V předchozím taškovitém zamyšlení od Stelly mě zaujala její počítací (vypočítavá?) fixace na zuby nejkrásnější televizní moderátorky. Z hlubin podvědomí se náhle vynořily dvě mé nejpozoruhodnější zubní anabáze, o něž bych se s vámi chtěl podělit. Především proto, že je ze svého podvědomí nemusím namáhavým způsobem vypreparovávat, jelikož se jejich literární zpracování nachází v mém počítačovém archivu. První, kratší, je z období, kdy jsem ještě sídlil ve svém rodném městě, druhá je z druhé poloviny července roku 2007, kdy jsem byl už asi deset let usídlený v Praze.
Lucifer
25.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Kdyby někdo slyšel mou kamarádku, pomyslel by si, že i ten poslední bezdomovec je vedle ní hotový král. Protože: ona nemá vůbec žádný boty. Ona nemá vůbec žádnej kabát. Ona dokonce nemá vůbec co na sebe. Ba, co víc – a tady je ten největší rozdíl mezi ní a lidmi nocujícími pod mostem – ona nemá vůbec žádnou tašku. Ona si zkrátka musí každý týden koupit aspoň něco z toho. (Jak vypadají její skříně, to je zase jiná kapitola.) A ještě jeden rozdíl: „lidi s igelitkou“ o svém hmotném nedostatku neinformují široké okolí. Zřejmě ho nepovažují za přednost, nebo ho nepociťují.
Stella
23.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
Včera byl pátek dvacátého května, mně se však zdálo, že se do něj překulil ten předchozí, kdy bylo třináctého. Ne, neděste se, žádnou újmu na zdraví, fyzickém i psychickém, jsem nezaznamenal. Byla to spíš taková groteska, v níž jsem hrál roli Laurela a Hardyho v jednom balení.
21.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 12
(Snad slzy?)
19.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Dobro hledat, dobro chtít, vše nejlepší činit, toť poslání člověka. Když mi paní učitelka před mnoha lety psala do památníku tato slova, nejspíš nevěděla, že jsou součástí toho, čemu se říká morální patos. Vedle krásných a sebevědomých mladých lidí potkáváme i neurvale a bezohledně se prosazující individua. Mladé, kteří vůbec nechápou, že jejich egoismus je něčím nepatřičným. Nezdá se, že „z toho vyrostou“, protože nejde o běžnou generační vzpouru. Neuslyšíte od nich dřívější obvyklé: Já vím, že se to nemá. Oni to totiž nevědí. Skvěle živená těla, těžce podvyživené duše. Tam, kde je možnost beztrestně a samostatně volit mezi životními postoji, je také možnost nezvolit postoj žádný a zůstat u toho, co mi příroda dala – u možnosti pohodlně přežít. No a có? Do toho (do tebe) mi nic není… A vůbec – všechno je blbost, odvaž se. Svět je tady pro tebe. A protože výchova s přirozeným vytvářením tzv. etického imperativu je příliš velká práce, pustíme synkovi televizi a uč se moudrým býti. Rodičovský vzor?
Po nás ať přijde potopa.
17.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
O sobotních nocích někdy uléhám ke spánku s pocitem, že bych se rád probudil do krásného nedělního rána.
15.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Je pátek třináctého a mohou se dít podivné věci, povětšinou velmi nepříjemné až přímo tragické. Alespoň tak to vnímá jistý druh pověrčivých lidí, kteří nemají rádi třináctku, natožpak v souvislosti s pátkem. Třináctce se vyhýbají jako čert kříži, i když není pátek. V některých hotelích kupříkladu chybí třinácté patro. Někdy chybí logicky, protože hotel či spíše hotýlek má nejvíce dvanáct pater. Může však chybět i v hotelích s větším počtem pater – ne však fyzicky, ale byrokraticky, popisně. Patřičně pověrčivý turista či pracovní cesťák se přesune, povětšinou výtahem, z patra dvanáctého rázem do patra čtrnáctého, v němž je ubytován. Zde může díky byrokratickému číslování v poklidu ulehnout ke svému spánku, o němž předpokládá, že nebude věčný.
Tento májový třináctkou obdařený pátek však nehodlám věnovat podobně přízemním prkotinám. Přicházím s něčím mnohem závažnějším. S prokletím, které má na svědomí celou řadu tragicky zesnulých lidí a jež v samotném závěru kulminovalo potopením jednoho luxusního zaoceánského parníku. Toto prokletí teď dřímá na dně Atlantického oceánu a není vyloučeno, že když bude opět probuzeno, může zlikvidovat třeba i celý náš vesmír.
13.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8
(Septická)
11.05.2016, 00:36:36 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Jen málo věcí dokáže člověka potěšit tak, jako skutečnost, že se pružné a krásné idoly našich mladých let mění ve vyžilé dědky a v obtloustlé babky, které jsou tím ošklivější, čím jsou botoxovanější. Taky na ni došlo, říkáme si při podrobném studiu fotografie, jejíž autor si nedal práci s úpravou svraskalých paží sexsymbolu dávné doby. Až na ten náhrdelník na vrásčitém dekoltu jsme skoro stejné! Ani ořezání, ohoblování, vycpání a uhlazení mnohé hvězdě nepomůže, věk se stejně prozradí. Hlavní rozdíl mezi námi je pak v tom, co máme za sebou. Každý nebyl v žitě… Tak, jako jsou z pohledu muže všechna miminka stejná, z pohledu mladého člověka se všichni starci sobě podobají. Ani jedno, ani druhé není pravda. To jen příroda nasazuje zamlžené brýle, aby odvedla pozornost tam, kam právě potřebuje.
09.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
„Původcem myšlenky je člověk, a myšlenky proto jsou – na rozdíl od nespočetného množství jednotlivostí, z nichž se náš vesmír skládá – zřídkakdy naprosto dokonalé. Je do nich nevyhnutelně vpečetěna lidská křehkost – mohou být ubohé i velkolepé. Toto je příběh velkolepé myšlenky.
Pro lidi, o nichž příběh vypráví, to však byla víc než jen myšlenka: byl to prostor jejich bytí. Neboť tato myšlenka, jak už se to občas stává, zbloudila a pokřivila běh jejich životů.“ (Non-Stop)
07.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5