Filosofický koutek


« strana 8 »

Intuice a automatické psaní


Dnešní pojednání přímo navazuje na předchozí Jak se komunikuje s duší a budou v něm uvedeny další dva způsoby, jak vnímat svoji duši, jak s ní komunikovat. Fascinuje mě především ten druhý, automatické psaní, protože něco takového znám bez jakýchkoli odborných podkladů již dlouhá léta. O tuto svoji zkušenost se podělím v Poznámce.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Jak se komunikuje s duší


Poslední pojednání SOS z knížky Indigový svět bylo zakončeno konstatováním, že aby vaše duše (podvědomí) a rozum (vědomí, ego) spolu byly v harmonii a souladu, musíte se naučit duši naslouchat a hovořit s ní. Pojďme se tedy podívat, jak se dá s duší komunikovat. Jak se dá navázat kontakt s naším strážným andělem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Příběhy, jež prozrazují synchronicitu


Navazuji na předchozí část o synchronicitě, abych ji doplnil z druhé poloviny první kapitoly zmíněné knížky, jež se mimochodem jmenuje Okamžik jako moment hybnosti, některými v ní zmíněnými příběhy, v nichž se dá naleznout synchronicita. Předem podotýkám, že závěry, které z tohoto jevu vyvodil Carl Gustav Jung a jak se k tomu staví jeho „žák“ David Richo, není nutné buď automaticky přejímat, nebo automaticky zavrhovat a celý jev považovat za psychické bludy. Je nesmyslné vylít s vaničkou i dítě. Jak již bylo řečeno s pomocí knížky Bruce H. Liptona Biologie víry…, buňky nejen našeho těla, ale hlavně mozku neustále přijímají signály z prostředí a nějakým způsobem pak na ně reagují. Ty signály nepřicházejí jen v podobě molekul, ale i v podobě elektromagnetického záření, které je specificky modulováno v závislosti na vysílači. Stejně tak naše tělo a mozek fungují jako vysílač signálů, jež se šíří do prostředí a mohou být zachyceny a dešifrovány jiným přijímačem, jiným člověkem. Nemusíte se pouštět do metafyziky, abyste mohli připustit, že třeba tento zcela reálný fyzikálně podložený proces může mít za následek jev zvaný synchronicita. Jelikož je zcela zjevné, že tento „zákon série“ existuje, musí mít nějaký reálný podklad, přičemž psychické bludy se nezdají být tím pravým ořechovým.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 16         


Jak se synchronicita projevuje


V úvodním příspěvku Synchronicita II, v němž jsem uvedl na scénu knížku od Davida Richo zabývající se synchronicitou, bylo řečeno, že „synchronicita“ je termín zavedený Carlem Gustavem Jungem pro shody okolností, jež nespojuje kauzální vztah příčiny a účinku, ale spíše smysluplnost. V dnešní druhé části předkládám některé myšlenky z první části první kapitoly této knížky, která se zabývá především tím, jak se synchronicita projevuje.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Synchronicita II


Jev zvaný synchronicita, což je série událostí, které mají nějaký významný společný prvek, přičemž je nespojuje kauzální vztah, jsem ve svém životě už nesčetněkrát zažil, a v poslední době na něj narážím s poměrně velkou četností. Tento pojem zavedli švýcarský psycholog Carl Gustav Jung a švýcarský fyzik Wolfgang Pauli roku 1952. Za předchůdce tohoto pojmu je považován například pojem zákon série. Do rukou se mi nyní dostala knížka od Davida Richo, psychoterapeuta, učitele a spisovatele působícího v Santa Barbaře a San Franciscu, která se velmi zajímavým a podrobným způsobem zabývá synchronicitou. Pro dnešek vybírám některé myšlenky a postřehy z jejího úvodu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Vědomí, podvědomí a nejednotný svět filosofie


Moje podvědomí do mého vědomého ega vyslalo signál, že už tady zase máme jurodivý pátek. No, možná tomu bylo naopak, ale v této chvíli to vůbec není podstatné. V této chvíli je tady zase ten pošahaný pátek a v poslední době mám pocit, že nastává čím dál tím častěji. Nakonec budu žít už jenom v jurodivém pátku… O podvědomí, vědomí a jejich spolupráci se tady v poslední době nashromáždilo velké množství informací. Přicházím tedy ještě s jednou malou cihličkou do této duševní stavby. Tu cihličku jsem převzal od Františka Koukolíka, a protože je fakt velmi maličká, doprovodil jsem ji nejednotným světem filosofie z téhož zdroje:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 19         


SOS


Po nějakém čase se opět vracím k „indigovému světu“ Simona Loyda, z něhož zde naposledy byly Závislosti. Vracím se k němu proto, že jsem v něm nalezl jednu kapitolu, která se týká vztahu vědomí a podvědomí, tedy tomu, čím byl zakončen seriál z knížky Bruce H. Liptona. Simon Loyd nazývá vědomí rozumem (egem) a podvědomí duší, přičemž jejich vztah vidí z poněkud jiného úhlu pohledu. Ostatně posuďte sami:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Biologie víry - Epilog


V předzávěrečné části z knížky Bruce H. Liptona jsem naznačil, že brzké době zde přijdu s hlavní myšlenkou jejího epilogu. Jak se ukázalo, tak ta brzká doba se naplnila ihned. Všechny předchozí části z této knížky, jež pokryly všechny její kapitoly, jsem zde přeformuloval a komprimoval bez zásahu do podstaty jejich sdělení, a tu a tam doplnil svými poznámkami. Z Epilogu jsem na samotný závěr vybral jednu pasáž, která mi přišla být tím nejlepším závěrem, a předávám ji zde bez jakéhokoli svého zásahu. Následující text je tedy psán v první osobě Bruce H. Liptona:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Křesťanství versus buddhismus


Někdy v dřevních dobách NČ jsem připomínal jednoho z nejzajímavějších filosofů moderního věku - Friedricha Nietzscheho (viz kupříkladu Nedělníček, Tak pravil Nietzsche, A chce se žít!, Soucit proti soucitu, Nízká a vysoká kultura). Snažil jsem se ukázat, že jeho filosofie neměla nic společného s německým rasově motivovaným nacismem, který jeho představy v překroucené formě zneužil, s čímž by Nietzsche jistě nesouhlasil. Dnes přicházím s něčím hutnějším, s výňatky z jedné části jeho dílka, které patří zřejmě mezi nejzneužitelnější; dílka, které by jistě mnohý křesťan nechal upálit na hranici; které se jmenuje Antikrist. Vybral a sestříhal jsem z něho část, která se zabývá srovnáním křesťanství a buddhismu.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Babské tlachy a zralí muži dneška


Opět se vracím ke knížce od Milana Machovce Filosofie tváří v tvář zániku. V kapitole Osudné chyby při vzniku filosofie jsem našel zajímavou úvahu na téma, které se zabývá vztahem mužů a žen k mýtům a pohádkám, a nejen tím. Machovec považuje mytologii za něco jako protofilosofii a v jedné části této kapitoly podotýká, že ačkoli byl mýtus v novodobé lidské historii nahrazen vědou, nezanikl, ale počal jakýsi svůj druhý, skrytý, stínový život. Přejděme však k babským tlachům a zralým mužům dneška:

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«   1  2  3  4  5  6  7    8    9  10  11  12  13  14  15   »