Vánoční
Astra
24.12.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Tohle je moje druhé a poslední vánoční zamyšlení. Vzhledem k tomu, že se k letošním Vánocům už tímto způsobem vyjadřovat nebudu (nepočítám občasné komentáře), asi bych si na tom měl dát záležet. Jenže tady naráží kosa na kámen či čert na kropáč. Nesnáším být pod nějakým tlakem – obzvláště pak tehdy, když ten tlak pochází přímo ode mne. Neočekávejte tudíž nějakou hlubokomyslnou úvahu situovanou do jesliček v Betlémě či metaforickým způsobem kamkoli jinam atp., ale jenom jakousi přízemní vzpomínkovou směsku.
Lucifer
21.12.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Zatímco moje páté prosincové zamyšlení se zabývalo obrovským stromem, šesté se již bude zabývat Vánocemi. Proč tak brzy? Protože před Vánocemi chci přidat ještě jedno a o samotných Vánocích se pokusím poněkud zneviditelnit, což by na Neviditelném čertovi neměl být až tak viditelný problém. Jak to skutečně bude, se však dovíte až 24tého Prosince.
19.12.2018, 02:24:06 Publikoval Luciferkomentářů: 18
Páté prosincové zamyšlení bude na rozdíl od čtvrtého skutečně krátké. Má však s ním společného to, že jsem si opět někoho dalšího přizval na pomoc. Tentokrát se ale nejedná o plný úvazek, je to přibližně půl na půl. První polovičku zabezpečuje salesián Bruno Ferrero, jehož krátká zamyšlení jsem zde už několikráte předložil (poslední: Paganini a Život, předposlední: Ideální muž a Boží modlitba). Druhou polovičkou jsem samozřejmě já sám.
17.12.2018, 00:01:04 Publikoval Luciferkomentářů: 41
Čtvrté krátké prosincové zamyšlení (po Budapešťské pomazánce) nebude nejen krátké, ale ani moje. Na pomoc jsem si přizval Paula Watzlawicka s jeho patendy na rozum (posledně tu byla řeč o patendu na absolutní jistotu). Domnívám se, že do mých předchozích prosincových zamyšlení docela dobře zapadne. Už jenom proto, že to, o čem se v něm píše, jsem už v životě několikrát zaznamenal. Poslední případ nastal pře několika měsíci, když jsem se vracel se složkou plnou důležitých dokumentů z jednoho úřadu a po cestě jsem se stavil nakoupit pár drobností do Alberta v OC Galerie Butovice. Složku jsem položil do košíku, a když jsem pak z něho vyložil nákup, nechal jsem ji tam ležet. Druhé dne jsem pak dostal od Hlavní pokladní email, že si tu složku mohu přijít vyzvednout. U jednoho speciálního pokladního pultu mi ji předával usměvavý starší pán, který mě pak ještě nějakou dobu zdravil, když jsem šel kolem.
14.12.2018, 00:05:32 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Moje třetí krátké prosincové zamyšlení má takový cikcakový charakter. Člověku se někdy stává, že se jeho myšlenky rozběhnou na všechny strany, jako kapky vína, když se sklenice onoho božského moku roztříští u vašich nohou. Víno se vsákne do koberce a po nějaké době se kompletně vypaří, zůstanou jen střepy té sklenice, pokud je samozřejmě nesmetete na lopatku a nevyhodíte do koše. Jenže ty střepy tu jsou stále ještě, už ne na koberci, ale v koši, pak se odeberou do kontejneru na odpad, a až teprve potom z vaší blízkosti zmizí na nějakou skládku.
12.12.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Už jste někdy viděli běhat veverku v bubnu? Veverka běží jak o závod, buben se pod ní točí furt dokola a ona de facto urputně běží stále na stejném místě. Není to nic až tak mimořádného – jsou běhavé pásy, po kterých nacvičujete běh, aniž byste museli někam běžet – zkrátka tělocvičný nástroj, který vám umožňuje masírovat běhavé svaly, a též i snížit svoji nadváhu nakupenou v důsledku konzumace obrovských balíků potravy, které si nedokážete odepřít. Jenže veverka v bubnu po ničem takovém netouží. Chce někam doběhnout, jenže jí někdo strčil do bubnu, třeba aby se pobavil pohledem na tu šaškárnu, takže nikam nedoběhne, ačkoli nožkama neustále kmitá. A to je základ mého druhého prosincového krátkého zamyšlení.
