Pel-mel


« strana 75 »

Co hledali templáři v Chrámové hoře


Jedním z našich současných nejaktivnějších záhadologů je Arnošt Vašíček. O záhadách světa napsal už dlouhou řadu knížek těšících se tak velké čtenářské oblibě, že ho to nejen dostatečně uživí, ale může si je vydávat ve svém vlastním nakladatelství Mystery Film. Před časem jsem tady předložil sérii ukázek z jeho knížky Záhady Orientu, poslední se jmenovala Ježíš a buddhismus? V nedávném příspěvku na účet jiné knížky jsem se zmínil, že se mi do rukou dostala další Vašíčkova knížka, v níž jsem narazil na něco, co mi objasnilo, proč se mé oblíbené, tajemné, mystické a poezií opředené místo nazývá Loreta. Až do té chvíle jsem tak závažný křesťanský podtext netušil, prostě mi unikl, za což se kaji. Loreta však nebude dnešním tématem, možná se k ní někdy vrátím. Bude jím nástin hlavní myšlenky tohoto Vašíčkova elaborátu, jež se týká největšího tajemství templářů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Jak se stát neviditelným III


Někdy mám pocit, že bych chtěl být neviditelným. V předchozí části tohoto seriálu, jehož konec je viditelně na dosah, možná už v podobě této třetí části, jsem dospěl k tibetskému výcviku, jemuž se říká tantra jóga. Dospěl písemně, ne však psychicky a fyzicky, což mi dělá starosti, ale možná existuje i jiný způsob jak tohoto blaženého stavu dosíci. Ženy by mohly poradit, ale obvykle se k tomu nemají. Ony totiž moc dobře vědí, že muže nesmí ztratit z očí, ale jim to mohou činit, kdykoli se jim zachce, aby si je mohly ještě lépe vychutnávat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Jak se stát neviditelným II


Téměř bezodkladně – pouze s jednodenním zpožděním, což je na Neviditelném čertovi už po nějaký čas standardní frekvence vypouštění dalších příspěvků, přičemž není vyloučeno, že se může ještě snížit, popřípadě stát se naprosto nepravidelnou, což je vlastně vpravo nahoře už od počátků NČ vypíchnuto – přicházím s druhou částí miniseriálu o neviditelnosti, jenž k NČ tak nějak zcela viditelně patří, jež téměř automaticky navazuje na první část, a zároveň chci říci, že se zatím k tomuto tématu nebudu nějak individuálně vyjadřovat, ačkoliv bych mohl, ale nechám si to na někdy jindy, možná na nikdy, to když upadnu do naprosté neviditelnosti, čehož se samozřejmě zcela viditelně obávám.

Konec první věty a zároveň i celého perexu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Jak se stát neviditelným I


Představa, že se pomocí nějakých magických kouzel či okultních sil můžete stát neviditelnými, vás nejspíš rozesměje jako postava Sirael v dvoudílném filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Sirael byla pouze taková blamáž či udička na císaře Rudofla II., ačkoli magistr Kelly, který si takto s císařem pohrál, se ve filmu přinejmenším jednou zneviditelnil. Ve filmu se dá zneviditelnit všechno, otázka ale zní: Můžete se skutečně stát neviditelnými? Autor Zdroje, na nějž jsem tady počátkem prosince loňského roku upozornil v příspěvku Jak být neviditelný, se domnívá, že ano. Ve své knize to dokladuje jak historickou exkurzí až někam do starověkého Egypta, zmiňuje též alchymisty či rosikruciány apod., tak pozoruhodnými příběhy z nedaleké minulosti či přítomnosti. V knížce se nachází celá řada zajímavých podnětů, jak se k této otázce postavit. Občas jsem měl však problém, jak skloubit či interpretovat nejrůznější pasáže, jelikož se autor pohybuje od jakéhosi okultismu po vzoru magistr Kelly ve výše zmíněném filmu po argumenty docela realisticky ukotvené. Nějakou dobu jsem váhal, jestli s tím oblažím Neviditelného čerta, ale nakonec jsem se rozhodl, že ano. Zde je tedy první extrakt z této knížky, další díly budou následovat. V první dílu se omezím pouze na občas trochu přeformulované pasáže, které mě zaujaly. Vlastní úvahy si nechám na později, tedy pokud se mezitím kompletně nezneviditelním.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Omyly v dějinách Země


