Neviditelný čert

S Boženou na cestách (Opsáno z dopisů)

Barbora Panklová, dcera kočího a zámecké klíčnice, pocházela z 12cti (podle některých zdrojů ze 14cti) dětí. Jako mladá paní Božena Němcová  do svých 23 let přivedla na svět čtyři děti: Hynka, Karla, Theodoru a Jaroslava. V 50. letech s nimi několikrát jela za manželem do Uher - nejčastěji do Ďarmot, města při hranici se Slovenskem, ale podnikala výlety i severněji. Při jednom pobytu ji provázela také sestra Marie. Cesty hradil hrabě Hanuš Kolowrat Krakovský.

Je překvapující zjistit, že se velká spisovatelka ráda opalovala v době, kdy ke krásné ženě patřila bledá tvář. V Uhrách nadevše milovala koupání v řece. S dětmi se chodívala koupat i v Praze do Vltavy a studenou koupel každému doporučovala jako nejlepší lék. Je také sympatické číst, jak autorka, jíž nic lidského nebylo cizí, kromě národopisných postřehů píše kamarádkám i nejednu štiplavou poznámku na adresu své domácí nebo nelichotivý popis velkého básníka Janka Krále. Dopisy jsou určeny především přítelkyním, sestrám Rottovým (Karolina Světlá a Sofie Podlipská), a lékaři Dušanu Lamblovi.

(Ponechávám původní pravopis. Mimochodem, vydání korespondence, z něhož čerpám, vyšlo v roce 1971 v nákladu 51 000 výtisků.)

Stella

06.06.2014, 00:00:11   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Monty Python a Nietzsche

„Už je to dlouho a já jsem od té doby poznal mnoho věcí, včetně aktuálního hesla k operačnímu systému od Microsoftu, o němž teď vím, že pochází přímo od Satana. Dnes před vámi stojím jako jiný člověk, část té změny byla sice chirurgická, část však byla způsobena přímým zásahem Všemohoucího. Je-li vám vaše duše milá, obraťte se.“ Napsal o své cestě k Bohu Randall Auxier, profesor filozofie ze Southern Illinois University, autor eseje Velmi zlobivý chlapec: Zúčtování s Brianem.

Stella

02.06.2014, 00:00:24   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Světlonošovy víkendové střípky a střepiny 0

Jak mi tak některé rituály zvolna mizí někde vzadu za obzorem, na druhém obzoru někde přede mnou se začínají rýsovat jiné. Zrovna se mi dorýsoval jeden takový. Rozhodl jsem se, že zde o víkendu budou vycházet moje střípky, střepiny, úlomky, drobky, atd. Zkrátka taková myšlenková drť, kterou budu občas krmit zredigovanými texty z dávnějších časů. Tento víkendový seriál bude vycházet pod stejným názvem s tím, že na jeho konci bude narůstat číslo. Jako první jsem nezvolil jedničku, ale nulu (ex nihilo nihil fit), jelikož si nejsem jistý, jestli tento můj nový rituál bez dalšího pokračování nevyčpí a nezmizí někde za mým zadním obzorem. Pokud nezmizí, tak se to číslo přemístí do množiny přirozených čísel. Vzhledem k tomu, že můj odpor k pravidelným rituálům je již téměř nepřekonatelný, očekávejte, že ani tento už nemusí být pravidelný. Takže když se tady příští sobotu neobjeví jednička, nemusí to ještě znamenat, že nastalo ono ex nihilo nihil fit. Nemusí se tady objevit vůbec nic, anebo něco úplně jiného, jak v sobotu, tak v neděli.

Lucifer

31.05.2014, 00:01:04   Publikoval Luciferkomentářů: 11         

Kubitschek – Kubíček

Když manželka brazilského prezidenta, paní Sarah Kubitschek, opouštěla Československo, na hranici s Rakouskem se její dvě dcery daly do hovoru s příslušníkem pohraniční stráže Kubíčkem. Pro obě dívky byl tento staršina okamžitě bratrancem a paní Sarah ho pozvala do Brazílie. Myslela své pozvání vážně, a tak uvedla do značných rozpaků československého vyslance v Brazílii, když chtěla znát přesné datum návštěvy. Rozjel se byrokratický kolotoč, v němž se řešilo především to, kdo by návštěvu hradil… Psal se rok 1959.

