Jediná naděje pro definitivně zasíťovaný svět je podle autora knihy Sedmý smysl (Návod na přežití v době sítí) v tom, že se vlády chopí vůdci s novým instinktem – s citem nejen pro technologie, ale také s citem pro lidskost. Po krátké historické epizodě vítězství rozumu jsme se ocitli ve zmatku a chaosu. Jasné je jedno: veškerá propojení mění charakter propojovaného a jakákoli změna na opačném konci světa mění i nás. Máme tedy před sebou úkol, který má charakter politický: jak má vypadat vláda v tak rychlém, na sítích závislém věku? Mimo jiné vyvstává otázka, zda je demokracie schopna obstát za situace, kdy na ni tlačí nejen všeobecné propojení, ale také velká koncentrace moci a umělá inteligence. Už nevystačíme s udržováním a vylepšováním dosaženého, např. se zajišťováním svobody. Naopak, moc se přesouvá k vytváření institucí schopných zajistit rychlost, uzavřenost a propojení. Dosavadní systém voleb, praktiky finančního světa, zastaralé myšlení, nic z toho, co vzniklo v době bez sítí, už nemá šanci obstát. Definitivně končí slavná éra průmyslového pokroku a zbožnění rozumu.
Stella
26.02.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 22
Tak jsem šla ke kontejnerům a z balkonu starostlivě zahalasilo: „Zvonila jsem u vás, a vy nikde. Měla jste tmu. Vy chodíte někam na noc?“ Než jsem si uvědomila nepatřičnost této otázky, z naučeného zvyku jsem po pravdě a zdvořile odpověděla, že jsem se prostě šla po setmění projít. Je to možné, říkala jsem si, až když už bylo pozdě. I kdybych na noc chodila do kasáren (už tady ani nejsou), bude to moje věc. Vždyť já se vás, milá paní Ilonko, také neptám, proč vaše dcerka stále pracuje na prodloužené směny, když mě o půl třetí ráno budívá auto, které ji přiváží domů.
14.02.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Měsíc, Mars, Měsíc, Mars. To byly vytoužené cíle mnoha budoucích i stávajících vědců a techniků první poloviny 20. století, ať už se nacházeli v kterékoli zemi. Když později hovořili o svém životě, někteří z nich vzpomínali na dětské časopisy s obrázky raket, jiní na první filmy o letu do kosmu, ale žádný nezapomněl na omračující setkání s Julesem Vernem. Kdyby Verne tušil, jaké síly jeho romány uvedou v život! Bez četby jeho knih by se takový Wernher von Braun stal nejspíš úspěšným hudebním skladatelem. Vždyť tento žák Paula Hindemitha hrál výborně na na klavír i na cello a první vlastní skladby měl za sebou v patnácti letech. Zato propadal z fyziky a z matematiky. (Velký vliv na volbu jeho životní cesty měla ovšem také matka. To ona se zajímala o astronomii a koupila synovi hvězdářský dalekohled.) Ale k tomu, aby se dostali jak von Braun, tak třeba Koroljov na vysněnou cestu, museli se prodírat nejen neprobádaným územím, ale především skrz houštinu přání úplně jiných lidí – politických mocipánů. A o co se na takové cestě opřít?
07.02.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 11
To se tak někdy stane, že člověk zažije situaci natolik čítankovou, že o ní z důvodu nevěrohodnosti nemůže psát. Ale nakonec – je škoda nechat si takový zážitek pro sebe! Tak budu vyprávět třeba o tom, jak jsem cestovala autobusem společně s pubertální mládeží. To bylo, když jsem zase jednou jela vrátit „zdroje“, které vykrádám ve prospěch tohoto blogu. Po spatření houfu omladiny u mé zastávky jsem se okamžitě chtěla vrátit do města, že si raději počkám na další spoj. Ale sama sebe jsem přemluvila, že přece musím něco vydržet a kromě toho na bloumání po ulicích byla velká zima. Nestačila jsem se divit. Dívenky a hoši se usadili, cestou se nevzrušeně bavili, neupozorňovali na sebe ani obvyklým hříběcím smíchem a pořváváním od zadního okna až k řidiči. Jak bývá běžné, když se sejde víc stvoření, která už dětmi nejsou, a dospělými teprve ne.
31.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Dá se říci, že alchymie definitivně skončila až roku 1811, kdy Berzelius zavedl zkratky pro označování prvků a navrhl chemické symboly. Jeho systém zápisu s konečnou platností odstranil rozdíl mezi podstatou materiálu získaného v přírodě a stejným materiálem získaným v osvícenské laboratoři. Pokud má vědec k dispozici speciální technologii, objevy často následují jeden za druhým. Speciální technologii chemici či alchymisté ještě v 18. století neměli, a tak se museli spokojit třeba se švédskou píšťalou. Píšťala, „kapesní laboratoř,“ pomáhala extrahovat prvky vzácných zemin ze švédských rud. Tato jednoduchá pomůcka se používala při výuce analytické chemie až do poloviny 20. století, kdy byla nahrazena spektroskopem. Skrz tenkou (zřejmě železnou) zužující se trubici, na konci zahnutou do pravého úhlu, musel badatel silně foukat do plamene. Pokud to vydržel takových patnáct minut, získal řadu informací o rozžhavené látce. Intenzita barvy, zápach i zvuk mu napověděly, jaký materiál má před sebou. Za úspěchy švédské vědy stojí právě nekonečná trpělivost při opakovaném porovnávání. Spolu s touhou, aby nález posloužil praktickému životu.