Zima pokročila a ptáčkové se slétají na balkon, dívám se na ně a říkám jim, pokud jste potomci dinosaurů, tak jste si zachovali akorát jejich dravost. Zpěvnost sotva. Hašteřivost? To muselo být veselo, když na Zemi štěbetal Tyrannosaurus rex! Ale Zillmerova kniha mě vyvádí z omylu. Ptáci nejsou pokračovateli dinosaurů. Současně s dinosaury žili totiž praptáci.

Otevřu rádio a tam Václav Cílek mluví o tom, že přenášení hmot po zemském povrchu je obrovské a že člověk už dnes přemisťuje mnohem víc hmoty než celá příroda. A když jsem u toho otevírání a informování, v posledním Respektu se zase můžeme dočíst o objevech loňského roku. Patří k nim nálezy kamenných nástrojů starých tři miliony let. Ani toto neladí s naší dosavadní představou, tentokrát o primitivních předchůdcích člověka. Předkové byli pilní. Nějakých 6 tisíc let př. n. l. se čile obchodovalo (podle všeho po vodě) s kamennými sekyrami, a to až na vzdálenost 8 000 kilometrů. Svědčí o tom četné lomy i hlubší doly nalezené na našem území (Meteor 9. 1. 2016).

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


Nebojte se samoty


Devatenáctého prosince loňského roku jsem tady v příspěvku Mentální síla upozornil na knížku od Amy Morinové. Takových knížek, které vám předkládají návod, kterak ve svém životě uspět, dosáhnout svých cílů, štěstí a všeho možného ještě, dnes vycházejí mraky. Je to zřejmě na vedlejší úvazek docela dobrý byznys. Lidé se rádi poučí, co by se sebou měli udělat, aby se se svým životem dokodrcali do naprostého ráje. Sami si s tím neumí poradit. Neříkám, že každý si musí sám se vším poradit – rady zvenku, obzvláště od moudrých lidí, jsou k nezaplacení. Jenže většina lidí si to dnes bez návodu nedokáže představit vůbec. Nedokáží být sami sebou. Bojí se samoty, ve které by se mohli věnovat jenom svým vlastním myšlenkám. Mnohé z těch knížek jsou jen takovým zpoplatněným krmivem pro selátka ve chlívě. I tyto samozřejmě obsahují zajímavé myšlenky, jenže mnozí z čtenářů se nechají uspat pouze tím pojidlovým krmivem. Jen někteří z toho všeho dokážou pro sebe něco přínosného vytěžit. Postřehy z několika takových knížek jsem tady koneckonců vytěžil i já. Co užitečného jste si z nich vzali, netuším, ale já jsem si občas docela dobře uzobnul.

V názvu zmíněné knížky je třináct věcí, které psychicky silní lidé nedělají. Dnes přicházím s věcí číslo jedenáct, jelikož mě velice zaujala. Kapitola číslo jedenáct, která se touto věcí zabývá, je uvedena citací výroku Blaise Pascala: „Veškeré lidské utrpení pochází z neschopnosti klidně, sami sedět“.

Takže se klidně posaďte, nejlépe sami a bez vlivu jakýchkoli oblbujících komunikačních prostředků (s výjimkou Neviditelného čertadevil), předkládám vám několik skoro náhodných a lehce upravených výňatků z této kapitoly:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Vedlejší pokoje Radovana Menšíka


