Neviditelný čert

Clotrimazolky

Byl pozdní letní večer, venku bylo ještě docela teplo, horko už přece jenom trochu pominulo, a Rouper de Clotrimazol se trmácel metrovým vlakem v kraťasech, dovybaven košilí s krátkými rukávy a sandály. Držel v rukou knížku, jejíž stránky do slova a do písmene hltal, ničeho jiného si nevšímal. Když se blížil ke stanici, na níž měl přestoupit na jiný metrový vlak, zabouchl knížku až tak vehementně, že se mu z ní některá slova a písmena doslova vysypala na podlahu metrového vlaku. Když je sesbíral, tak se vztyčil, aby zamířil k výstupním dveřím vagónu metrového vlaku, a tu mu do oka padla jedna opodál stojící žena. Tím se to všechno začalo. 

Lucifer

19.06.2014, 00:00:11   Publikoval Luciferkomentářů: 25         

Moje první cesta na Západ

Do instituce, v níž se dodnes angažuji, jsem nastoupil na podzim roku 1987, tedy přibližně dva roky před pádem železné opony. Již do jejího pádu jsem se stihl zúčastnit jedné mezinárodní konference, ta se však konala ještě na naší straně železné opony. Bylo to na Slovensku ve Staré Turé a přítomni byli i kolegové z druhé strany téže opony. Jenže pak ta opona padla a nám se začínaly rýsovat možnosti navštívit mnohem význačnější konference tam, kam jsme před tím v drtivé většině neměli přístup. Moje první cesta na Západ vedla do Bochumi v západní části Německa. Odehrálo se to až v roce 1993 a na rozdíl od všech dalších konferenčních cest do dříve zakázaných zemí jsem tam cestoval vlakem.

Lucifer

13.05.2014, 00:00:17   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Také já jedu metrem

Potěšilo mě zjištění, že je možné si v metru objednat celou vlakovou soupravu. Vážně o tom přemýšlím, protože bych tím vyřešila své veliké potíže s orientací v prostoru a zhusta i v běžné realitě. Pokud pojedu do Prahy jenom dvakrát za rok a budu hodně šetřit, musí se to podařit. Pronájem tramvaje není tak drahý, vlak bude stát asi o něco víc, ale vratné lahve už se mi v kuchyni začínají hromadit…

Stella

08.05.2014, 00:00:08   Publikoval Luciferkomentářů: 8         

Jeden dávný jarní den

Vítr rozfoukával lidem pláště, slunce tuatam propíchlo řídký mrak, nad údolím se vznášel dým z lokomotiv, a jejich píšťaly morseovkou opakovaly slovo dá la va. Vzduch byl plný bílých kvítků - byl jarní den, v němž stromy ještě dovolí, abys mohl prohlédnout jejich větvemi na protější stranu.

Astra

03.05.2014, 00:00:10   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Věštecká středa posledního dne v dubnu

Takže zítra se konečně dostaví kalendářní První Máj, čemuž dnes bude předcházet hromadný odlet čarodějnic, což je od nich velmi hezké, poněvadž Máj je už od dob Karla Hynka Máchy nezpochybnitelným časem lásky. V českém kalendáři má dnes svátek Blahoslav, tudíž mi nezbývá než mu poblahopřát, jelikož blahoslavení budiž jurodiví duchem, neboť jejich jest království Májové. Můj přínos k této drastické transformaci ze závěrečného dubnového juchání čarodějnic k láskyplnému májovému muchlování bude však velmi pragmatický, lehce okořeněn mými již delší dobu ověřenými věšteckými sklony. V mém přínosu nicméně, ani nic více, neočekávejte nějakou systematičnost – bude totiž servírován způsobem, jenž připomíná chaotické poletování nudlí v bandasce.

Lucifer

30.04.2014, 00:01:12   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Jaroslav Pichlík: Až naprší

Jak konstatuje Jiří Dědeček v doslovu ke knize lékaře Jaroslava Pichlíka Indikace k ústavnímu léčení, ve Slovníku českých lékařů-spisovatelů najdeme přes pět set jmen. Říká, že Jaroslav Pichlík píše nemilosrdné příběhy nemilosrdným jazykem. Tento teplický lékař je podle slov jeho kamarádů Vladimíra Mišíka a Jaroslava Olina Nejezchleby poněkud neortodoxní. Píše např. recenze o rockové hudbě. A o nové době soudí:

Všichni jsou hodný a krotký, protože nikdo neví, co bude zejtra. To tenkrát jsme měli ten socijálismus forever a nikam níž se v podstatě spadnout nedalo… Ona stačí ta rychlost, se kterou vypuzují své výrobky madony z řad nepřizpůsobivých… V našem vezdejším, i když zatím moc se nedařícím kapitálismusu, kdy se musíme daleko víc starat sami o sebe, nejsouce determinováni, opečováváni, přebalováváni, kolébáni a chlácholeni Velkým Bratrem a přidruženými bratranci a švagry, je výsledný tlak na čtvereční centimetr každé hlavy přinejmenším stejný jako tenkrát. Přičemž alkoholická nebo jiná relaxační vzpruha už není berličkou, nýbrž hřebíkem do existenční rakvičky…

