Neviditelný čert

Bořiči mýtů o kráse

rubrika: Pel-mel

Už jsem tady vypustil několik úvah z Doby jedové 4, poslední byla Léky z kohoutku, tu třetí jsem zatím vynechával. Hlavním důvodem asi bylo, že její autorka, Stacy Malkanová, je tak trochu (možná i víc než trochu) posedlá kosmetikou, což je mi něco naprosto cizí (viz třeba moje občasné poznámky o obličejovém „brizolitu“). Domnívám se, že každý člověk má nějakou svoji od přírody danou krásu a jakékoli oblbování této krásy jakýmkoli „brizolitem“ je oblbování nejen sebe sama, ale i těch vůkol. Nicméně i přesto se v pradávných dobách ženy zdobily nejrůznějším způsobem těmi či oněmi přírodními mastičkami, což jistě bylo jakési oblbování, jež, jako nepřítel tohoto nesmyslu musím uznat, mohlo mít docela příjemné účinky. Jenže ty doby jsou už pryč a přirozené mastičky nahradily jedovaté přípravky kosmetického průmyslu, jejichž použití je obzvláště ženám sugerováno šílenou a masivní reklamní kampaní, jež nemá za úkol nic jiného, než jim vnutit představu, že bez toho brizolitu budou nenapravitelně ošklivé, aby z nich na úkor této vnucené stupidity vytřískaly co nejvíc peněz.   

Lucifer

07.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Seč na víkend

rubrika: Povídání

Je první červencový víkend a mě to začíná táhnout někam ven, pryč z Matičky stověžaté, která mi sice přirostla k srdci a má mnoho neskutečně krásných míst, z nichž některá, jako třeba Vyšehrad, mi nejednou posloužila jako zdroj tajemné energie; jenže ti dvounozí tvorečkové, kteří se v ní hemží pod tíhou moderního konzumního sportu… Je třeba z mé milované Matičky občas vypadnout. Jestli tak učiním tenhle víkend, to je zatím, když to v pátek píšu, ve hvězdách, ale touha vypustit ze své duše ten přetlak je až téměř nesnesitelná.

Lucifer

05.07.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

… a Zlý pryč (Historie zla v přírodě)

rubrika: Filosofický koutek

Přírodovědec Lyall Watson v úvodu své knihy Temné síly přírody vysvětluje, proč se začal zabývat právě zlem. Domnívá se totiž, že jde o univerzální přírodní sílu, o biologickou skutečnost. Přišel čas podívat se na původ a význam špatnosti nejen z hlediska náboženství, filozofie a kriminologie. Zlo má také svoji přírodní historii. To, co je neobvyklé, jako např. surová vražda, nemusí být ještě nepřirozené.

Stella

04.07.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 11         

Léky z kohoutku

rubrika: Populárně naučný koutek

Jedněmi z největších jedlíků farmaceutických produktů jsou Američané (občané USA). Co se asi tak stane s těmi stovkami milionů předepsaných i volně prodejných léků, které Američané denně spotřebují? Každý lék, který člověk přijme do těla, se až z 90 % vyloučí v nezměněné formě nebo rozloží na aktivní metabolit, poté se ve stolici spláchne do záchodu a do kanalizace, odkud se dostane do vodních zdrojů. Pak už v tomto řetězci zbývá jen krok, než se tento lék nakonec přes vodovodní kohoutek vrátí tam, odkud přišel.

Lucifer

03.07.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3         

Červencová

rubrika: Povídání

(Uvolněná)

Lucifer

02.07.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 15         

Léčení duchem II

rubrika: Pel-mel

Oné odosobněnosti a dokonalému odlidštění lékařské vědy, jak bylo popsáno ve druhé polovině první části, se široké masy skutečného lidu odjakživa bránily sice nevědomky, ale přece v jakési předtuše. Stejně tak jako před tisíciletími vzhlíží dnes primitivní, dosud nedostatečně „vzdělaný“ člověk k nemoci v bázni jako k něčemu nadpřirozenému, stále ještě proti ní staví duševní akt naděje, obav, modlení a příslibů, stále ještě je jeho první asociační myšlenkou bůh, nikoliv infekce nebo zvápenatění cév. Žádná učebnice, žádný učitel jej nikdy nebude moci přesvědčit, že nemoc vzniká „přirozenou cestou“, tedy zcela nesmyslně a nezaviněně; a proto předem nedůvěřuje žádné praxi, která slibuje, že nemoc odstraní střízlivou, technickou, chladnou – to znamená bezduchou – cestou. 

Lucifer

01.07.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Modrá

rubrika: Pel-mel

„DEEP BLUE byl podle své hluboké tmavomodré barvy nazván krystalický hranol počítače, který v roce 1997 sehrál šachový zápas s velmistrem Garim Kasparovem. Hráli hru všech možností. Počítač nad šachovým velmistrem vyhrál. Jenže – není počítač dílem lidského ducha? Kdo tedy vyhrál a kdo prohrál v tomto zápase člověka s člověkem ve hře nekonečných možností? Deep Blue dostal své jméno snad náhodou, nebo přece jen ne tak zcela? I kdyby se vynořilo jméno z podvědomí těch, kteří jej tak nazvali, není to název bezdůvodný: temná modř je barvou temnoty zárodečných vod všech možností. Z jejích hlubin se vynořuje něco, co v ní zase mizí. Temná modř počítače má tedy hluboký smysl… Deep Blue není ledajakým jménem. Až pojmenováním věc teprve je, začíná být jsoucí. I tady je modř barvou nevyzpytatelného tajemství bytí, mocnosti temné, modré noci a proteovsky proměnných modrých vod, které tu byly, jako všechny možnosti bytí, ještě než byl vesmír a jeho řád stvořen. Je barvou paměti a vzpomínání rozprostírajících se do minulosti i do budoucnosti. Je barvou všeho, co bylo, je barvou všeho, co bude.“