Stella

28.05.2014, 00:00:14   Publikoval Luciferkomentářů: 16         

Vosa – Cukr a papír

Pro dnešní den jsem se po předchozím cituplně duševním vyčerpání v důsledku nadměrně náročného přechodu z larvy do motýla rozhodl zklidnit rozbouřenou čertí hladinu s pomocí již zde drahný čas nepovšimnutou živočišnou galerií Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Naposledy jsem z této kouzelné a britským humorem okořeněné zoologické zahrady zmínil ochechuli. Dnes, tedy vlastně včera, jsem se z internetových zpravodajských webů dozvěděl, že se má zatáhnout a ochladit, v důsledku čehož nás čeká invaze vos. „Jakápak invaze?“, znejistěl jsem. Neznám živočicha, kterého bych neměl alespoň kapku rád a skoro s každým si dokážu v jeho řeči popovídat. Jsou samozřejmě výjimky, jejich počet je však velmi malý. Jednou mě třeba naštvala kutilka obecná, ale jenom proto, že se pokoušela dost hlasitě kutit v mé institucionální pracovně. I s vosami si dokážu klidně popovídat, ačkoli na rozdíl od včel mě medem nemohou oblažit. A kromě toho, vosy začínají být protivné až na konci léta a my teď máme teprve začátek jeho náběhu.

Lucifer

27.05.2014, 00:00:16   Publikoval Luciferkomentářů: 18         

Víkendová kouřová clona

Tenhle víkend tady bude klid. Vypouštím kouřovou clonu. Vlastně už letní, ačkoli to v kalendáři ještě napsáno není, ale ten hic. Žádná povídavá nálada, zatvrdil jsem se jako žulový kámen na podstavci indiferentní mohyly. Jediné, co ode mne můžete čekat, jsou ty těžko luštitelné kouřové signály.

Lucifer

24.05.2014, 00:00:21   Publikoval Luciferkomentářů: 26         

Vždycky se stane něco, co přehodí výhybku

To řekl tento týden v rádiu známý cestovatel Miroslav Zikmund. A pokračoval, že život je přesným součtem náhod. Jestli za přehození výhybky může prozřetelnost, osud, pánbůh – to není důležité. Faktem je, že člověk jede úplně jinam, než kam měl namířeno, říkal M. Zikmund, když vzpomínal na veletoče vlastního života. Náhoda ovlivňuje jednotlivé životy někdy neuvěřitelným, až bizarním způsobem. To by člověk nevymyslel, říkáme. Je přece známo, že ty nejabsurdnější příběhy píše sám život. 

Stella

23.05.2014, 00:00:10   Publikoval Luciferkomentářů: 25         

Povídavá nálada

Mám takovou povídavou náladu, která se projevuje v tom, že mám chuť neustále něco povídat. Po včerejší  rozlučce s kavárnou Satori, která se zde objevila dva roky a jeden den poté, kdy tu nic nebylo, to, co se během té rozlučky událo, ve mně začalo dozrávat. Prvním příznakem dozrávání toho jevu, který nastal ve chvíli, kdy, jak jste si možná ani nevšimli, jsem upadl do jakési hluboké trudnomyslnosti, je pocit, že bych se chtěl vypovídat. Nečekejte nějaký pokus o literární skvost či hlubokomyslné filosofické máchání ručičkama na všechny světové strany doprovázené bohorovným pokyvováním neskonalou moudrostí naducanou hlavičkou. Čekejte spíše takové téměř nanicovaté tlachání znovunarozeného dítěte.

Lucifer

22.05.2014, 00:00:11   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Josef II. (Ne moc historicky)

„Tchyně Evropy“, jak nazývali Marii Terezii, neměla ráda Kateřinu Velikou. Kvůli carevnině nenasytnosti po dalších územích, ale také pro její nevázaný osobní život. Obávala se, že Kateřina uplatní své zkušenosti chlípné svůdnice při snaze získat na svou stranu syna Marie Terezie, Josefa II. Ale po matčině smrti se Josef II. rozhodl s Kateřinou uzavřít spojenectví kvůli hrozbě války s osmanskou říší. K nemalému překvapení všech a možná i ke svému vlastnímu, si osvícený panovník při návštěvě Ruska koupil otrokyni – malou Tatarku, již později nechal pokřtít a finančně zajistil její budoucnost. Jaký asi byl její další život?

Stella

15.05.2014, 00:00:14   Publikoval Luciferkomentářů: 18         

Okcidentalismus – Východ kontra Západ

Některé univerzity v arabském světě jsou prý zaměřené jen na studium koránu. Pro našince je těžké pochopit, jaký je pohled jejich absolventů na svět. Publikace s názvem Okcidentalismus má podtitul Západ očima nepřátel. Vnucuje se otázka: Neděláme chybu, když všechno poměřujeme jenom svou zkušeností? Co vůbec vede tolik mladých, inteligentních lidí „Východu“ k přesvědčení, že se „Západem“ se nedá spolupracovat, že se s ním musí jen bojovat? Může za to pouze náboženství? Existuje na obou stranách stejné množství předsudků? Podívejme se, jak rozdíly mezi Východem a Západem vysvětlují lidé, kteří oběma světům rozumí: Ian Buruma a Avishai Margalit.

Stella

06.05.2014, 00:00:18   Publikoval Luciferkomentářů: 15