Kompostová teorie je kvantově relativisticky derivát kompozitní teorie. Všechny komponenty, dojmy a pojmy dnes již překonané kompozitní teorie byly náležitě zkvantovány a relativisticky zkompostovány. Experimentální testy všeho druhu dávají výsledky, které bez uzardění odpovídají předpovědím kompostové teorie. Má to však jeden ne až tak maličký háček. Jakékoli pokusy interpretovat kteroukoli složku kvantově relativistického kompostu z pohledu reality, či ještě lépe řečeno ji tam přímo vsadit, vedou v lepším případě k fantasmagorickým vizím, v horším pak přímo do blázince.
Lucifer
26.10.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 18
Moje předkládaná úvaha se vám může zdát poněkud zmatečná. Přiznávám, že občas pociťuji v duši zmatek, ale kontrolu nad jeho neutralizací stále ještě držím. Jak dlouho? Netuším. Vůkol mimo mou duši se však odehrává ještě větší a šílenější zmatek, takže vzhledem k tomu, že nejsem Bůh, tudíž dokonalý, střípky z vnějšího zmatku občas pronikají do mé duše. Naše civilizace se díky úžasným vědeckotechnickým prostředkům nachází v ráji překypujícím bohatstvím a neuvěřitelnými možnostmi seberealizace. I přesto je pozoruhodné, že značná část občanů Země i nadále tone v bídě. Ne až tak zoufalé jako třeba před sto padesáti lety – kupříkladu mnozí běženci před válkou a hladem zaplavující Evropu jsou vybaveni kvalitními mobily a dostatečným balíkem peněz pro pašeráky – ale jsou země, jimž se zpravidla říká „rozvojové“, kde to opravdu vypadá dost ošklivě. Zdroj té ošklivosti je poněkud diskutabilní. V porovnání se situací před sto padesáti lety však globálně žijeme v neutuchajícím blahobytu. Proč z tohoto ráje míříme rázným krokem do pekla? Na nejrůznější projevy a možné příčiny tohoto sebedestrukčního úpadku jsem tady už mnohokráte upozorňoval; kupříkladu v sérii Šílenství doby či Totální světovládě. Tyto postřehy, úvahy a dedukce byly inspirovány mými vlastními zážitky a výsledky pozorování. K sepsání předkládané úvahy jsem však dostal podnět zvenčí.
11.10.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Koncem září, když jsme se začali kochat babím létem, se Neviditelný čert začal kochat anděly. Zcela viditelně především v Babím létě padlých andělů a Andělíkovi rozkochaném, nastíněně v Podzimní samotě, v podpalubí pak do té či oné, někdy až téměř neviditelné míry. Knížka, kterou jsem zde uvedl v příspěvku Synchronicita v moderním pojetí, má anděly též ve svém repertoáru. Nacházejí se v kapitole číslo deset Polibek anděla, z níž vás v tomto příspěvku oblažím několika místy lehce slohově (stylisticky) poupravenými citacemi:
08.10.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Nejeden autor vážně míněného a sofistikovaného webu by mohl závidět paním (ano, jde většinou právě o ženy), které provozují stránky s nadpozemskou tematikou. Čtenost takového webu bývá obdivuhodná. S čím si od dávných dob lámou hlavu mudrci a vědci, je nám zde předkládáno jako věc jednoduchá a nezpochybnitelná. Nahlížet do hlubin duše nebo se proletět galaxií – žádný problém! Popovídat si s andělem? Inu, paní, denně několikrát a o čem chci. A tak se můžete dočíst, že andělé ve skutečnosti nemají nic na práci, a proto čekají na naše rozkazy. Že jsou podle funkcí rozděleni na 72 druhů. Např. andělé statistiky oborů vědních, technických i mystických. Teoretici – ideologové. Andělé „komunikující sítěmi technických prostředků s rozlehlostí kosmu“. Andělé mocných myšlenek, jimiž se rozkládají supernovy nebo se tvoří velehory na planetách. (Které to asi jsou, ty horotvorné myšlenky?) Nejen to. Andělům můžeme také zadat jakýkoli všední, praktický úkol. Ale i bez přivolání nás anděl varuje třeba před tím, abychom nenechávali plechovku s barvou příliš blízko, nebo se převrhne – naše chyba, když nevyslyšíme hlas božího posla. To všechno se dočteme na jediném úhledném webu.
Stella
28.09.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
V Babím létě padlých andělů jsem naznačil, že závěrečný díl letošního ústředního letního seriálu o šokujících lékařských postupech napříč staletími vypustím na konci babího léta. Babí léto, jak se zdá, má v úmyslu vydržet ještě hodně dlouho, což mě přivádí k myšlence, že se ho, jistě neúspěšně, pokusím zkrátit, jelikož jsem si zrovna koupil nové podzimní polobotky. Takže jdeme do finále. Pokud dobře počítám, závěrečný díl je po osmém a devátém sakumprásk desátý. Každý, kdo má na svých rukou všechny prsty, umí počítat do deseti, pakliže ovšem netrpí nějakou duševní chorobou. Takže duševní choroby a sekáček na led.
