« strana 133 »

Nokturno vlků

rubrika: Poetický koutek


Jak se zdá, tak tropický předkrm těchto prázdnin se snaží nakvartýrovat i do jejich hlavního chodu. Prý si na to máme zvyknout. A na co si ještě máme zvyknout? Jak se zdá, tak na úplně všechno. Třeba na uřezávání hlavy malým hošíkem téměř v přímém přenosu. V tom šíleném vedru jsem si náhle vzpomněl na román Běsi od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Mám ho v knihovně a četl před mnoha a mnoha lety, v době, kdy jsem byl tvorbou Dostojevského poněkud ovlivněn. Běsi jsou už zase tady a jen zdánlivě mají jinou podobu. Dostojevským vás však trápit nebudu, do oka mi totiž padla jedna báseň od Františka Hrubína, která to charakterizuje v mnohem komprimovanější formě, což se od poezie koneckonců čeká.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Místo nestandardních jedinců ve společnosti (Chvála bláznovství?)

rubrika: Pel-mel


V lidské společnosti se vždy vyskytovali nějakým způsobem fyzicky či psychicky postižení jedinci – nestandardní. Jejich místo v ní bývalo a je též všelijaké. Někdy byli vystaveni naprostému posměchu, jindy byli přiměřeně respektováni a opečovávaní, v některých případech se jim dostalo neuvěřitelně vysokého společenského postavení, což někdy hraničilo až s davovým šílenstvím. Poslední případ se týká především duševně nestandardních jedinců, „mentálů“ s psychopatickými či psychopatologickými respektive schizoidními rysy. Pokud tito jedinci neskončí v blázinci, tak v dnešní době mají velkou šanci stát se politickými špičkami či alespoň celebritami nejrůznějšího konzumního ražení. No a těm hodlám v období třetí tropické vlny věnovat konec tohoto týdne třímaje v ruce zde již několikrát provětranou knížku od Stanislava Komárka. Následující text je lehce poupravený výtažek z kapitoly Sdělný a sociální význam nemoci zaměřený především na jedince duševně nestandardní – prostě na „blázny“. V poslední době mám pocit, že do té kategorie též patřím, jenže úplně jinak, než byste si mohli myslet. Všechno se totiž může obrátit zcela naruby.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Niall Ferguson – Civilizace (Západ a zbytek světa)

rubrika: Pel-mel


Ve své knize o příčinách vzestupu západní civilizace a o jejím postupném ovládnutí světa autor vzpomíná na okamžik, kdy si poprvé položil otázku, jak je možné, že právě Evropa dosáhla tak obrovského historického úspěchu. Při návštěvě Číny roku 2008 Ferguson naplno pochopil, že prožíváme konec převahy států euroasijské pevniny, konec úspěšného půltisíciletí. Před historiky tak stojí jeden z nejzajímavějších problémů. Vysvětlit, jak to, že několik malých evropských zemí začalo kolem roku 1500 ovládat lidnatější a v mnoha ohledech vyspělejší společnosti Východu. Když se nám podaří najít odpověď na otázku, proč se rozšířila civilizace ovlivněná renesancí a reformací, vědeckou revolucí a osvícenstvím, pak si musíme také položit otázku druhou: Můžeme předpovědět další vývoj Západu? Opravdu už odchází celá veliká éra?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 66         


Buďte sami sebou

rubrika: Pel-mel


Naše myšlení a rozhodování je i v tomto moderním a technickými vymoženostmi oplývajícím věku stále silně ukotveno v hlubokém pravěku. Drtivá většina lidí pudově následuje své stádo (národ, společnost, organizaci, specifickou skupinu, náboženskou či politickou obec atd.) a systematicky v sobě potlačuje jakýkoli výjimečný rys své osobnosti, jehož projev by mohl způsobit vyloučení (vyobcování, exkomunikaci atd.) ze stáda. Být sám sebou a nepodléhat stádním reflexům, obzvláště v případě, když je považujeme za nepřijatelné, bylo v pravěku prakticky nevyhnutelné. Jedinec, který byl vyobcován ze svého stáda, kmene, měl téměř zanedbatelnou šanci na přežití. Existenciální důvody k tomuto stádnímu jednání dnes již postrádají smysl. Přesto však přežívají, a technické vymoženosti, které to umožnily, se zcela paradoxně stávají, ať už vědomým či nevědomým způsobem, nástroji k otupujícímu stmelování nejrůznějších „stád“. Během pracovního týdne jsem nucen strávit asi jednu a půl hodiny v metru, což má za následek, že se setkávám s obrovským množstvím lidí. Čím dál tím sporadičtěji mezi nimi hledám na první pohled samostatnou osobnost. Dost však mého úvodního slova. Zde je na toto téma mnou zredigovaný extrakt z kapitoly Buďte sami sebou z Psychopatova průvodce.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Totální světovláda

rubrika: Pel-mel


Už nějakou dobu přemýšlím, kdo vládne tomuto světu. Mám na mysli to zrnko písku ve vesmíru, kterému říkáme Země. Tedy kdo vládne planetě Zemi. Jestli je ještě něco ve vesmíru nad tím, bych pro jednoduchost vynechal.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Gulaňje

