(Příště někdy ještě)
Lucifer
31.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
V zájmu probuzení do následujícího meditačního víkendu vás opět obohatím mnou obsedantně zpracovaným výňatkem z knížky Lži století … od Heiko Schranga, z níž jsem předminulý víkend předložil Vinu. Téma, jež bude tímto způsobem nakousnuto, jsem zde již v různých podobách nastínil. Převážně se jednalo o mé vlastní úvahy, zážitky či niterní prožitky, kupříkladu Hvězdy v tůních. Jde o to, že člověk se musí občas přinutit odpojit všechny kabely pojící ho s vnějším, dnes až neurvale kypícím světem, a ponořit se do svých vlastních hlubin. A tam zase najít sám sebe.
28.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Tak se mi to slovo v levém sloupci Neviditelného čerta zalíbilo natolik, že jsem si řekla.: Tady to musí být zajímavé! Kdy naposledy jsem slyšela „poklábosení“, slovo jak z nedělního odpoledne? Oblázek v myšlenkovém a verbálním popelu na internetovém smetišti. Od té doby počty webových stránek narostly a dnes už se můžeme probírat desítkami obsažných a čtivých blogů. Přesto na to své první překvapení nezapomenu. Tenkrát jsem si totiž uvědomila, že se pohybuji v prostředí, kde si lidé vystačí s minimem slov, a kdyby na to přišlo, tak ani mluvit nemusí. Dobrej, nashle, zdravím. Čus. Ledabyle, přehlíživě, neboť nebudu kvůli někomu víc otevírat – ústa. V jistém prostředí totiž stačí: „A co já s tím? A co je mi do toho?“ Jako základní přístup, povzbuzovaný sdělovacími prostředky v textech a v pořadech o nutném sebeprosazování.
Stella
26.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 27
Léto začíná kulminovat, ačkoli meteorologové prohlašují, že formou podzimního počasí. Na tohle jsem fakt zvědavý. Pokud tomu tak skutečně bude, nezbyde mi, než začít balit vánoční dárky. Ty budu nadělovat sám sobě. Jedním z nich je fiktivní krabice plná x let starých dopisů. Dalším je houpací kůň z dubového dřeva, logopedická příručka pro začínající básníky, perforovaná panna z recyklovaného odpadu dětských knížek či gumové kružítko k otevírání plastických konzerv hmotného zabezpečení. Ze všeho nejdříve však rozbalím fiktivní krabici x let starých dopisů. Už dnes. Přesně o půlnoci. A začtu se do nich.
24.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 10
A je tady zase čertí prodloužený víkend, kdy sobota začíná už v pátek. Před pár dny jsem hnán jakýmsi náhlým popudem zamířil ke knihovně odložených knížek a bez jakéhokoli váhání uchopil knížku Akta Budoucnosti… od Richarda Watsona. S její pomocí jsem zde již sesumíroval tři příspěvky či pojednání. Poslední se jmenuje Jak bude svět vypadat za padesát let? III – Sám doma. V perexu najdete odkaz na předchozí čili druhý a v jeho perexu na ten první. Dnešní víkendovou oddechovku jsem vybral z kapitoly Média a zábava: Udělejte si to po svém, a to z části, která se jmenuje Patnáct minut slávy. Zdrojový text jsem upravil jen lehce a doplnil krátkou poznámkou.
21.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 22
„Hierarchické uspořádání a moc v konečném důsledku rozhodují o tom, zda je nějaké konání vnímáno jako dobré, nebo jako špatné. Stejný princip ovládá celý svět. Síla diktuje názor, a vítěz války je dříve či později uznán, nezávisle na tom, jakých zločinů se na své cestě k tomuto cíli dopustil... Za sebe mohu jen říci, že pro mne veskrze existují hodnoty, které nepotřebuji relativizovat a na jejichž možnosti realizace možná dlouhodobě závisejí naše šance na přežití.
Patří k nim: úcta ke slabšímu, tedy i k dítěti, a respekt k životu a jeho zákonitostem, bez něhož by musela vyhasnout veškerá kreativita. Fašismus ve všech svých odstínech tento respekt nemá, šíří duševní smrt a kastruje duši za pomoci své ideologie. Mezi všemi vůdčími osobnostmi třetí říše jsem nenalezla jedinou, která by nebyla vychována přísně a tvrdě. Nemělo by nás to přimět k hlubokému zamyšlení?“
(Alice Millerová: Na počátku byla výchova)
19.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 19
V poslední době mě pronásledují nejrůznější formy synchronicit čím dál tím urputnějším tempem. Některé jsou velmi legrační, jiné méně, ale legrace ani v jednom z těch případů nechybí, abych se, až se dochechtá chechtací pytlík, zamyslel nad tím, co mi vlastně chtějí sdělit. K jednomu závěru jsem už došel, ale nechám si ho pro sebe. Nebudu vás strašit. K jiných závěrům bezpochyby dojdu díky následujícím gejzírům synchronicit, přičemž předpokládám, že i jejich souvztažnost bude náležitě synchronicitní. To mě ale vyvádí tak trochu z klidu, poněvadž lze tudíž předpokládat, že do této synchronicitní pavučiny jako moucha zapadne i můj první závěr, což znamená, že mě asi legrace přejde. Zde je stenografický přepis dvou po sobě následujících synchronicitních dnů minulého týdne:
17.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 34
V zájmu nastávající víkendové vložky jsem se rozhodl nahradit sílu intuice pocitem viny. Proč? To je vcelku jednoduché. Obojí spolu svým způsobem souvisí. Mediální masáž pod taktovkou všelikých „pověřenců“ se snaží z jedné strany zbavit nás přirozené intuice a ze strany druhé v nás vyvolat jakousi „dědičnou vinu“. A to vše v zájmu našeho „spasení“, ačkoli skutečný zájem bude bezpochyby úplně jiný. Následující text jsem převzal ze zde již několikrát citovaného zdroje, přičemž jsem si ho dovolil lehce poupravit a doplnit.
14.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 40
Tak jsem si poněkud zatrpkle (možná jako každý člověk stárnoucí čím dál zběsilejším tempem) pomyslela v souvislosti s těmi mladicemi, které rychlou jízdou pokoušely osud, že jsem v jejich věku měla docela jiné starosti: jestli o prázdninách půjdu do porcelánky, na poštu, nebo na sena. Jinak bych si totiž nemohla koupit vyhlídnuté lodičky (krásné a drahé, za 130,- Kčs, tehdy to byly opravdu velké peníze). Nějaká nuda? Auto? Leda ve snu nebo v americkém filmu o zkažené mládeži. Doma platilo, že dokud nevyděláváš, nemůžeš ani protestovat. Vládl přísný řád. Dohled. Nechybí mi to. Ale ten posun k bezbřehé benevolenci a k nudě z nadbytku s sebou nese víc škody než užitku. Nejdříve se přece musím naučit ty ryby chytat. Plout s pěnou dní je stejně lehké, jako prázdné. Dítě přece není šperk, doplněk, ozdoba rodičů, kteří s pýchou umožňují svým dětem nedospět.
12.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Na jedné malé planetě jedné malé hvězdy v jedné malé galaxii na okraji jedné malé kupy galaxií se nacházelo jedno malé království, které se nazývalo Zábavné. Nazývalo se tak proto, že od shora dolů, tedy od krále až po nejpoddanějšího poddaného se všichni snažili, aby se neustále bavili. A měli proč.
10.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5