Pel-mel


« strana 74 »

Záhadný Daniel Dunglas Home


Nadešel čas, abych se vrátil k levitační problematice, kterou jsem tady nedávno opět nakousl v podobě Levitace generovaná zvukovými vibracemi. Řeč bude o jistém Homeovi z předminulého století, který uměl nejen levitovat, ale třeba i pouhou myšlenkou pohybovat těžkými předměty či debatovat s lidmi, kteří svou životní pouť už mají za sebou. Nemusíte se namáhat jakoby realistickým vstřebáváním následujícího textu, kupit v debatním kroužku nejrůznější více či méně vtipné pošklebky na úkor jeho věrohodnosti atd. Není mým cílem vás pomocí výtažku ze zdroje jakéhosi tajemného Velitele X otestovat kupříkladu ze znalosti kvantové fyziky či duševní příčetnosti – ale přimět k jakémusi zamyšlení či zasnění. A pokud přitom budete levitovat, mého i vašeho cíle bude dosaženo na sto procent.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Otépéčko s mobilem, drdůlek a automobilem do stromu


K první březnové nedělní snídani, jakož i k obědu, večeři i k finálnímu spánku vám po předchozí Vysoké škole bohatých – VŠB ze svého archivu předkládám další tři krátké úvahy, kterými jsem před iks lety obšťastňoval fóra na internetu. Ten třetí je trochu delší a možná by si zasloužil samostatný příspěvek doplněný mým současným viděním jeho obsahu, ale až tak dalece se mi dojít nechce. Prožívám totiž velmi lenivé jarní klubání. Takže jsem ten třetí skloubil s prvními dvěma, jelikož k sobě tak či onak patří. Ono souznění není až tak neočekávané, poněvadž vznikly v rozmezí necelých osmi měsíců. Jejich vznik je datován v závorce a jejich obsah jsem upravil či zredigoval tak trochu namátkou, takže pokud vám to někde nebude jazykově ladit, nechte to plavat a věnujte se obsahu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Vysoká škola bohatých - VŠB


Jaro, i když zprvu tak trochu nenápadně, se začíná klubat ze svých zimních skořápek a mi se zapalují lýtka, uši i některé další tělesné součástky. Důsledky tohoto jevu jsou bezpochyby velmi bohulibé, následky však mimo jiné obnášejí, že se nedokážu soustředit k sepsání jakéhokoli smysluplného duchovně a/nebo fyzicky obšťastňujícího elaborátu za účelem nepravidelně pravidelného obhospodaření Neviditelného čerta. A tak jsem ze svého archivu vyhrabal jednu kraťounkou úvahu, kterou vám předkládám s nadějí, že vás obveselí alespoň z deseti procent jako elaboráty, které píšu, když nemám zapálená lýtka, uši a některé další tělesné součástky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


A je tady jaro


Jak jste si jistě všimli, tedy pokud nejste pod vlivem pervitinu, lysohlávek kopinatých či samohonky metanolové, započal se březen. Nudné hlášky typu „za kamna vlezem“ si nechte pro své domácí mazlíčky. Březen, až na výjimečné situace, kdy sebou o zem mlátí doba ledová, znamená příchod jara. A tento březen to vzal od podlahy.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Levitace generovaná zvukovými vibracemi


Od prosince minulého roku jsem tady vypustil čtyři příspěvky týkající se knížky Jak být neviditelný a levitovat. Poslední se jmenuje Jak se stát neviditelným III, v němž naleznete odkaz na předchozí atd. Všechny se týkají neviditelnosti, ale z názvu knížky je zřejmé, že se kromě neviditelnosti zabývá též levitací. Té je věnována druhá část, v níž je nastřádáno povětšinou ne zcela jednoznačně fakticky podložených svědectví o lidech, kteří ať už spontánně, někdy i nedobrovolně, či přímo vědomě dokázali levitovat. Nejen tibetští mniši či jogíni, ale i nejrůznější představitelé křesťanských církví včetně jedné jeptišky, která se jmenovala svatá Tereza z Avily, přičemž v tomto seznamu nechybí osoby nijak zásadně reprezentující tu či onu věrouku. Levitací jsem se už tady zabýval, především v příspěvku Levitace II a v něm uvedených odkazech. Dnes přicházím s příspěvkem, který se zaměřuje na druhou část úplně nahoře či úplně dole uvedeného zdroje a přejdu až téměř k jejímu závěru. K tibetským mnichů atd. se možná ještě vrátím, ale ze všeho nejvíce mě zaujala pasáž, která se nazývá „Mohl být klíčem k levitaci zvuk?“ a jež je z valné části citací z úplně jiného zdroje. Zde je ona poněkud zkrácena a lehce modifikována pasáž.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 45         


