Neviditelný čert

Kam kráčíš, lidstvo? IV

Poslední část série o tom, kam kráčí lidstvo, se pokouší zodpovědět otázku nadnesenou v závěru předchozí části: „Kdo by nás mohl zachránit před naším sebevražedným pokusem a kde případně takové pomocníky hledat?“ Jak už bylo řečeno, Viktor Farkas naznačuje, že tu pomoc nemáme hledat někde ve hvězdách, ale přímo v našich řadách. Domnívá se, že se mezi námi vyskytují a v ještě větší míře mohou vyskytovat jedinci na nějaké vyšší rozumové úrovni. Není první, kdo s touto myšlenkou přišel, o něčem podobném už psali kupříkladu bratři Strugačtí, jak bylo řečeno v Prozření lidstva a Lidenové. Podívejme se však na Farkasovu vizi.

Lucifer

05.07.2013, 00:00:50   Publikoval Luciferkomentářů: 3         

Kam kráčíš, lidstvo? III

Druhá část této série Kam kráčíš, lidstvo? II končila „válkami o vodu“, ta dnešní, předposlední, bude končit ještě děsivějšími vizemi. Na úvod bych ocitoval jednoho ze svých nejoblíbenějších spisovatelů Stanisława Lema: „Představa, že nebudu muset zažít hrůzy 21. století, je mi velmi příjemná.“ Na rozdíl od Stanisława Lema my tu ještě jsme, takže se máme na co „těšit“. Drtivá většina obyvatel vyspělých zemí se však nachází v dostatečném odpojení od reality, takže se tím vůbec netrápí. Obyvatelé v rozvojových zemích jsou také mimo celoplanetární realitu, ale především proto, že jim schází dostatečné množství informací. I mnozí často velmi vzdělaní jedinci raději strkají hlavu do písku, mnohdy s pocitem, že naopak ti vyplašení „pošuci“ jsou mimo realitu a že příroda to tak jako tak nějak vyřeší. Ano, příroda to nějak vyřeší, ovšem ten výsledek nám nemusí být až tak po chuti. 

Lucifer

03.07.2013, 00:00:26   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Kam kráčíš, lidstvo? II

Po krátké přestávce přicházím s druhou částí pojednání o tom, kam kráčí lidstvo (viz Kam kráčíš, lidstvo? I). Na úvod bych ocitoval část textu od Leonarda da Vinci: „ ...a až se nasytí, začnou pro ukojení svých choutek šířit mezi všemi živými bytostmi smrt a utrpení, útisk, strach a děs. Ve své bezbřehé svévoli se dokonce budou chtít vydat k nebesům... Na zemi, pod ní nebo ve vodě nezůstane nic, co by nepronásledovali, neničili nebo neodvlékali z jedné krajiny do druhé...“ Ano, tímto směrem se zatím zcela blahosklonně ubírá lidstvo. Zde jsou další výňatky z první kapitoly knížky Od Atlantidy k duté Zemi od Viktora Farkase:      

Lucifer

28.06.2013, 00:00:27   Publikoval Luciferkomentářů: 29         

Pumpičkáři

Znalci novodobého dialektu jistě pochopili, že řeč bude o cyklistech. Ano, bude, ale ne jenom o nich. Řeč bude o všeobecně rozšířeném a čím dál víc rozšiřovanějším zvyku totálně obsadit nějaký prostor, totálně si ho přisvojit a totálně kašlat na cokoli, co by tomu z hlediska vyššího principu mravního bránilo.

Lucifer

25.06.2013, 00:00:19   Publikoval Luciferkomentářů: 17         

Kam kráčíš, lidstvo? I

Při předkládání předmluvy ke knížce Od Atlantidy k duté Zemi od Viktora Farkase jsem se zmínil, že mě kromě ní velmi zaujala hned první kapitola, která se jmenuje Kam kráčíš, lidstvo? Pět minut po dvanácté, která ještě děsivějším způsobem rozebírá to, co bylo naznačeno v předmluvě a co nás čeká možná už v poměrně blízké budoucnosti. I přes neustále narůstající počet čím dál tím aktuálnějších a fakticky jednoznačně podložených hrozeb drtivá většina lidí je stále ukolébaná představou, že díky našim úžasným a stále se vylepšujícím vědeckotechnickým možnostem nás čeká „Překrásný nový svět“.

