Neviditelný čert

Syndrom pomocníka

Měla jsem velikou radost, když k nám měla přijet suverénní teta psycholožka s nemalou praxí v pedagogicko-psychologické poradně. Pošlu ji s hošíčkem na koupaliště, ona si s ním poradí jako odbornice, dítě bude v bezpečí a já získám klidné odpoledne! Její zděšení z mého návrhu bylo tak nelíčené, že mi to vyrazilo dech. Sama přece uplatňuje při výchově své Verunky všechny nejnovější poznatky, až si u nich doma člověk připadá jako barbar zabloudivší do experimentální laboratoře.  Ale hopsání u vody s dvěma malými dětmi odmítla jednoznačně. Tak jsem si vzpomněla na studenty psychologie, kteří občas pobývali v psychiatrické léčebně jako klienti… A vzpomněla jsem si i na oblíbeného psychologa, který si neví rady s vlastní dcerou opakovaně utíkající z domova. Přece jí všechno krásně naplánoval – proč na té prestižní škole neprospívá? 

Stella

18.02.2014, 00:00:12   Publikoval Luciferkomentářů: 20         

Jedovatá ryba fugu

Jedli jste už někdy ryby fugu? Ne? Pokud jste vyznavači gurmánského adrenalinového sportu, pak jste přišli o tu nejskvostnější lahůdku. Omlouvat vás může pouze fakt, že ryba fugu se dá legálně jíst pouze v Japonsku. Vyznavačů gurmánského adrenalinového sportu je u nás nepřeberné množství, ačkoli si to v drtivé většině vůbec neuvědomují. Nejrůznějšími jedy infikované potraviny jsou konzumním lidem za pokud možno nejdrobnější peníz radostně akumulovány na veřejných pastvištích, jak už o tom tady bylo referováno v podání výběru ze dvou dílů Doby jedové. Kromě nevědomých konzumentů jedovatých potravin však existuje i sorta takových gurmánů, kteří z toho mají adrenalinový sport. Moc dobře ví, že jíst nějakou velmi jedovatou potravinu je životu nebezpečné, jenže přiměřené množství jedu může vyvolat tak neskonale úžasný gurmánský zážitek (viz svým způsobem Miminka), že jsou ochotni si s tím adrenalinem zasportovat. Patří k nim i jedlíci ryby takifugu.

Lucifer

15.02.2014, 00:13:53   Publikoval Luciferkomentářů: 15         

Zima nezima

Zima k nám tuto zimu ještě nedorazila. Těch pár dní, kdy teploty klesly pár stupňů pod nulu Celsiovy stupnice, nelze ani v návalu velkodušnosti za skutečné zimní dny považovat. Astronomický zimní čas se překulil do druhé půli a naděje, že nás zima v tuhle roční dobu ještě oblaží, taje jako hrouda sněhu na rozpálené pánvi.

Lucifer

12.02.2014, 00:00:06   Publikoval Luciferkomentářů: 33         

Na rynku

Z druhého patra obchodního domu (dnes přebudovaného na „nákupní galerii“) se otevírá pohled jako stvořený pro vnímavého fotografa. Dole v atriu stojí lavičky uspořádané do kruhu. Střed toho „kruhového posedu“ zdobí kaskáda umělé zeleně. Denně se tady scházejí stařečkové. Ne, to není přezíravé pojmenování. Ti pánové jsou už hodně staří, všichni o holích. Jako by jeden od druhého opisoval: sedávají s bradou na sepjatých rukou, dlaně opřené o hůl. Povídají si. Na druhé straně, zády k nim, se střídají mladí. Také od sebe opisují. Každý má před sebou nějaký placatý technický výrobek. Nepovídají si. Je přímo cítit, jak nekompromisní jsou mezery mezi nimi a jak velký mají strach, aby někdo nenarušil „ jejich kruhy“. Mladí lidé jsou tady pokaždé jiní, staří stále tíž. Dá se říci, že staří našli místo, jež jim připomíná rituál posedávání u městské kašny, která už dávno vzala zasvé. Tady denně nacházejí jak věci stejné, tak věci proměnlivé. Pestré barvy, pestré zvuky, rozmanité vůně.  Přechovávají v sobě pocit, že ještě patří k směsi nejrůznějších lidí, kteří je míjejí.

Stella

09.02.2014, 00:00:08   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Miminka

Dnešní krátké zamyšlení bude mít charakter ryzího pel-mel, které se však postupně složí do jedné nosné myšlenky. Započnu něčím docela banálním, ačkoli pobavení hodným; nicméně právě touto banalitou se začíná odvíjet ona nosná nit, což jsem v té chvíli vůbec netušil. Název tohoto pel-mel zamyšlení vás jistě bude ponoukat k představě, že řeč bude o lidských miminkách. Inu, bude i nebude, podstata však bude těmto malým lidským tvorečkům přece jenom ještě dost vzdálená.

Lucifer

05.02.2014, 00:04:07   Publikoval Luciferkomentářů: 58         

Luskouni – Živoucí šišky

Pro tento první únorový víkend jsem přichystal krátké pojednání o jednom ze zvířátek ze zoologické galerie Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Naposledy zde byli mroži, dnes přicházejí na scénu luskouni. Tento prazvláštní exemplář ze živočišné galerie obou Johnů bude nejspíš i tím posledním. Ne že bych tu jejich galerii kompletně vyčerpal, ale protože už jsem z ní vyčerpán. Nejde pořád pít stále stejné víno ze stále stejné číše. Kromě toho bych chtěl oznámit, jak jsem již naznačoval před týdnem, že se započínají, možná nepravidelné, nedělní pauzy. Tím nechci říci, že zde nebudu v neděli přítomen, jen se zde jaksi znepřítomní mé nedělní příspěvky. Neděli jsem se pokoušel předhodit Stelle, ale ona je evidentně zcela stejně jako já nezmanipulovatelná k jakémukoli plánovacímu režimu. Nechci manipulovat ani nikoho jiného, ale přesto si nemohu odpustit tento nedělní čas předhodit jakémukoli nepravidelnému čertímu autorovi. Pokud ten či onen, ta či ona, popřípadě to či ono zplodí něco, co bude Neviditelný čert v zájmu své náplně ochoten strávit, neděle jsou k dispozici. A teď už si pojďme pochutnat na luskounech.