Tajemný člověk z Mouillans


Pokud vás zaujala Vzpoura grapefruitových hlav, jejichž inteligence mohla s úspěchem soupeřit s inteligencí leckterých současných představitelů rodu Homo sapiens, tak vězte, že na této planetě se vyskytovaly lidské bytosti, jejichž mozkovny byly naopak nepoměrně větší než ty naše. Skutečné „inteligenční bestie“, které se do běžného schématu naší prehistorie ani při nejlepší vůli nevejdou, se proháněly před 15 000 lety po pobřeží severní Afriky. Objem lebky záhadných „lidí z Mouillans“ byl dvaapůlkrát větší než ten, kterým se dnes můžeme pochlubit my.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Vzpoura grapefruitových hlav


Název tohoto příspěvku jsem převzal z názvu jedné podkapitoly knížky Hartwiga Hausdorfa, z níž jsem tady již prezentoval Umělé deformování lebky (Cargo kult?). Původně jsem měl v úmyslu napsat jakési nedělní zamyšlení, vlastně jenom takový krátký podnět k němu, ale v souvislosti s tématem, které se mi honilo hlavou, jsem si vzpomněl na zmíněnou knížku, a to na pasáž věnující se vzpouře grapefruitových hlav. Původně plánovaný název jsem tedy přesměroval tímto směrem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Tajemná vize konce mého kultovního šípkového keře


O svém kultovním šípkovém keři, který se nachází či už vlastně nacházel nedaleko vrátnice instituce, v níž pracuji, jsem už tady několikrát referoval. Kupříkladu v souvislosti s černou kočkou, se kterou jsem si kdysi poblíž něho dával neskonale romantické rande. Má šípková černá kočka už je už dávno pryč a její šípkový keř zmizel teď v úterý. Byl prostě sadistickým způsobem odstraněn, což se u všelikých městských dřevin běžně stává, obzvláště v tuto roční dobu. Běžné však není, abych tuto událost vizuálně předvídal. Stalo se tak v pátek minulého týdne.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Princip neurčitosti potřetí


Už je to hodně dlouho, když jsem se tady zabýval Principem neurčitosti. První můj pokus tento princip zde osvětlit se jmenoval Co je to umění a princip neurčitosti, druhý pak Princip neurčitosti podruhé. Je to taková hříčka přírody, které si jako první všiml jistý Werner Heisenberg, což ale nemusí být určité, jelikož by ta určitost tento princip popírala. I to, že je tato hříčka skutečně neurčitá, není zcela určité, jelikož totéž, a navíc mám jakýsi neurčitý pocit, že se tímto principem zaobírali neandrtálci a možná i dinosauři popřípadě veškerý hmyz, který se tím určitě zaobírá dodnes.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Řádný občan


V poslední době nabývám čím dál většího pocitu, že se nacházím v naprosto šíleném sanatoriu, v němž by odmítl sloužit nejen český imaginární psychiatr docent Chocholoušek, ale třeba i německý reálný lékař SS Mengele. Paranoické šílenství se sype ze všech stran a jedinec, který se snaží udržet i ty nejelementárnější kulturní návyky, už skoro neví, kam uhnout. Patřím k těmto jedincům a nějakou dobu se zaobírám myšlenkou, kam by se dalo emigrovat. Kam a jak z toho bublajícího septiku uniknout, než dojde k jeho finálnímu varu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Legrační příběhy z metra zakončené eskymem


Během pracovního týdně, tedy pokud nejsem na dovolené či v lékařské péči, jezdívám dvakrát denně metrem. Cesta tam a zpět trvá zhruba jeden a půl hodiny, což mi jako ztráta času nepřijde, jelikož se věnuji četbě nějaké knížky či analyzuji své duševno, a jako eskymo na iglú mám naservírovány téměř pravidelně legrační zážitky v podání svých spolucestujících. Jsem veselá kopa a někdy přijedu do práce či ubikace jako chechtací pytlík.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  70  71  72  73    74    75  76  77  78 . . . . . . . . . .  145  146  147  148  149   »