Prostý lid se topí v hromadách zábavných konzumních hraček, super a hypermarkety přetékají potravinami ze všech koutů světa, že konzumenti to v těch obrovských nákupních vozících nestačí odvážet, no a ti, kdo prostý lid tímto přívalem zboží krmí, se zabývají akorát tím, jak se co nejlépe nabalíkovat a vystavět si co nejkrásnější paláce. A zároveň myslí, že jim v podstatě nic nehrozí, protože prostému lidu mohou do těch nákupních vozíků nasypat čím dál tím levněji vyprodukované náhražky, a kdyby náhodou šlo do tuhého, jak straší hrstka nějakých pošuků, tak zalezou do svých paláců či podzemních bunkrů a v klidu, pohodlí a přepychu si počkají, až se vzduch vyčistí.

Předávám slovo Viktoru Farkasovi:      

Lucifer

24.06.2013, 00:00:17   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Osudový příběh

Tento první letní víkend jsem se rozhodl zůstat u Jungova pozoruhodného pojmu synchronicita. A zároveň taky u stejného zdroje, z něhož jsem tuto víkendovou synchronicitu zahájil sobotním Šibalem. Pro neděli jsem vybral krátký příběh Juliána (nejspíš smyšlený), středověkého katolického svatého, příběh, který je dle autora zdroje nabitý synchronicitami. Bez ohledu na to, čím je tento příběh nabitý a zda v něm naleznete něco k zamyšlení, popřípadě i k ponaučení, je bezesporu velmi zajímavý a k nedělnímu rozjímání přiměřeně vhodný. Jmenuje se Osudový příběh, protože dle autora zdroje dokazuje, že když se ego oddá pokoře, osud člověka nakonec k jeho poslání dovede.

Lucifer

23.06.2013, 00:00:45   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Prozření lidstva a Lidenové

K dnešnímu zamyšlení, které původně nebylo vůbec plánováno, jsem dospěl na základě včerejšího komentáře Starého kocoura k pojednání Nad propastí, ve kterém jsem s drobnými úpravami a poznámkami předložil předmluvu ke knížce Od Atlantidy k duté Zemi od Viktora Farkase. V tomto pojednání se praví, že lidská civilizace má na kahánku, a to s důvodu své převažující kriminální a autodestruktivní povahy. Starý kocour prohlásil, že počítat s náhlým prozřením lidstva je utopie. Svým způsobem je to pravda, ovšem dle mého neutuchajícího optimistického názoru to ještě nemusí znamenat její konec, ani její pravidelnou recyklaci v rámci přirozené deratizace. Věci se mohou odvíjet jinak a doufám, že k tomuto odvíjení, k němuž evidentně nadešel čas, dojde, a možná již dochází. Předem chci upozornit, že následující řádky byly šity horkou jehlou, nicméně podstata jejich sdělení ve mně dřímá už delší čas.

Lucifer

18.06.2013, 00:00:37   Publikoval Luciferkomentářů: 33         

Nad propastí

Při nedělním letmém přehrabávání ve své knihovně a v přidružených hromádkách převážně populárně naučných svazků jsem narazil na knížku, kterou jsem musel zakoupit již před několika lety, ale nejspíš k tomu došlo až po mém „pádu“ v první polovině roku 2010. Knížka se jmenuje Od Atlantidy k duté Zemi a napsal ji rakouský novinář a jeden z nejvýznamnějších evropských záhadologů Viktor Farkas (30. 5. 1945 Vídeň – 1. 11. 2011 Vídeň), který téměř celý svůj život prožil ve Vídni. Docela mě překvapilo, že jsem se tady o ní ještě nezmínil, a při jejím letmém prolistování jsem dokonce nabyl dojmu, že jsem ji ani pořádně nečetl. Důvod, proč jsem s ní tady nevyrukoval, možná spočívá v jejím názvu, který mě v době, kdy jsem začínal pilovat Populárně naučný koutek, odradil. Při nedělním nahlédnutí do této knížky jsem usoudil, že už mě neodrazuje. Ba naopak, její předmluva Nad propastí a první kapitola, která rekapituluje, kam kráčí lidstvo, mi přišly velmi podnětné a aktuální.        