26.09.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Jakmile dojde k dopravní nehodě většího rozsahu či k jiné katastrofě, dostaví se na místo neštěstí policie, „záchranné složky“ a „intervenují“ zde i psychologové. Abychom se lépe vyrovnali s tím, co bohužel život (nebo naše nezodpovědnost) přináší. Abychom se co nejrychleji navrátili k původnímu „neutrálnímu“ stavu. Jako kdybychom všichni byli střiženi podle jednoho mustru a potřebovali v okamžiku velké ztráty za všeho nejvíc právě odborníka na objetí kolem ramen. Jsme o tolik méně otužilí, než byly generace proživší války, bídu a bezpočet přírodních pohrom? Nebo v nás někdo (něco) potřebuje vidět bezbranné bytosti, které se neobejdou bez experta? Bytosti, které se nesmějí ponořit do hloubi bolesti a žalu? Nepodceňují nás ti, kteří na základě experimentů a statistik zjistili, že budeme nejspíš reagovat, jak nám příroda velí – a že právě to je nepřípustné? Proč? Protože oni to vědí nejlíp. A my se na ně spoléháme.
21.09.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
Jistě jste si všimli mé dočasné nepřítomnosti na Neviditelném čertovi. Důvod spočívá v tom, že jsem se rozhodl navštívit jedno do nedávné doby poměrně izolované místo kousek na sever od Hradce Králové. Jméno tohoto místa mé momentální lokalizace vám neprozradím. Rozhodně se nejedná o keks, koks nebo kiks. Cílem mé nenadálé návštěvy tohoto tajnosnubného místa bylo stát se znovu dítětem. Zaměnil jsem resveratrol za inzulin a občas se zabuším do hlavy, kterou jsem nevyfasoval.
13.09.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Zatímco jména i zásluhy mnohých významných obrozenců jsme už nejspíš dávno zapomněli, s Rettigovou se nám to sotva přihodí. První velké básnické dílo novodobé české literatury, Kollárova Slávy dcera, byla vydána roku 1824, Česká kuchařka M. D. Rettigové roku 1826. Kollárovy sonety se vyznačují strojenou češtinou a malou srozumitelností, jen aby básník dodržel přísná pravidla poetiky. Vedle toho je Česká kuchařka, zamýšlená autorkou také jako krásná literatura, jazykově i stylově mnohem přirozenější – a není to jen tématem a uvolněnou formou. Při tomto srovnávání nesrovnatelného si uvědomme, že Rettigová byla typickým příkladem toho zvláštního jevu, že české národní obrození realizovali nezřídka Němci (viz také M. Tyrš) Údajně mluvila do osmnácti let pouze německy. (Její manžel, horlivý buditel, měl také „ryze české“ jméno, podobně jako J. Jungmann…) Magdalena Dobromila dokonale plnila povinnosti matky a hospodyně, ale byla také velmi činorodá společensky. Přesto její Česká kuchařka jako jedno z mnoha děl, jež vytvořila, bývá chápána jako symbol ženské podřízenosti měšťáckému manželovi. Ale právě její muž má rozhodující zásluhu o to, že se M. D. Rettigová mohla plně realizovat po všech stránkách. Všechna čest takovému úkazu. (Kde má pan Rettig pomník?)
09.09.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Započalo se září, jeden z nejúžasnějších měsíců roku, kdy začínám ožívat, znovu se rodit, probouzet a omývat jako obvykle nestrávené zbytky končícího se léta, od kterého jsem v posledních letech očekával mnohem více, ale nedočkal se. Léto samozřejmě ještě nekončí. Astronomicky skončí někdy kolem jednadvacátého září, ale nenaváže na něj podzim, nýbrž babí léto. Skutečnému podzimu je, alespoň dle mého soudu, zasvěcen až říjen a listopad. Ústřední letní seriál o pozoruhodných ekvilibristických výkonech nejrůznějším lékařských kapacit až do epochy heroické medicíny tudíž taktéž ještě nekončí. Po jeho sedmé části přicházím s částí osmou a všem, jež září rovněž probudilo, přeji sladké a dostatečně vlhké sny.
02.09.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Přicházím se sedmou částí ústředního letního seriálu nastiňujícího mnohdy až šokující lékařské postupy napříč staletími, s nimiž se však můžeme za těch či oněch okolností v závislosti na místním koloritu setkat i dnes. Z epochy heroické medicíny, která kulminovala v šesté části vzteklými psy, rentgenem na boty a jarním úklidem, se vracím zpět do romantické epochy renesance. Započnu bojem o uchování moci lékařských celebrit (ne moči, tu uchovávat ani lékařským celebritám netřeba), mrknu se za zrcadlo mikroskopu a zapiju to teplým pivem, jelikož se nám na obzoru začíná vrtět podzim a v jeho závěsu pak samozřejmě zima a Vánoce (vánoční výzdoba v super a hypermarketech se už začíná zvolna klubat na povrch poradních sedánků příslušných managorů), a tropická vedra prý příští víkend dotropí.
22.08.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8