Pel-mel


« strana 79 »

A můžu za to snad? (O svobodné vůli)


Na stránkách lucifeřího blogu vyšlo už několik článků, které čerpají z esejů Františka Koukolíka. V jednom z nich (Svobodná vůle a politická manipulace) se tento neuropatolog zabývá i svobodnou lidskou vůlí. Určitě znáte lidi, kteří o sobě tvrdí, že jsou přímí, čestní, nekompromisní – ale jejich skutky vypovídají o pravém opaku. Podle odborníků se tohoto omylu dopouštíme všichni. A když se ještě k tomu dočtete, že mozek už ví, co provedete, a teprve pak vyšle elektrický signál, abyste podlehli iluzi, že jste se k něčemu o své vůli rozhodli (interval je málem tak dlouhý – u mne tedy určitě – jako doba od cvaknutí vypínačem k rozsvícení úsporné žárovky), pak je to přímo k zlosti.

 

Stella


Celý článek »

24.08.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 18         


Ženský princip


Člověk je od přírody založen na dvou základních principech, ženském a mužském, které jsou reprezentovány dvěma lidskými pohlavími, ženou a mužem. Pro člověka nic podstatného jako harmonické spojení obou principů, ženského a mužského, neexistuje. Podstatu ženského principu jsem hledal už od narození. Velmi zajímavě se k tomu vyjadřuje autorka Doby jedové 4 Sherrill Sellmanová. Ještě dřív než přetlumočím výtažek z první části kapitoly Cesta k ženské síle, dovolím si učinit krátký proslov.

 

Lucifer


Celý článek »

18.08.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 31         


Na chudý lid musí být přísnost


Také jste někdy přemýšleli o tom, jak se žilo člověku, který nikdy neopustil rodnou vesnici a ani ho nenapadlo, že by to měl udělat? Domov byl domov, láska byla na celý život, manželství právě tak, věci byly jasné a měly své stálé místo jako hřbitov za kostelem. Krátký život nenarušovaly zbytečné pochybnosti o jeho smyslu. Vše bylo v rukou božích a člověk hleděl, aby řádně naplnil své dny prací a pokorným přijímáním osudu. Vesnice byla ve svých soudech nemilosrdná a s řešením problémů pomáhal kněz, o jehož autoritě nikdo nepochyboval. STUD, HANBA a HŘÍCH byly věci, jimž se každý snažil vyhnout. Je náhoda, že se s těmito třemi slovy v současnosti téměř nesetkáváme? Že argumentovat OSTUDOU je leda pro smích?

 

Stella


Celý článek »

16.08.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 11         


Co vlastně viděl? (O Jiříkovi)


Svatým se zhusta stávalo, že mívali různá vidění. Rozmlouvali s Bohem nebo s Kristem, jiným bylo prostřednictvím různých vizí dopřáno pocítit velkolepou sounáležitost se vším živým a s celým vesmírem. Je zajímavé, že sv. Jiří, s nímž se „vidění“ spojuje nejčastěji, je prý historicky nedoloženou postavou. Ač jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků, byl dokonce na čas ze seznamu svatých vyškrtnut. Přitom je tento římský voják z Anatolie (asi 5. století) patronem osmi zemí i patronem velikých měst. V Erbenově Zlatovlásce (Jiříku, Jiříku…) Jiřík vítězně bojoval s drakem a osvobodil princeznu. Ale zatímco se Jiří v pohádce oženil, historický Georgius, který prý opravdu absolvoval podobný zápas, byl sťat pro svou neochvějnou křesťanskou víru.

 

Stella


Celý článek »

10.08.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 27         


Kdy skončí doba jedová (?)


Tento druhý srpnový pátek jsem se rozhodl tak trochu zapreludovat. Nejdříve vás seznámím s jedním zajímavým postřehem Hanky Synkové (viz Propylenglykol a další jedy či zbytečné operace, jimiž jsme tak vehementně oblažováni), který mě rozesmál tak zoufale, že jsem měl chvilkový pocit nechat si preventivně odstranit hlavu, potom zapreluduji naprosto patafyzickým způsobem, načež se vrátím k postřehům Hanky Synkové a v záloze si ponechám závěrečné post preludium.

 

Lucifer


Celý článek »

08.08.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3         


Krvavý román


Josef Váchal, osobitý umělec a filozof, vydal Krvavý román nejprve jako sedmnáct exemplářů pro přátele. Ve své knize namíchal všechno, čím se tzv. lidové čtení vyznačuje. První část knihy ale tvoří pojednání o „krvavém románu“.

 

Stella


Celý článek »

25.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19         


Poloviční letní odstávka Neviditelného čerta


Léto se nám zvolna dotrmácelo do své střední části, jež se nachází zhruba v polovině prázdnin, a to je doba nárůstu letních dovolených. I já si teď budu nějaký ten dovolený úsek léta vybírat a vzhledem k tomu, že dovolená je něco jako prodloužení neděle, kdy se člověk věnuje nedělání běžných týdenních věcí, ale dělání něčeho úplně jiného, popřípadě vůbec ničeho s výjimkou naprostého odpočívání, vyhlašuji poloviční letní odstávku Neviditelného čerta. Budou se zde objevovat články, ale s poloviční frekvencí čili obden, přičemž může dojít i k dvoudennímu výpadku. Něco podobného se zde obvykle odehrávalo v období počínajícím krátce před Vánocemi a končícím krátce po Novém roce. Netýká se to posledních Vánoc, tehdy NČ jel na plný výkon.