Na začátek roku by se hodilo něco veselého. Jenomže – nějak se tomu nechce ven. K Vánocům jsem dostala tarotové karty, dárek vzhledem k adresátce vskutku dobře zvolený! Osud se nemá pokoušet, ale třeba mi karty mimo jiné pomůžou zbavit se obrazu osudu jako vrásčitého fakíra se suchou tváří. Netečně sedí u cesty a v pravidelných intervalech hmátne do koše, aby s potměšilým úšklebkem vypustil dalšího hada – nový rok. Zatímco některý z jeho svěřenců neslyšně a bleskově prokmitne do ztracena (člověk ho sotva postřehne), další se vleče mátožně a váhavě. Jiný had zvedne hlavu a syčí. Ten, který se od nás právě odplazil, se na samém začátku cesty zamotal a zauzlil, pozdě pak začal hledat, kudy se vydá. Dopředu? Dozadu? Zabloudil. Stezka, kterou zanechal následníkovi, je špatně dohledatelná. Hadí vyčkávání s rozeklaným jazykem prý znamená vyhodnocování informací. Kdo tomu novému roku ukáže směr? Fakír krčí rameny. Jemu je to jedno. Háďata byla, jsou a budou.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 4         


Vánoční píseň


Laskavé prozření v údobí prvního a druhého vánočního svátku vám přeje neviditelný

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Vánoční pěna dní


Už jsou tady zase Vánoce. Každý rok se to opakuje, jako cokoli jiného, pořád dokola a dokola. Z televize, internetu a mobilů se na nás budou sypat rozkošné vánoční dárečky a ještě rozkošněji dementní reklamy, Santa Klaus, Ježíšek nebo Děda Mráz, to všechno se opět spolčí, už teď začínají bouchat petardy, zloději mají plné ruce práce… A podstata nejen tohoto, ale kteréhokoli svátku je už dávno utopena v jakémsi morbidním septiku. Jako všechno ostatní, co už nám tady zbylo, co už jsme schopni vnímat, je jen taková pěna dní.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 32         


Mentální síla


V zájmu dosažení hlavního cíle své celoměsíční prosincové dovolené, tj. kompletního vyluxování vědomé duševní kapacity, jsem se rozhodl revitalizovat svoji mentální sílu. Navigovala mě k tomu knížka 13 věcí, které psychicky silní lidé nedělají od Amy Morinové, kterou jsem před pár dny ze zcela nevyjasněných příčin zakoupil v prodejně knihkupectví Neoluxor umístěné v nákupním centru Nový Smíchov. Když píšu zcela nevyjasněné okolnosti, trochu přeháním. Faktem ale je, že když jsem vyrazil na jednu z dalších předvánočních procházek, neměl jsem vůbec žádnou představu, kudy ji budu realizovat, kam průběžně dorazím – jediný cíl, který jsem měl zcela vyjasněný, byl ten poslední, moje ubikace. Motal jsem se vůkol jako nudle v bandasce, měnil jsem směry podle větru a momentální mentální jurodivosti, když tu najednou jsem postával před Novým Smíchovem a do oka mi padl Neoluxor. Když luxovat, tak luxovat, řekl jsem si a po vejíti do Neoluxoru mi do ruky jako rybička okamžitě skočila výše zmíněná knížečka.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Písmenkový vizážista


Jak už jsem tady několikrát naznačil, závěrečný měsíc dohořívajícího roku budu věnovat komplexnímu úklidu ve své duši, a to až tak urputně, že na zápraží následujícího roku budu mít v hlavě kompletně vymalováno. Naprosto čistý prostor, do něhož budu moci bez ladu a skladu kupit zase vše nové, novější a nejnovější. Týká se to samozřejmě vědomé domény mé mozkové ubikace. Podvědomá doména zůstane neporušena, jelikož je něčím jako náhradním skladištěm všeho od mého narození nahromaděného harampádí. Je nesmysl si myslet, že vše, co jste kdy zažili, můžete ze svého života definitivně vymazat. Nemůžete. Co však můžete či spíše musíte, je, že to harampádí natvrdo uzavřete ve svém podzemním trezoru, do něhož budete nahlížet, jenom když si to vaše vědomá doména z těch či oněch důvodů bude žádat, a to ještě přes dostatečně vhodný filtr. Na úpatí nového roku ve své duši nechte prohánět čistý vítr.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  71  72  73  74    75    76  77  78  79 . . . . . . . . . .  145  146  147  148  149   »