A z Pichlíkovy poezie, se vzpomínkou na Činoherní studio v Ústí nad Labem, cituje:

Stella

14.04.2014, 00:00:12   Publikoval Luciferkomentářů: 30         

O černé kočce

S již téměř samozřejmým úžasem jsem zjistil, že je tady opět víkend. Ten kalendář se snad otáčí jako buben pračky při ždímání. Také jsem zjistil, že jsem tady zcela nenápadně nápadně začal zavádět něco jako Čertí víkendoviny, které spočívají v tom, že v sobotu něco velmi moudře povídacího či nemoudře poetického žblebtnu a v neděli se na to kompletně vybodnu. Dnešní sobotní žblebtnutí je povídací, na nějaké poeticky eskamotérské kousky se vážně necítím, a zároveň vzpomínkové. Ano, začínám mít pocit, že se dostávám do věku, kdy už se budu utápět jen ve svých vzpomínkách. Neupadejte však na mysli (to bych si měl vlastně říci sám sobě, že?), už jsem vyhlásil mobilizaci: pokouším se ze svých vzpomínek postupně vyřazovat minulost a zařazovat budoucnost. Vzpomínky na budoucnost mají výhodu v tom, že si s nimi můžete hrát jako kočka s myší; u vzpomínek na minulost to funguje přesně opačně. Pro dnešek se však musíte spokojit s jednou mojí vzpomínkou na minulost. Takže nastavte čivy, právě s ní přicházím.

Lucifer

12.04.2014, 00:00:09   Publikoval Luciferkomentářů: 20         

Ubozí krutí lidé

A je tady zase víkend. Je to možné? S hrůzou jsem po tolika jurodivě namáhavých letech zjistil, že se tento fenomén opakuje každý týden, což je jakýsi prapodivný časový interval pro ubohé kruté lidi, jenž v sobě zahrnuje sedm dní, z nichž těch pět je venkoncem k ničemu, a ty poslední dva jsou právě tím víkendem, který by k něčemu mohl být, ale prvního dne příštího týdne máme obvykle pocit, že byl taky k ničemu. Když jsem v pátek přišel do své pracovní instituce, tak po vylíčení všech těch šílených záležitostech v podzemním krtkovi svému kolegovi jsem se ho zeptal: „Je to vůbec možné?“, načež mi odvětil, že možné je úplně všechno. Je to vůbec možné? Je však tady víkend, jenž v poslední době zakořenil tak, že v sobotu vám tady dám něco na uklidněnou a v neděli se tiše vytratím k Neumětelům. Tohohle schématu jsem jářku bezpochyby, stejně jako bez chyby schopen i nadále se držet jako klíště, takže jsem pro tuto první dubnovou sobotu vybral povídku od bratrů Strugackých, která se nazývá Ubozí krutí lidé. Uvolněte se, odpoutejte se a teplému jarnímu víkendu se oddejte s náruživostí nahého císaře:

Lucifer

05.04.2014, 00:00:27   Publikoval Luciferkomentářů: 41         

Jak jsem na Závisti potkal autíčko

Po předchozím nedělním výšlapu na jedno z mých nejmystičtějších míst v Praze, jež se nazývá Petřín (Jak jsem na Petříně potkal sám sebe), jsem v uplynulém víkendu udělal takovou drobnou změnu. Hlasatelé předpovědí počasí předpovídali, že se v neděli už asi skoro jistě ke svému třetímu výšlapu mohu dobrat pouze za deštivého a velmi chladného koloritu. A to jsem neměl v úmyslu ani náhodou, jelikož jsem se po vzoru Keltů vítajících příchod jara chystal navštívit jejich slovutné hradiště Závist, čemuž se odborně říká oppidum, těsně za hranicemi slovutného stověžatého města, jehož sláva se dotýká hvězd, jak jurodivě předpověděla jistá kněžna Libuše. Tím pádem se tento keltský výšlap odehrál nejen v sobotu, ale i ve stejný den, kdy jsem zde před čtyřmi roky publikoval něco podobného. Tentokrát jsem však nepotkal čertici, ale autíčko.

Lucifer

25.03.2014, 00:08:23   Publikoval Luciferkomentářů: 47         

Tópry fojak Schweik

Svrbělo mě to už po celém těle, a tak jsem se rozhodl, že nakouknu do nejspodnějšího sklepního šuplíku, jestli je můj odvěký kamarád Rouper de Clotrimazol stále ještě na živu, a pokud ano, zda je ještě při smyslech. Naživu byl, ale jeho smysly byly hodně chabé. Roupera s tak ochabenými smysly jsem snad ještě nikdy neviděl. Tedy jednou ano, ale to bylo krátce potom, když jsem ho přivedl na svět. Ani jsem se přitom nedivil, jelikož jsem při jeho porodu měl také silně ochabené smysly i nesmysly…

Lucifer

20.03.2014, 00:00:13   Publikoval Luciferkomentářů: 22