24.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
Předesílám, že tenhle příspěvek není nijakým literárním počinkem, v němž bych si zahrával se slovíčky, žongloval s nejrůznějšími tajnosnubnými vizemi, do nichž bych šrouboval zástupy všelijakých metafor, alegorií, neologismů, oxymóronů či hyperbol. Je čistě vzpomínkovou záležitostí, zcela střízlivým pohledem do nejen mé minulosti.
Lucifer
22.01.2018, 00:07:46 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Britský výtvarník Simon Patterson vytvořil sérii litografií, které vycházejí z Mendělejevovy periodické tabulky prvků. Pattersonovy „prvky“ vyvolávají nesprávné asociace: Cu je Tony Curtis, Ag je komik Phil Silvers, K je Grace Kellyová… Umělce inspiruje řád diagramu, ale dává mu svůj vlastní obsah. Viz třeba také Pattersonova mapa londýnského metra se jmény fotbalistů, světců… Také Hugh Aldersey‑Williams se v Periodických příbězích vyznává z obdivu k Mendělejevovu uspořádání univerzálních a základních složek hmoty. Tabulka prvků se mu jako systém odjakživa zdála být samozřejmá a jednoduchá. Ale jinak si mladý Aldersey‑Williams nedokázal pod názvy prvků nic konkrétního představit. Teprve při pohledu na vzorky v Přírodovědném muzeu v Londýně poprvé plně pochopil skutečnou podstatu prvků a např. i to, proč jsou plynné prvky v horních řadách… A napadlo ho, že si vytvoří vlastní sbírku. Z rozbité žárovky získal wolfram, z kuchyňské fólie hliník, z baterií extrahoval zinek, uhlík i rtuť. Bylo pro něj důležité, že si může na prvek sáhnout, potěžkat ho, přivonět k němu. Že se může dotknout něčeho, co je věčné a bez čeho by nebylo nic. Měl pocit, že shromažďuje stavební kameny vesmíru.
17.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Často citované básni Smutná píseň vesnického šprýmaře od Viktora Dyka je už víc než sto let. V souladu s ironickým názvem celé sbírky, Pohádky z naší vesnice, jsou i tyto verše povzdechem nad váhavostí a nevyhraněností krajanů. Citovou vypjatost v přístupu k národu jako nejvyšší hodnotě nahradila počátkem 20. století rozumovější, praktičtější opatrnost. Obrozenecké nadšení (svaté) bylo vystřídáno kritičností (střízlivou). Následující válečné události tomu chtěly, že Dykův vztah k národu dozrál do té míry, že básník mohl napsat ještě slavnější Opustíš-li mne. Krásný doklad toho, jak se v čase mění pohled na nejcennější hodnoty, když se ocitnou pod tlakem vážného ohrožení. Obrození tedy dávno odeznělo, zbavilo se balastu a ozdob, ale to podstatné z něj zůstalo a úspěšně se podrobilo osudové zkoušce.
10.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 31
Před několika dny jsme si tady povídali o žalostné úrovni svátečních televizních programů. Ale mezi těmi programy byla také světlá výjimka: opakování rozhovorů s významnými lidmi (ČT24). Dostali jsme možnost znovu se pokochat vybranou češtinou cestovatele Miroslava Zikmunda. Ale nejen Zikmundova řeč je příkladná. Málokdy se člověk setká s takovým klidem, jednoznačností názoru, neokázalostí, absencí pýchy, jako právě u tohoto slavného cestovatele. Miroslav Zikmund i Jiří Hanzelka například věděli, že za Zprávu č. 4 ponesou následky. Ale nemohli jinak. Doba přitom nabízela tak snadnou cestu vzhůru! Dnes Miroslav Zikmund bilancuje a před námi stojí jeho životní pouť jako poctivé umělecké dílo, v němž má všechno své pevné místo.
05.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Nový rok sice začal včera, takže to může vypadat, že jsem se o jeden den opozdil, ale faktem je, že tohle je můj první příspěvek na NČ v tomhle roce a zároveň i první, který jsem napsal letos. Poslední jsem napsal a zde publikoval ještě loni, ačkoli byl zamýšlen i jako úvod do aktuálního roku. Jenomže to bylo jenom tak půl napůl a ještě navíc z legrace. Teď už to myslím vážně.
02.01.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Vánoce se zvolna končí. Na obzoru se začíná rýsovat konec jednoho roku a začátek dalšího roku. Vše se děje podle jakéhosi kalendáře, který však může mít různé podoby včetně různých začátků nového roku. Rok je doba, za kterou oběhne Země Slunce po elipse. Je to uzavřená křivka, která se až tak neliší od kruhu, na němž si můžete kterýkoli bod vybrat jako začátek dalšího oběhu (Nový rok), a tím pádem i konec předchozího oběhu (Silvestr). Nejlepší volbou je dle mého soudu zimní slunovrat, jelikož představuje půlnoc. Tahle „půlnoc“ je však na severní polokouli o půl oběhu jinde než na jižní polokouli. V rovníkové oblasti Zeměkoule je to víceméně jedno. Seveřané a jižané se v zájmu globalizace musí rozhodnout, kdo začne nový rok o půlnoci, a kdo v poledne. V podstatě se už tak stalo, i když ne přesně – vyhráli seveřané, jelikož je jich více. Ale to jsem utekl od Vánoc, kdy se krátce před nimi zakončila naše půlnoc. Takže zpět.
26.12.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13