Lucifer

17.06.2013, 00:00:35   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Stav alfa

Náš mozek vysílá série elektromagnetických impulzů, které vznikají na základě chemických a elektrických procesů provázejících jeho činnost. Tyto mozkové vlny, jimž zde už bylo věnováno pojednání A co mozkové vlny?, mají čtyři základní frekvence, beta, alfa, théta a delta. Ve čtvrté kapitole knížky Indigový svět, která se jmenuje Programování podvědomí a ze které se zde již objevilo několik ukázek, naposledy Intuice a automatické psaní, Simon Loyd předkládá několik základních technik programování duše. Stav alfa v těchto technikách přitom hraje velmi důležitou roli.   

Lucifer

16.06.2013, 00:00:42   Publikoval Luciferkomentářů: 18         

Skok do vody

Tento sobotní, dříve můj sanitární či meditační den se na skok vracím k Synchronicitě od Davida Richo. Občas z té knížky jistě ještě něco vyzobnu, ale to podstatné již bylo řečeno. Když jsem za jízdy metrem tou knížkou listoval, narazil jsem na zajímavou úvahu, která se nazývá stejně jako nadpis tohoto příspěvku. David Richo tuhle úvahu zabudoval, jak jinak, do synchronicity, ale její podstata je mnohem obecnější. A dobře ji znám, jelikož jsem tento proces už nesčetněkrát absolvoval. Mnohokráte se mi stalo, že jsem měl z něčeho jistou obavu. Ne, strašpytel nejsem, ale můj životní styl mě občas dovede do takových situací, jichž se zaleknu, znejistím, upadnu do chaotičnosti. Někdy mě tenhle stav drží dost sveřepě, ale pak nastane okamžik, kdy do té vody skočím. Zde je ten pohled od Davida Richo.

Lucifer

15.06.2013, 00:00:25   Publikoval Luciferkomentářů: 12         

Poutníkova pravidla

Po nepříliš dlouhé odmlce se vracím ke knize od Václava Cílka Krajiny vnitřní a vnější. Pro dnešek jsem z ní vydoloval Poutníkova pravidla, neboť si myslím, že jsou velmi podnětná a ačkoli už šestadvacet let kořením ve stověžatém kutlochu, i nadále se považuji za poutníka. Když mi to můj nabitý čas dovolí, okamžitě někam vyrážím, kupříkladu asi za měsíc vyrazím na konferenci do španělské Granady, a kamkoli dorazím, tam se snažím co nejlépe putovat z jednoho zajímavého místa na jiné, třeba ještě zajímavější místo. Tady jsou ta Poutníkova pravidla dle Václava Cílka:

Lucifer

14.06.2013, 00:00:45   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Myš – Chlupatý souputník

Pro dnešní den, kdy se vodní počasí zřejmě už usoužilo a ve dnech následujících se teploty budou šplhat až někam ke třicítkám (tedy pokud meteorologové nekecají), tedy pro dnešní již letně omámený den jsem ze zoologického tlumoku Johna Lloyda a Johna Mitchinsona vyhrabal myš. Oni dva pánové s nenapodobitelným anglickým humorem tohoto tvora nazvali naším chlupatým souputníkem, a jak uvidíte, tohohle roztomilého plyšového tvorečka s korálkovýma očima jsme tím souputníkem udělali tím, že jsme se z lovců a sběračů transformovali do zemědělců. Když to myš, která si do té doby poklidně užívala indické prostory, pochopila, okamžitě Indii opustila, protože vycítila, že pod pokličkou lidských zemědělských výdobytků, i přes jistou averzi samotných lidí, se bude její rod kumulovat mnohem lépe.

Lucifer

12.06.2013, 00:00:24   Publikoval Luciferkomentářů: 21