10.12.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
Je poslední a dvanáctý měsíc tohoto roku, kterému se v českém jazyce říká Prosinec. Původ tohoto názvu jsem už tady někdy osvětloval, ale dolovat to z Archivu mě ani náhodou nenapadne. Buď si to vydolujte sami, nebo navštivte tetičku Wikipedii – tam to máte s prasetem i problesknutím. Tento měsíc, protože reprezentuje jakousi konečnou celého roku, ačkoli v podstatě přírodní je to vlastně nesmysl, hodlám na Neviditelném čertovi prezentovat v podobě krátkých zamyšlení, která si povětšinou vycucám z prstu, jenž se v poslední třetině prosince změní na vánoční stromeček a nablýskané šupiny z kapra, což je ryba, kterou povětšinou nejím, ale když budu mít cestu do Třeboně, tak si ho tam třeba odchytím a vypustím do Vltavy poblíž Karlova mostu, abych si s ním na konci prosince ve spolupráci se Silvestrem připil na zdraví, na konec tohoto a na začátek tamtoho roku, čímž veškerý smysl všech nesmyslů utratím na stojáka v nejbližším baru Zapomnění, abych se znovu rozpomněl, proč tady vlastně jsem, ačkoli bez třpytících se šupin otřískaných let předchozích.
08.12.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 19
Po předchozím patendu na rozum v podobě sebevražedného konečného řešení za zvuků ponuré cikánské melodie Smutná neděle přicházím konečně s patendem, kterým se zabývá první kapitola zdrojové knížky od Paula Watzlawicka. Je o tom, jak člověk, který žil vcelku šťastně a spokojeně, započal pojednou dumat nad tím, zda existují nějaká pravidla, na jejichž základě by mu svět mohl poskytovat absolutní jistotu. Ačkoli až do tohoto okamžiku žil v jakési přirozené jistotě, někdy až naivně dětské, tak ve chvíli, kdy ji cílevědomě začal hledat, začal ji ztrácet. Důvod, proč jsem z výčtu Watzlawickových patendů až dosud vynechával hned ten první, spočívá v tom, že jsem se v tom tak trochu našel. Takže jsem tento patend na rozum, jak mám v podobných případech či situacích ve zvyku, zasklil do sklepa nevědomí. Jenže to skončilo v podvědomí, nenápadně dozrávalo a až teprve teď to konečně dorazilo do plného vědomí.
06.12.2018, 00:00:05 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Přicházím s dalším exponátem konečného řešení ze sbírky patendu na rozum od Paula Watzlawicka. Poslední zde uvedený exponát se skrýval pod názvem Humanita, divinita, bestialita, ten dnešní má cedulku Smutná neděle. Proč zrovna tento na první pohled poněkud matoucí název, to se dozvíte hned na začátku níže přetlumočeného textu Zdroje. Jedná se o nejjednodušší konečné řešení, ke kterému se může člověk v rámci neoblomného skepticismu dopídit. Sebevražda. Máte-li k dispozici krátkou střelnou zbraň, stačí přiložit její hlaveň k vaší hlavě a zmáčknout kohoutek. Nesmíte samozřejmě zapomenout ji předtím nabít nějakou koulí. Pokud budete mít pocit, že můj předchozí příspěvek Odpojení s tím má něco společného, ba přímo že přestavuje jakéhosi předskokana k tomuto pojednání, tak ho okamžitě ze všech koutů své hlavy vyžeňte. Vyzmizíkujte. Možná že má, ale pojal jsem ho příliš osobně a poněkud jsem si zalaškoval s jeho stylizací, což mělo za následek, že se mnou už nemluví ani můj odraz v zrcadle.
28.11.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21