Neviditelný čert

Třeba o vůních

Tak prý na tom jako primáti nejsme s čichem právě nejlíp. Údajně za námi pokulhávají - plavou si – asi jenom velryby. Ale vsadím se, že jsme zatím jenom nezjistili, kde takový kytovec svůj čichový orgán schovává. Místa má dost a nemusíme taky všechno vědět. Pokud jde o schopnost orientovat se pomocí čichu, můžeme jenom závidět motýlům, žralokům, šelmám… 

Stella

12.12.2013, 00:00:21   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Zákon gravitace

Prosincové čertí hrátky začínají nabírat tempo, a tak jsem se rozhodl, že filosofický traktát o jakémsi těžko uchopitelném souznění mezi tělem a duší zatím odložím a přispěju dalším kamínkem do této prosincové mozaiky. Nevím jak pro vás, ale z mého pohledu to nebude žádná novotina, poněvadž jsem ten kamínek vyhrabal ze svého tajného archivu a lehce opracoval. Rozhodně si netroufám soupeřit se dvěma předchozími kamínky; ten můj, starý a opracovaný, v sobě nic tak podnětného či jinak vznešeného netají, je jen takovým skromným plkáním téměř o ničem. Přesto doufám, že do této poklidné mozaiky jakž takž zapadne.

Lucifer

10.12.2013, 00:00:09   Publikoval Luciferkomentářů: 18         

Vandrák

Tak jsem zas jednou zabrousila na blog Neviditelného Čerta (děkuji za něj) a narazila na článek Stelly na téma chudoby . Kousek nad ním byla výzva k hrátkám , dovolte mi tedy hrát si s Vámi a povědět Vám svůj starý chudobný příběh.

Eternity

09.12.2013, 00:00:14   Publikoval Luciferkomentářů: 16         

Mezi generacemi (a mezi cukrovím)

Stalo se, že jednou přijel syn domů na víkend v nezvyklou hodinu. A prý: Pojď se podívat. Koupil od kamaráda velkou tmavou věc za 23 tisíc. Navštěvuje s tím autoservis a má i potřebné doklady. Na každou pochybovačnou zmínku o identitě předmětu reaguje nemile. Ale přesto jsem se uvolila, že s ním pojedu do Prahy, zhlédnu vytouženou výstavu a vlakem se vrátím domů.

Stella

08.12.2013, 00:00:13   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Cestovní horečka

Rouper de Clotrimazol trpěl velmi silnou horečkou. Nebyla to však horečka nějakého virózního původu; ona totiž byla cestovní. Pokaždé, když se Rouper de Clotrimazol chystal někam cestovat, dostal tak silnou cestovní horečku, která se mimo jiné projevovala tím, že se začal třást jako osika v posledním tažení, že hrozil velmi vážný důsledek, totiž že nikam neodcestuje. Nakonec se mu to však vždycky povedlo.

Lucifer

06.12.2013, 00:00:08   Publikoval Luciferkomentářů: 22         

Po ránu

Taky jste schopni ráno po probuzení někoho zabít? Kohokoli, kdo se vám připlete do cesty? Šťastní lidé, kteří s písní vítají nový den! Poznala jsem jen jednoho takového člověka a začala jsem přehodnocovat svůj názor na definitivní trest. A slyšet po ránu uječenou ženskou – to už raději cirkulárku k snídani!

Stella

05.12.2013, 00:00:15   Publikoval Luciferkomentářů: 30         

Transformování zlosti v soucit

Tento příspěvek je věnován jakémusi zastřešení předchozích dvou povídání od Stelly: Vina a trest - kolik se změnilo? (Tolstého Vzkříšení, 1899. Úryvky) a Jen počkej! (Pomsta?); což samozřejmě neznamená, že by měl být definitivním zakončením tohoto tématu, které je bezpochyby jedním z nejdůležitějších, pokud se týká našeho lidského soužití. Ačkoli obsahuje pouze zpracované výňatky z předposlední kapitoly zde již mnohokráte zmíněné knížky Leonarda Scheffa a Susan Edmistonové (naposledy Vybrat si nemít zlost), rozhodl jsem se, že ho zařadím do stejné rubriky, abych tu návaznost ani trochu nenarušil. V některých ohledech to možná bude působit poněkud v protikladu s tím, k čemu dospěla Stella, ale zdání může klamat. Ze svého hlediska bych rád řekl pouze to, že co si teď přečtete, tak k tomu již nějaký čas směřuji. Možná jsem byl touhle knížkou tak trochu ovlivněn, ale kořeny mého směřování jsou mnohem staršího data, než když jsem si ji koupil.

