podoby bývá duše zachráněna).

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Co po mně zůstane? (V. Cílek: Hikikomori)


Dobrá polovina z vás nikdy nebude mít příležitost strávit ani minutu v naší porodnici. Můžete litovat. Prožila jsem tam dlouhé měsíce a byla to velká škola života. Pobývala jsem na pokoji v pátém patře. Hned poprvé jsem se pracně vklínila do výtahu s jinou těhotnou paní. V anorektické ručičce jsem křečovitě svírala Hvězdné hodiny lidstva, ukryté v záhybech široširého županu. Nastávající matka, jež mi v kabince velkoryse přenechala zbylých 5 % volného prostoru, směle třímala láhev a upíjela pivo desítku. Dívala se na mne pohledem, který říkal: Je tohle možný? A pak mi dechla do tváře: Kolikátý čekáte? Jsem prvorodička, hlesla jsem. No to já taky, už poosmý. Pravila a opatrně si přidržovala krabičku cigaret na „vzedmutém životě“.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 18         


Svátky slunovratu


Dnes kolem páté hodiny odpolední nastane na severní polokouli, kde se, jak je jistě všeobecně známo, nacházíme, zimní slunovrat. V předkřesťanské éře, včetně jejích samotných začátků, se v tuto dobu v různých zeměpisných šířkách započalo slavit zrození boha Slunce; kupříkladu staří Řekové slavili návrat Hélia, staří Římané měli Saturnálie atd. Staří Slované měli něco jako Svátky slunovratu, které probíhaly až někdy do 6. ledna. Křesťanům se nakonec podařilo do toho vklínit Vánoce a zrození Slunce nahradili zrozením Ježíše Krista. Já budu ode dneška slavit Svátky slunovratu, přičemž Vánoce do toho ani ne tak náboženským, jako spíše symbolickým způsobem počítám. Ježíš Kristus je pro mne lidským symbolem boha Slunce.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Konečná


(Nekonečná)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Téměř neviditelný sršeň


Dnešní povídání věnované Prosincovým čertím hrátkám bude retrospektivní. Retrospektivní ani ne tak v tom, že budu vyprávět o něčem, co se odehrálo v nějaké nepříliš blízké minulosti, jako v některých jiných povídáních, ale v tom, že použiju svůj již poněkud starší, a tudíž retrospektivní text. Příběh, který jsem onehdy vypustil na starém Psím podrbání, se týká blízkého setkání téměř třetího druhu s jistým druhem hmyzu, o němž jsem se v oněch okamžicích domníval, že patří mezi sršně. Tato jistě velmi pozoruhodná, podnětná a v jistém smyslu i filosoficky obohacující záležitost se odehrála někdy koncem srpna roku 2009 na Slapské přehradě v místech, kde se nachází Nová Rabyně.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Tomáš Relativní (A taky Buchanan)


Myslím, že Tomáš Relativní je intelektuální bratranec praktičtějšího Tomáše Fuka (životopis viz Necyklopedie). Těžko říci, který z těch dvou má lepší přístup k hodnocení životaběhu. Ale celkem si rozumějí, a když si jednoho i druhého přivoláte kdykoli a k témuž problému současně, nepochybíte.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 16         


Střepy vázy


Jste jako krásná jedinečná váza, která žije svým vlastním životem se svými obrázky, sny, myšlenkami, se svojí jistotou, že ví, co chce, čím je a tak dále. Jste přesvědčeni, že vaši vázu nemůže nikdo a nic roztříštit na střepy. Vaše jistota, suverenita a bohorovnost jsou naprosto nevyvratitelné, alespoň tak to vnímáte, že si ani nevšimnete, že vaše váza se už nějakou dobu rozpadá na střepy.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Třeba o vůních


Tak prý na tom jako primáti nejsme s čichem právě nejlíp. Údajně za námi pokulhávají - plavou si – asi jenom velryby. Ale vsadím se, že jsme zatím jenom nezjistili, kde takový kytovec svůj čichový orgán schovává. Místa má dost a nemusíme taky všechno vědět. Pokud jde o schopnost orientovat se pomocí čichu, můžeme jenom závidět motýlům, žralokům, šelmám… 

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 6         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  17  18  19  20    21    22  23  24  25 . . . . . . . . . .  31  32  33  34  35   »