Lucifer

01.02.2014, 00:05:09   Publikoval Luciferkomentářů: 41         

Bijme ho! (Střední třída)

Prezident Obama vystoupil na obranu střední třídy, která trpí neúměrným zvyšováním daní, důsledky nezaměstnanosti, zvyšováním cen a snižováním příjmů. Potíže střední třídy jako nositele stability jsou vážnými potížemi pro celou zemi. Ne, nebude následovat pojednání o politických a ekonomických problémech, jenom několik postřehů o vývoji společenské většiny, jež je zhusta opovrhována a proklínána. Vycházím z díla nobelisty Saula Bellowa, amerického židovského spisovatele (1905 – 2005), jehož rodiče přišli do Ameriky z Petrohradu. Vliv ruské literatury se u Bellowa nezapře.

Stella

31.01.2014, 00:07:24   Publikoval Luciferkomentářů: 14         

Jak vznikl geniální strýček Google

Přicházím opět s Knihou vesmírů od Johna D. Barrowa, tentokrát však řeč o vesmírech nebude. Z velkého množství v ní uváděných modelů vesmírů jsem sice vybral Vesmír doktora Kasnera, o němž se možná ještě zmíním, jenže v podkapitole tomuto vesmíru věnované je psáno i o něčem jiném, u jehož zrodu, alespoň ve smyslu pojmu, Kasner stál. Řeč bude o internetovém vyhledávači nazvaném Google. Moje zkušenost s tímto vyhledávačem je taková, že když něco hledám, stačí, když mu sdělím krátké slovní spojení. Google mi hned na prvním místě předloží přesně ty odkazy, které potřebuji. Plácnu tam dvě či tři slova, která mě v této souvislosti nejdříve napadnou, a mám to. Google z mého drobného slovního pšouku dobře ví, po čem se pídím. On mi snad sídlí přímo v hlavě. 

Lucifer

30.01.2014, 00:10:04   Publikoval Luciferkomentářů: 27         

Zrcadlo (O čem jsem ještě nepsala…)

Věčně roztančená Anežka neztratila úsměv ani po pěti letech dřiny se zbožím v supermarketu. Baví vás to? Ptám se. Moc ne, odpovídá a ani na chvilku se nepřestane shýbat k přepravce s kompoty.  Jinou práci po maturitě neseženu. Ale o sobotách jezdím do školy, dálkově studuju. V Praze. Snad to zvládnu.

Zajímavé. Vedle všech, kteří naříkají, že není práce, černooký Pavel nestrávil jediné prázdniny doma. Nacházel si práci na stavbách, aby finančně ulehčil rodičům a aby se mohl přihlásit na techniku. Odešel z ní po prvním semestru. Přestože první zkoušky úspěšně složil. Z domova dostával každý měsíc 2 tisíce, a i když se zdálo, že by díky podpoře mohl s penězi jakžtakž vyjít, nedokázal to. Výdaje jsou přece jen mnohem vyšší, než jak se jeví při plánování. A neustálé porovnávání s ostatními – studenty sportovci, kteří si mohou dopřát zábavu po libosti - a  občasné podezíravé pohledy, to plachý introvert neunesl. Snad měl víc bojovat? Těžko soudit. Práci si doma našel okamžitě, dnes má malé dítě, snad je šťastný. Jeho bratr mi kdysi přinesl ukázat své verše. Byly o tom, jak chodí po ulici a z oken na něj pokřikují tlusté baby poznámky o černých sviních. Kam se mám schovat? Ptá se ve své básni.  Vyprávěl mi – ne sám od sebe, to já jsem zvědavá – že kvůli různým partičkám nemůže ve městě chodit po některých ulicích, a to ani ve dne. Jako bych to slyšela i z druhé strany… A když mi popisoval další zážitky, vážně jsem přemýšlela o tom, jestli mu nemám poradit, aby se z této země odstěhoval. Pracovitý je, má dobrou vůli, neztratil by se.

Stella

26.01.2014, 00:00:22   Publikoval Luciferkomentářů: 25         

Mrož – Neurvalý spolustolovník

Už jste někdy stolovali s mrožem? Ne? Chyba! O mnoho jste přišli. Mrož však není jenom velmi poťouchlý spolustolovník s jistými sadistickými sklony, ale též velmi šikovný milovník, jelikož je vybaven tak důkladným a téměř nezničitelným nástrojem, že nějaká viagra mu může být i v těch nejhorších kondičních stavech naprosto ukradená. Sexuální hrátky mrožů jdou až tak daleko, že i markýz de Sade by se se svými orgiemi mohl jít nechat vycpat do nejbližšího muzea. A navíc, mroži nejsou žádní leváci, ale opravdoví praváci, umí měnit barvy asi jako naši politici (pláž plná slunících se mrožů vypadá jako náš parlament) a dlouho před lidmi objevili vakuum. Kdyby mrože potkal aristokratický jezevec, což naštěstí nehrozí, nesjpíš by se do své nory definitivně a navždy uklidil.

Lucifer

24.01.2014, 00:00:07   Publikoval Luciferkomentářů: 29