Jan Baleka

Stella

30.06.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 22         

Vampýr

rubrika: Poetický koutek

Tento poslední víkend měsíce června mé střípky a střepiny zde budou chybět. Ostatně proč by také nemohly, že? Tento poslední víkend měsíce června bude čistě poetický. Žádnou moji báseň však nečekejte. Poezie ve mně stále je, a tentokrát se tam ještě více zmítá. Ztvárnit ji však do písmenek, slov a veršů mi v této chvíli není souzeno. Obracím se tedy opět zpět ke svému oblíbenému prokletému básníku Charlesi Baudelairovi, abych vás oblažil jedním z dalších Květů zla v podání ne zcela věhlasného překladu Ivana Slavíka z roku 1976. Věc se má tak, že právě tímto překladem do mé duše vstoupily Baudelairovy Květy zla, jiný byť věhlasnější překlad už strávit nedovedu. Báseň je vcelku prostá a mírumilovná, a pro poslední letošní červnový víkend jako ušitá na míru.

Lucifer

28.06.2014, 01:10:57   Publikoval Luciferkomentářů: 18         

Léčení duchem I

rubrika: Pel-mel

Rakouský prozaik, esejista a básník Stefan Zweig napsal v roce 1930 v Salzburku velmi zajímavou knihu Léčení duchem (Die Heilung durch den Geist), která vyšla o dva roky později a obsahuje tři osobité esejistické životopisy dvou lékařů a jedné hysterky líčící rozličné způsoby, jimiž tito uskutečňovali „léčení duchem“: Franze Antona Mesmera, váženého, seriózního lékaře, který stál celé století na pranýři vedle podvodníků a šarlatánů, protože přišel se svým sugestivním posilováním vůle k uzdravení příliš brzy; Mary Bakerové-Eddyové, zakladatelky takzvané Christian Science (Křesťanské vědy), která svou absurdní, falešnou naukou o extatické síle víry vyvolala fanatismus statisíců Američanů; a Sigmunda Freuda, objevitele psychoanalýzy, metody, jež na vědeckém základě začala léčit duševní poruchy odstraňováním konfliktů tížících nemocné v nevědomí. Knížku jsem četl už před mnoha lety a nedávno jsem ji zcela náhodně vylovil ze své knihovny. Když jsem se do ní znova začetl, uvědomil jsem si, že její obsah dnes vnímám výrazně jiným způsobem než tehdy. Je to jako když se po spirále vrátíte jakoby na stejné místo, ovšem o jeden závit výše. V následujících dvou částech zde předkládám výtah z její předmluvy, neboť už jenom ona stojí za bedlivé přečtení. 

Lucifer

27.06.2014, 00:13:37   Publikoval Luciferkomentářů: 2         

Mohou rostliny myslet?

rubrika: Pel-mel

Už mnohokráte jsem se zamyslel nad tím, zda rostliny mohou myslet. Tahle myšlenka mě nejčastěji napadá, kdy jdu lesem. Kolem mne nehybně stojí stromy, jen tak trochu ševelí listím (jehličí moc neševelí), což v zimě mnohé nečiní, jelikož listí nemají. Všechny stromy však mají větve a těmi mávají. Celý svůj život však prostojí na místě, někdy to může trvat i více než tisíc let. Ani ostatní rostliny (když nezapočítáme jejich sci-fi zástupce v podobě trifidů, popřípadě mnohé jiné téhož původu nejen zde, ale i na nejrůznějších vybájených planetách) se z místa nepohnou, ať už v lese, na louce či v květináči. Ve třetím případě to mají přímo přikázáno, ačkoli zřejmě zbytečně. Mohou při té prostorové nehybnosti, jež je doprovázena pouze lokálními pohyby jejich nadzemních částí, vůbec myslet podobně jako mnozí živočichové, přičemž u současných reprezentantů lidské čeledi se o tom dá pochybovat? Obzvláště pro vegetariány je odpověď na tuto otázku velmi důležitá.

Lucifer

26.06.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8         

Barevný svět

rubrika: Pel-mel

Krev svatého Jana je název barviva získávaného ve Slezsku z některých druhů mšic. Tyto mšice se pěstovaly na kořenech hvozdíku a chmerku vytrvalého. Jejich sběr začínal náboženskými obřady 24. června, tedy na svátek sv. Jana. Sám veliký Goethe, nejen básník, ale také autor slavného díla o barvách, nechtěl dlouho červeň uznat za barvu, považoval ji jen za STAV. Barvy jsou podle Jana Baleky, autora knihy Modř - barva mezi barvami, mocnostmi prvního řádu. Jsou smyslovou zkušeností, součástí praktické i duchovní orientace člověka ve světě. První barvou, kterou po základním vnímání černé a bílé započalo barevné vidění ontologicky a fylogeneticky, byla právě červená. Purpur, jako jedna z jejích podob, je dokladem toho, jak se barva stane SYMBOLEM, v tomto případě symbolem moci. Žijeme ve světě tisíců barev, ale ne všechny jsme schopni vnímat.

Zastavme se u těch nejzákladnějších.

Stella

25.06.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 20