V pátek bylo na Národní třídě otevřeno nákupní centrum v multifunkčním komplexu Quadrio, jenž byl vybudován nad nedávno rekonstruovanou stanicí metra Národní třída a přiléhá k obchodnímu domu My britského řetězce Tesco, který se za slovutného Totáče nazýval Máj a o Tescu natožpak o Quadriu neměl v té době ani poruchy. Jak je jistě známo, tak nákupní centra nemám až tak v lásce, přesto je však někdy skoro pravidelně používám k tomu, abych si tam nakoupil, co potřebuji, a okamžitě vypadl. Samozřejmě i s tím nákupem. Nedalo mi to, a v neděli jsem tu členitou budovu navštívil, už jenom proto, že se nachází na metrové trase B, na níž se nachází i má ubikace, a cesta tam trvá nepříliš mnoho minut, přičemž po nástupu do metra se již vše odehrává pod střechou, vlastě pod střechami.
Lucifer
04.11.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
V podzimním čase – nečase přichází doba brzkých podvečerů, které navozují tajemnou atmosféru starobylých zvyků a pověr. S pověrami jsou spojeny i běžné úkony, jejichž smysl zatím málokdy umíme vysvětlit. Tak jsem se třeba dočetla o tom, že zívání je vlastní už desetidennímu plodu, že ochlazuje mozek, že zlepšuje zásobování kyslíkem, a připravuje tak člověka i zvíře k obraně. Ale také je to nakažlivý projev sociální empatie… Přestože zívající nás nemohl vidět, když jsme zívli chvíli před ním. Taky jste tak hluboce sociálně založeni ve chvíli, kdy na vás padne únava?
Stella
02.11.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Navazuji na úvahu předloženou ve Hvězdách v tůních. Obsah bude v podstatě tentýž, jen jsem si chtěl na toto téma znovu tak trochu zapreludovat. Ve slovníku cizích slov se píše, že preludovat znamená volně improvizovat, obzvláště na klávesový nástroj. Mým klávesovým nástrojem je klávesnice, které občas říkám klábosnice, a to v případech, kdy začínám preludovat na hranici bulvárního klábosení. Tohle preludium však považuji spíš za klávesové. Nebude dlouhé, jelikož mám v plánu se okamžitě poté na nějakou rozumnou dobu absolutně odpojit, vypojit a rozpojit. Už to vážně potřebuji.
31.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 15
(jenž nikdy nezhroutí se)
29.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 37
Všechny napadlo, že mladá paní není při smyslech. Že ji přemohl smutek z náhlé ztráty manžela. Ono taky není obvyklé smát se vesele na pohřbu. Ale dobrá nálada mladou vdovu neopustila ani v příštích dnech. V kontejneru se každý den objevovaly další a další věci, které její muž dlouho shromažďoval. Vítr roznášel útržky fotografií. Soused si odvezl na chalupu elegantní stylový nábytek. Bylo jasné, že se vdova osvobodila od něčeho, co nechtěla nikomu přiznat. A postupně jsme při náhodných setkáních začínali rozebírat, že ten pohledný lékař – džentlmen se vlastně nechoval tak čestně a nekompromisně, jak se všem jevilo, ale pořádně despoticky. Vzpomněla jsem si na ten příběh, když si stará známá povzdychla, jak se těší, až její nemocný muž opustí tento svět. „Ještě si trochu požít,“ řekla.
