Čin Jana Palacha byl ve své době pociťován jako mimořádný, přesto plně souznějící s vypjatou dobou. S nástupem šedivého bezčasí a plochého zahnívání přišlo také „rozumné“ a „rozumové“ posuzování jeho skutku jako zbytečné sebevraždy, která nejspíš byla někým „zvenku“ organizovaná. Nevím, jestli může být pro celou Palachovu generaci něco více ponižujícího, než degradovat jeho odhodlání na čin nedospělého a nezralého jedince. Neboť pak je takto hodnocena celá generace.
Stella
15.01.2014, 00:00:07 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Sobota bývala mým sanitárním dnem a občas se k tomu vracím. Po předchozích filosoficky a i jinak náročně pojatých příspěvcích je navíc zcela potřebné přijít s něčím prostým a uklidňujícím. Za tímto účelem jsem vyhrabal ze zoologické nory Johna Lloyda a Johna Mitchinsona jezevce, což je zvíře natolik svérázné, že britská aristokracie neodolala nechat se jím inspirovat a do jeho kulturních zvyků se zakonzervovat. Mimochodem, představa, že bych si do kravaty zapíchnul kost z jezevčího penisu je dvojako neuskutečnitelná. Zaprvé, kravatu nenosím, a zadruhé, strkat si do něčeho ovázaného kolem krku penisovou kost jakéhokoli pruhovaného zvířete, je zvrhlost, proti níž by se ohradil i markýz de Sade spolu se Sacher-Masochem. Jenže Británie je region velmi rázovitý.
Lucifer
11.01.2014, 00:44:41 Publikoval Luciferkomentářů: 42
Olga Tokarczuková: Denní dům, noční dům
Dva inteligentní, přemýšliví lidé žijí v krásném a vyrovnaném manželství. Do života každého z nich znenadání vtrhne letmá, nečekaná láska. Jak přišla, tak zmizela.
07.01.2014, 00:00:07 Publikoval Luciferkomentářů: 40
Ve zdejších komentářích se několikrát objevilo slovo „galantní“. Není to slovo úplně obyčejné. Je starosvětské a lehkomyslné. Jen si je vyslovte. Zaoblené „l“, v pase přeštípnuté „g“, a slovo ukončí svou otočku dlouhým vysokým „í“. Prostě je – elegantní. A skoro zapomenuté. Opravdu patří do jiného světa. Když jsem na stránce NČ toto slovo uviděla poprvé, nejdřív mě napadlo: galantní poezie. Sborníček s tímto názvem milovali spolužáci (kluci). Protože v něm nehledali vyznání lásky nedosažitelným paním (jak by měli), ale to hlavní. Neboť tato poezie jest francouzská. Povídá se přece, že za války byli francouzští letci jediní, kteří si helmou nechránili hlavu.
05.01.2014, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 52
Jsme zvyklí na stránkách NČ potkávat malá dobrodružství nalézaná v každodenní, na pohled obyčejné cestě do práce nebo za kulturou (Lucifere…). Tak mě napadlo, že bych se svou troškou o kuchyňské všednosti mohla přispět i já. Pravda, bez té fantazie… Zato směs to bude určitě.
02.01.2014, 00:00:10 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Tak poctivou, věcnou, logicky nesmlouvavou knihu jsem dávno nedržela v ruce. Její autor, Joseph A. Tainter, americký antropolog a historik, napsal Kolapsy už v roce 1988. Mimo svět přísně vědecké literatury se čtenář málokdy setká s autorem, jenž by alespoň skrytě nepřitahoval pozornost k vlastním odborným kvalitám a neprojevoval snahu nenápadně zdůraznit, že právě on věc vidí jediným správným způsobem. Důsledné vycházení z faktů, pečlivé rozlišování názorů a teorií, srovnávání, hledání jejich kladů i záporů, hodnocení, nadhled, grafy, mapy, tabulky - to vše je pro Taintera příznačné. Právě tak jako polemika s obecně rozšířeným pesimistickým názorem na vývoj složitých společností. Přitom se Tainter pokusil formulovat všeobecnou teorii kolapsu a vyvodit z ní závěry pro současnost. Své dílo považuje za dílo archeologické, historické a sociálně teoretické.
30.12.2013, 00:00:12 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Někdy v září roku 2009 jsem vyplodil krátkou úvahu podnícenou vývojem mafiánského kapitalismu nejen u nás, ale v podstatě ve všech zemích bývalého socialistického bloku, obzvláště pak v Rusku. V ní jsem se pokusil velmi letmých způsobem zrekapitulovat, co se nám zde podařilo po pádu totalitního režimu vybudovat a hlavně, kdo z toho nejvíc vytěžil, kdo nakonec vyhrál studenou válku. S blížícím se koncem roku, kdy narůstá rekapitulační průjem, jsem se rozhodl tuto již více jak čtyři roky starou úvahu oprášit na Neviditelném čertovi. Kromě pravopisných oprav a drobných stylistických úprav jsem na ní nezměnil vůbec nic. Jak jsem ji tenkrát napsal, tak ji zde dnes předkládám. Možná jí budete v některých směrech oponovat, možná bych se k té oponentuře tak trochu přidal sám, domnívám se však, že nic podstatného bych na ní neměnil. V každém případě ji můžete brát jenom jako takový střípek do mozaiky, jenž můžete dle svého naturelu náležitě rozvinout.
29.12.2013, 00:00:07 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Soudobé Vánoce, Svátky klidu, se dnes slaví nejen po česku poněkud jinak. Pokusím se několika postřehy naznačit, jak jsem ty báječné oslavy Svátků klidu prožil či spíše přežil.
27.12.2013, 00:00:12 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Jak jsem naznačil u předchozího fragmentu od Theodora Ludwiga Wiesengrund-Adorna Tough boy, na Neviditelném čertovi nastává prosincové zklidnění, jež se bude mimo jiné projevovat taky tím, že ne každý den se tady může objevit nějaká novinka. Ta dnešní je nejen velmi stručná, ale možná poslední v dosavadní nepřetržité řadě. Přicházím opět s jedním Adornovým fragmentem, který malounko navazuje na pojednání od Stelly Dát? Nedat? (Chudoba). Je to takový nástin slavnostní hostiny nezřízeného konzumu, u jejichž organizátorů se dá vcelku očekávat, že tato cesta do pekel není ve skutečnosti pro jejich konzumenty dlážděna ani dobrými úmysly. Co chcete koneckonců očekávat od ze řetězu puštěných nenažraných deprivantů. Přeji „Dobrou chuť“.
03.12.2013, 00:17:35 Publikoval Luciferkomentářů: 55
Ne, dnešní nadpis opravdu nechce vyvolat představu, že půjde o téma v duchu povídek Borise Viana, tolik oblíbených v pekelské, možná občas i pekelné, domácnosti u Luciferových. Chci se zastavit u problému, na nějž jsme si (u jiných) možná už zvykli.
02.12.2013, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 35