 

Lucifer


Celý článek »

21.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 28         


Třešní je málo


Pořád jsem si říkala, proč je ke koupi tak málo třešní, když právě běží jejich sezóna. Vždyť se podobná situace opakuje už několik let. A čím to, že pokud už jsou k mání, nestojí ani 100 Kč. Jen 99 (správně: necelých 100…). Ale už to vím. Třešně nemůžou být na trhu, protože jsou na dortech v novinách a v časopisech. Novináři, ty pověstné hyeny, přislazují čtenářský dojem nabídkou dortů s třešněmi v textech o koaličních jednáních, o dění v oválné pracovně, třešničky i třešinky na dortu doprovázejí reportáže z cest k severnímu pólu, ba i zprávy o krutostech v Somálsku a v Sýrii. Fruktózně peckovitě nenasytní zpravodajci! U některých z nich se toto oblé zdobení zardívá v jednom článku i třikrát. Nejspíš mají nějaké utajené dohody s čínskými sadaři, protože dávno nevěřím, že by toto vzácné ovoce červenalo někde jinde než tam, kde dovedou udělat rychlý proces nejen se špačky. Než se třešně přikutálí, jejich cena pořádně vzroste. Ještě buďme rádi, že žijeme ve střední Evropě!

 

Stella


Celý článek »

19.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 17         


Do třináctých komnat (Clark Heinrich: Magické houby v náboženství a alchymii)


Když bylo Clarkovi Heinrichovi pět let, přišel za ním večer do pokoje strýček pastor a přiměl jej, aby oslovil Ježíše a požádal ho, aby žil navždy v jeho srdci. Pro autora předkládané knihy to byl děsivý zážitek. Představoval si, že Ježíš sídlí v jeho těle, a byl šťastný, když později pochopil, že pánem svého těla je pouze on sám. Do té doby se bál smrti a toho, jak mu v knize hříchů přibývají černé puntíky. Trpěl chorobným strachem ze ztráty všeho a všech. Až dospěl k poznání, že musí najít vlastní pravdu, jinak by prožil život v zoufalství a také - v nudě.

 

Stella


Celý článek »

16.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8         


Moje pohozená hračka


Už několikrát jsem zde místo sebe nastrčil svoji loutku Roupera de Clotrimazola. Dřevěnou hračku, která bezpochyby není zcela originální, jelikož jí přinejmenším předcházel Pinocchio od Carlo Collodiho. Naposledy jsem tak učinil v Clotrimazolkách. Dělal jsem to ze zcela pudového sebezáchovného důvodu, jelikož jakýkoli váš nevděk k předloženému zamyšlení se sesype na jeho dřevěnou hlavu, ne na mou.

 

Lucifer


Celý článek »

15.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 12         


Nedělní sůl nad zlato


Když to píšu, je stále ještě pondělí, až se to na NČ objeví, bude úterý, ale to mi vůbec nevadí, abych si zde nezavzpomínal na poslední neděli, která byla vlastně včera, když to píšu, a předevčírem, když to budete číst. Pokud si myslíte, že tahle úvodní slovní rozcvička je následkem vedra, až tak moc daleko od pravdy nejste, ale že byste byli až tak moc blízko, to se taky nedá říci. Vedro však bylo i v neděli, na obloze navíc čisto, a já jsem ve své poslední víkendovině prohlásil, že svoji Matičku železobetonovou, skleněnou a různě jinak vypolstrovanou celu mou jedinou proroctvím kněžny Libuše mi danou… možná opustím, abych se vydal za vábením svého každoletního hlasu. A jak to dopadlo? Nuže vizte, vězte a… – a hlavně solte.

 

Lucifer


Celý článek »

08.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6         


Bořiči mýtů o kráse


Už jsem tady vypustil několik úvah z Doby jedové 4, poslední byla Léky z kohoutku, tu třetí jsem zatím vynechával. Hlavním důvodem asi bylo, že její autorka, Stacy Malkanová, je tak trochu (možná i víc než trochu) posedlá kosmetikou, což je mi něco naprosto cizí (viz třeba moje občasné poznámky o obličejovém „brizolitu“). Domnívám se, že každý člověk má nějakou svoji od přírody danou krásu a jakékoli oblbování této krásy jakýmkoli „brizolitem“ je oblbování nejen sebe sama, ale i těch vůkol. Nicméně i přesto se v pradávných dobách ženy zdobily nejrůznějším způsobem těmi či oněmi přírodními mastičkami, což jistě bylo jakési oblbování, jež, jako nepřítel tohoto nesmyslu musím uznat, mohlo mít docela příjemné účinky. Jenže ty doby jsou už pryč a přirozené mastičky nahradily jedovaté přípravky kosmetického průmyslu, jejichž použití je obzvláště ženám sugerováno šílenou a masivní reklamní kampaní, jež nemá za úkol nic jiného, než jim vnutit představu, že bez toho brizolitu budou nenapravitelně ošklivé, aby z nich na úkor této vnucené stupidity vytřískaly co nejvíc peněz.   

 

Lucifer


Celý článek »

07.07.2014, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  75  76  77  78    79    80  81  82  83 . . . . . . . . . .  132  133  134  135  136   »