rubrika: Pel-mel


Malé tropické jsem krátce poreferoval o své zářijové výpravě do Brixenu, přičemž jsem samozřejmě nemohl opomenout Karla Havlíčka Borovského, který si zde zhruba od poloviny prosince 1851 do poloviny května 1855 nepříliš bujaře užíval své vyhnanství. Moji poměrně příznivou náklonnost ke Karlu Havlíčkovi poněkud ochladila Stella, která přišla s informací, že Karel Havlíček byl antisemita (viz S tím národem, jenž je tak čistý, jasný…). Na druhou stranu byl, alespoň zpočátku, nadšeným zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Z této choroby ho vyléčil osmnáctiměsíční pobyt v carském Rusku (leden 1843 – červenec 1844), což velmi barvitě vylíčil ve své literární prvotině Obrazy z Rus. Ten spisek jsem si sehnal přes internet, a abych vás s jakousi humornou nadsázkou s tímto Havlíčkovým uzdravením seznámil, vybral jsem úvodní část statě, která se jmenuje Gulaňje. Užijte si to, léto se ještě nekončí. Až bude končit, upozorním vás na to po svém návratu z Brixenu a zároveň vám barvitě vylíčím, jak tam dopadlo mé gulaňje po tyrolsku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


S tím národem, jenž je tak čistý, jasný (Výpisky z četby – Singer a Stölzl)

rubrika: Pel-mel


Nerudova slavná báseň Jen dál patřívala k svátečnímu poledni v Československém rozhlase. Krásný příspěvek k pěstování národní hrdosti. Ale, jak říká spisovatel Singer: „Každý národ má svoje bludy.“ Vždyť i velký vlastenec Jan Neruda, autor verše „Za volnost lidskou, v nás kdys rozekvětla…“ patřil k známým antisemitům, v souladu s politikou radikálních mladočechů. Tato pokrokovější politická strana si dala v 80. letech 19. století za úkol zúčastnit se „křižácké výpravy proti židům“.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 13         


Psychorvanec

rubrika: Poetický koutek


(Letní halucinogenní tabletky)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Svobodné zednářství

rubrika: Pel-mel


V pondělním Tajném symbolu jsem naznačil, kterak jsem doputoval ke knížce Tajný symbol. Autor v ní shromáždil výňatky z původních zednářských dokumentů, které doprovodil svými úvody, komentáři a dodatky, aby čtenářům osvětlil, kdo jsou myticky opředení zednáři, co dělají a proč to dělají. O svobodných zednářích jsem už nějakou tu potuchu měl. Knížku jsem už skoro celou absorboval a došel jsem k závěru, že jsem svým způsobem též svobodným zednářem, okupuji však pouze jednomístnou, solitérní lóži, v níž jsem současně učněm, tovaryšem i mistrem. K velmistrovi, natožpak nejvyššímu jsem se ještě nedopracoval. Abyste věděli, oč tady kráčí, předkládám vám přetlumočenou úvodní řeč autora knížky, k některým výňatkům z původních či přidružených zednářských dokumentů se nejspíš ještě vrátím.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Malá tropická

rubrika: Pel-mel


Začínají se prázdniny, leccos se tedy vyprázdní a Neviditelný čert nemůže zůstat pozadu. Takže tu budou prázdniny. Ani ťuk. Až do konce srpna budete číst tento první a poslední prázdninový ťukanec. STOP. Dělám si legraci. Mé mozkové závity se začínají temperovat do tropického stavu, a tak není vyloučeno, že občas budu blouznit. Meteorologové předpovídají na neděli až 36 stupňů podle Celsiovy stupnice, samozřejmě že nad nulou. Kdyby to bylo pod nulou, tak bych psal Malou arktickou, ale já píši Malou tropickou. Na úvod prázdnin si tak trochu zatropím.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Tajný symbol

rubrika: Pel-mel


posledních víkendových střípcích a střepinách jsem vyjádřil pochybnost o tom, zda uskutečním poslední červnovou nedělní procházku. Učinil jsem tak z důvodu, který vám zatajím, který ale vedl k tomu, že jsem byl přesvědčený, že něco takového už do konce června neuskutečním. Avšak po probuzení do nedělního poledne se v mé mysli poznenáhlu vybavil jakýsi můj zcela vlastní tajný symbol. Ten mi pravil, že se mám vydat do Edenu a pokusit se přehrábnout přihrádky zlevněných knížek. Abyste tomu porozuměli, pod Edenem myslím jistou část pražské čtvrti Vršovice, především pak nákupní centrum nedaleko jakéhosi fotbalového stadionu v dosahu ulice Vršovická, k němuž mě váže můj zcela vlastní tajný symbol.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Světlonošovy víkendové střípky a střepiny 5

rubrika: Pel-mel


Je tady čtvrtý poslední červnový víkend, během něhož bych vás chtěl oblažit svými dalšími střípky a střepinami. Základem budou mé první dvě nedělní červnové procházky, třetí jsem vynechal, ne proto, že se mi o ní nechce psát, ale proto, že jsem ji neuskutečnil, a jestli uskutečním tu čtvrtou, to v této chvíli ještě nevím. Neumím věštit z čajových lístků. Kromě toho přidávám jeden ještě zábavněji laděný mimo procházkový střípek. To vše si rozeberte dle vlastního psychického rozpoložení, aniž byste utrpěli jakýkoli těžký duševní otřes.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  129  130  131  132    133    134  135  136  137 . . . . . . . . . .  285  286  287  288  289   »