27.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Pro tento víkend, jak už mám ve zvyku, jsem připravil něco nadmíru uklidňujícího, ba přímo meditačně saturovaného až k absolutnímu duševnímu post coitum. Nebojte se, o sexu či nedejrobot pornografii řeč nebude. Přichystal jsem pro vás, a hlavně pro ty, kteří se během pracovního týdne při četbě Neviditelného čerta psychicky, a nebojím se to říci i duševně, vyčerpali až takříkajíc na plech, velmi zádumčivé povídání. Nebude ode mne. Já už jsem byl na plech někdy v půli týdne, když jsem se dočetl, že Ježíš byl buddhistou. Bude od jednoho z mých nejoblíbenějších spisovatelů – Stanisława Lema – jehož úchvatné dílo v nejrůznějších vědeckofantastických rovinách jsem sledoval už téměř od kolíbky. Jedná se o povídku Záhada z knížky Bajky robotů, kterou Stanisław Lem vypustil za velmi záhadných okolností někdy v roce 1964 – tedy před rovnými padesáti lety. Takže…:
25.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
Test
23.10.2014, 15:07:24 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Při pohledu do kalendáře jsem s hrůzou, jež se nijakým způsobem neslučuje s jedním z mých nejoblíbenějších filosofických učení, buddhismem, zjistil, že už se zase hlásí čtvrtek. Strašné, jak se ten kalendář točí, jako zrychlený obrázkový film, trhací kalendář, který sebou škube jako paranoik v posledním tažení, jako narkoman, jemuž už není pomoci ani kladivem do hlavy… jako urychlený trhací kalendář. Co teď s tím? Poslední čertí příspěvek (od Stelly) byl na naše mozkové závity velmi náročný. Jen Starý kocour při jeho četbě spokojeně předl. Jest třeba nějaké odlehčení, jež by nám napomohlo vydýchat tenhle týden, kdy velmi rázně udeřil podzim, jenž se na horách tváří jako zima, přinejmenším až do soboty. A tak jsem se rozhodl, že zde předhodím další výňatek z knížky Záhady Orientu od Arnošta Vašíčka. K ufounům se už vracet nebudu, bohatě stačí, když mě v noci navštěvují. Přehoďme tedy výhybku. Vašíčkův zdroj hlásí jednu zajímavou věc, o níž jsem až do jeho přečtení neměl ani potuchy, že totiž Ježíš Kristus mohl mít nějakou souvislost s mým nejoblíbenějším filosofickým učením – buddhismem. No považte…
23.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 15
„Co svět světem stojí, každá lidská bytost měla jistý strašlivý úkol, a tím úkolem byla láska, tedy plné vyjádření života, dokonalé procítění existence a jeho přirozený následek – zánik. To však člověk pochopí velice pozdě. A jak je lhostejný k ctnostem, morálce, půvabům či dobrým vlastnostem druhého kandidáta pro tento úkol! Milovat znamená poznat dokonale radost a pak zemřít. Stovky a stovky milionů lidí však od svých partnerů očekávají jen pomoc, charitativní řešení, něhu, trpělivost, odpouštění, hýčkání… Nevědí přitom, že to, co takhle dostanou, je lhostejné. Dávat mohou jen oni sami, bez výhrad, takový je smysl celé hry.“
21.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 45
Letošní podzim se zatím jaksi nehlásí ke slovu. Začíná mi to připomínat poslední zimu nezimu, která se na svůj pravidelný pracovní úvazek téměř úplně vykašlala. Dokonce neposlala ani omluvenku či neschopenku. Dělala prostě, jako by se nechumelilo, což v podstatě byla, až na drobné odchylky, pravda.
19.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Je pátek, jurodivci mají svátek, a tak jsem se rozhodl, že jim (tedy i sobě) předhodím jako kostičku další ponaučení ze Zábranského Konceptu efektivního života. Předchozí kostička vám sdělovala, že se máte ze svých neúspěchů náležitě poučit, aniž byste upadali do depresivního či přímo sebevražedného stavu, pak to ponaučení aktivovat a odpadky neúspěchů odklidit do septiku. Ta dnešní je o tom, že svět kolem sebe vnímáte přes ve vašem mozku zabudovaný filtr tak, jak si to sugerujete – jak ten informační filtr zabudovaný ve vašem nevědomí svým mnohem pomalejším vědomím úkolujete. Onen nejdokonalejší informační filtr na světě je velmi prastará struktura, která se nijak zvlášť neliší o téhož v mozku všech živočichů, je to geniální nástroj, ale nemá duši. Pokud ho duše není schopna ovládat, tak veškeré jeho geniálně zprostředkované informace, jak z vašeho těla, tak z vašeho okolí, jsou zcela neužitečné, ba přímo destruktivní. Ten filtr za to nemůže, vina je na jeho ovládači. Běžní živočichové s tím nemají problém, avšak člověk, jehož vědomí postoupilo na vyšší úroveň, ten problém velmi často má. Je to dáno především tím, že se nedokáže dostatečně rychle adaptovat na všechny ty moderní vědeckotechnické výdobytky. Ale o tom už tady byla řeč. Nyní se soustřeďte na následující ponaučení od Jiřího Zábranského. Tu kostičku však musíte sežvýkat, ne jenom ohlodat.
17.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 24