Lucifer

06.11.2013, 00:00:08   Publikoval Luciferkomentářů: 19         

Jen počkej! (Pomsta?)

„Když se dovoláváme nenásilí, nesmíme projevit žádný hněv vůči tomu, kdo nám ublížil. Nesmíme mu přát nic špatného, urážet ho nebo dokonce fyzicky napadat: máme mu spíš přát šťastný osud a v každém případě snést jakékoli zlo, které nám ještě může způsobit. Nenásilí je aktivní síla toho nejvyššího řádu. Nenásilí je stav dokonalosti. Je to cíl, k němuž směřuje celé lidstvo, i když nevědomky.“ – Gándhí

Tak nevím. Veškeré mýty, které z nevědomých hlubin prostupují náš život, prosazují potřebu řádu. A řádu se dá docílit jedině dosažením rovnováhy, tedy také uplatněním spravedlivé pomsty za zločin…

Stella

05.11.2013, 00:00:14   Publikoval Luciferkomentářů: 21         

Vina a trest - kolik se změnilo? (Tolstého Vzkříšení, 1899. Úryvky)

„Nyní se spatřoval ve svém zdravém, bujném, živočišném Já.

A celá ta strašná změna se s ním udála jen proto, že přestal věřit sobě a začal věřit druhým. Přestal věřit sobě a začal věřit druhým proto, že věřit sobě a podle toho žít bylo příliš těžké. Vždyť, věříme-li sobě, musíme každou otázku vždycky řešit nikoli ve prospěch svého živočišného Já, vyhledávajícího lehkovážné radovánky, ale téměř vždy proti němu. Když pak věřil druhým, nemusel už řešit nic, vše už bylo dávno rozřešeno, a to vždy proti duchovnímu a ve prospěch živočišného Já. A nejen to. Věřil-li sobě, vždy ho lidé odsuzovali, věřil-li druhým, dostávalo se mu pochvaly.“ (str. 50)

Mladý idealista Něchljudov, který se stal příčinou mravního pádu mladé ženy, poznává vězeňský systém z pohledu „bezúhonného“ občana.

Stella

04.11.2013, 00:00:09   Publikoval Luciferkomentářů: 37         

Osvícený stůl v Satori

Byl pozdní večer předposledního října, který se nacházel uprostřed pracovního týdne, a já, jak už to v těchto okamžicích někdy u mne bývá, jsem vyrazil do své oblíbené kavárny Satori (viz Satori, Satori II).

Lucifer

01.11.2013, 00:00:14   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Smolaři

Skutečný podzim konečně započal. Žádné baboletní repete už zřejmě není v plánu, čekají nás chladné dny, občas ochucené mlžným oparem, klasickými podzimními dešti s chmurně zakaboněnou oblohou… a to až do té doby než to ocukruje první sníh. Abych ten čas tak nějak správně přivítal, vyrazil jsem včera poprvé ve svém novém kabátu, pod ním zatím jenom košili s krátkým rukávem. Musím si na něj zvykat ještě zavčasu. A tím můj povídací úvod končí, jelikož jsem momentálně v záběhu. Povídání samo však ne, protože jsem si k němu opět přizval Borise Viana, a to s výtažkem z povídky Smolaři z povídací knížky Vlkodlak. Myslím, že se jako úvod ke skutečnému podzimu docela hodí:

Lucifer

30.10.2013, 00:00:25   Publikoval Luciferkomentářů: 3