Filosofický koutek


« strana 2 »

Bipolární vnímání světa a života


Pro tento víkend jsem se rozhodl nakrmit vás další dávku z knížky Stanislava Komárka, která se zabývá psychosomatikou a dalšími dichotomickými aspekty našeho západního vnímání. Poslední a poměrně lehkou dávku jsem zde nastřelil krátce před svojí brixenskou „elegií“, po níž přicházím s nepoměrně těžším kalibrem, který je natolik duchovně hutný, že jsem ho zařadil do Filosofického koutku. Domnívám se, že tento můj počinek se k vyvanutí tropického léta docela hodí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Filosofie hodného psychopata


Po předchozí analýze z Psychopatova průvodce na cestě k úspěchu co je hodný, zlý a roztomilý psychopat, přicházím s obšírnějším pojednáním z téhož zdroje, jež by vám mělo objasnit, alespoň doufám, z čeho vyvěrá filosofie „hodného psychopata“. Kapitola, z níž jsem tento komprimovaný souhrn vytvořil, se jmenuje Manifest hodného psychopata. Vzhledem k tomu, že finální produkt toho manifestu jsem zatím vynechal, zaměnil jsem ho v názvu za filosofii.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Léčení duchem – Freudovo obnažení lidských pudů


Po devítidenní červencové přestávce se opět vracím ke knížce od Stefana Zweiga Léčení duchem. Ve velmi osobitě pojatých esejích v ní představil tři „léčitele“ lidského duševního nitra (viz Léčení duchem I a Léčení duchem II). Z oněch tří pozoruhodných postav duševního léčitelství mě nejvíce zaujal Sigmund Freud. Byl to on, kdo jako první prolomil onu téměř patologickou hradbu západní kultury a morálky zplozenou v 19. století, za níž se pod pláštíkem jakési křečovité, povrchní a pokrytecké mravopočestnosti veřejně cenzurovala téměř jakákoli zmínka o přirozených lidských pudech. Začátky prolomení těchto suchopárných a nepřirozených bariér nebyly vůbec snadné. Freudovy myšlenky o světě lidských pudů, o psychologii lidských hlubin a nástroji nazvaném psychoanalýza, byly ještě počátkem 20. století považovány za nepřijatelné rouhání a kacířství. Po první světové válce začal však ten ledovec konečně tát.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Zlo podruhé (Porušení pravidel a co s tím)


I nejlepší, nejhodnější lidé se dokážou aktivně podílet na válečném běsnění. Každý z nás je schopen zločinu, záleží jen na okolnostech. Tato skutečnost fascinuje znalce nejrůznějších oborů. Naše bytosti obsahují jak dobro, tak zlo. Původem zla se zabývá i vědec – biolog Lyall Watson (viz … a Zlý pryč (Historie zla v přírodě)). Zdá se, že dochází ke stejným závěrům, jaké jsou po staletí známy a které prostě napovídá tzv. selský rozum. Ale Watson vyvozuje a zdůvodňuje fakta na základě poznatků exaktní vědy… Při veškeré složitosti problému zla, zvláště agrese, která nebývale prorůstá běžným životem, mám pocit, že za vším stojí obyčejná lenost – naše neochota hledat pomalá, náročná, neefektní řešení. Netrpělivost?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


… a Zlý pryč (Historie zla v přírodě)


Přírodovědec Lyall Watson v úvodu své knihy Temné síly přírody vysvětluje, proč se začal zabývat právě zlem. Domnívá se totiž, že jde o univerzální přírodní sílu, o biologickou skutečnost. Přišel čas podívat se na původ a význam špatnosti nejen z hlediska náboženství, filozofie a kriminologie. Zlo má také svoji přírodní historii. To, co je neobvyklé, jako např. surová vražda, nemusí být ještě nepřirozené.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


Slepota z rozumu? Tápání v nerozumu?


Tak v Lidových novinách 26. dubna tohoto roku vyšel velice zajímavý rozhovor s Lawrencem Kraussem, vědcem, jehož oborem je fyzika atomárních částic a fyzikální teorie vesmíru. V tomto interview se Krauss představil jako velice fundovaný, jednoznačně formulující přírodovědec, jenž nezná žádnou pochybnost a považuje všechna náboženství a filozofii za snůšku pověr a zbytných teorií. Skoro to vypadá, že jiný názor nebo přístup ke světu prostě nemíní respektovat a nebude ty hlouposti poslouchat. Stojí si na svém a zdá se, že by ze svého bytelného zabetonovaného podstavce neuhnul, ani kdyby mu Pán Bůh zaťukal na čelo: Kraussi, Kraussi, vidíš mě? Poslouchej! Prostě by ho Krauss změřil, zvážil a pak by zkonstatoval, že něco takového nemůže existovat. Na jednu stranu jeho sebejistota působí sympaticky suverénně, protože ono je příjemné, když je vedle nás někdo nepochybující, na druhou stranu, jako by tady promlouval sebejistý nezralý mladík, který ví svoje a pokora mu nic neříká. Třeba z toho ještě vyroste?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 19         


Logika a význam III – Omyl hazardního hráče


Po logickém Paradoxu holiče z filosofické dílny Bena Duprého dnes přicházím se zcela elementárním problémem, který však může zmást nejen hazardní hráče. Jedná se o tak triviální matematickou záležitost, že by s ní neměl mít problém ani absolvent základní školy. A přesto se stává, že i ne zcela primitivní lidé mohou o tuhle směšnou překážku zakopnout.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 42         


Logika a význam II – Paradox holiče


Odložme jurodivé povídání a podobně vzletné rozjímání, už se toho tady nakupilo až kriticky moc, a pojďme se opět věnovat čistě filosofické logice. První část této série byla věnována formám úsudku, druhá část se zaměří na jeden z nejvážnějších logických paradoxů, který otřásl základy matematiky a jenž se dá připodobnit k Paradoxu holiče.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Logika a význam I – Formy úsudku


Úsudky jsou cihly, z nichž se stavějí filosofické teorie, a logika je jako sláma, která tyto filosofické vepřovice vyztužuje. Dobré myšlenky mají jen malou hodnotu, pokud je nepodpírají dobré argumenty – myšlenky potřebují rozumové zdůvodnění a takové zdůvodnění nelze řádným způsobem provést bez pevného a přísného logického základu. Argumentaci, která je podložena jasným způsobem, lze podrobit hodnocení a kritice a právě tento proces reakcí, revizí a vyvracení posouvá vývoj filosofie kupředu. 

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Věda, změny paradigmat a Occamova břitva


V zde již mnohokráte uvedeném zdroji o padesáti filosofických myšlenkách, se kterými bychom se měli seznámit, je jedna kapitola, jež v sobě zahrnuje tři tyto myšlenky týkající se vědeckého výzkumu a vědy obecně. Je vlastně podivné, že zrovna s touhle filosofickou nůší jsem zde nevyrukoval hned na začátku uvedení onoho zdroje na Neviditelném čertovi. A je ještě podivnější, že mi to tak dlouho trvalo, než jsem se k tomu odhodlal. V následujících řádcích naleznete kumulaci všech tří myšlenek vědeckého ražení: Co přesně je věda, proč je třeba do ní zahrnout změny paradigmat a jak je třeba zacházet s Occamovou břitvou. 

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 19         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  9  10  11  12  13   »