Pel-mel


« strana 86 »

Pejsek v oblečku, pejsek bez oblečku, čmeláček a mravenci


Když tohle roztomilé poklábosení na úrovni pel-mel vyjde, budeme zde v kotlině české včetně přidružených moravských úvalů a okolo toho všeho a někdy i uvnitř, tyčících se kopečků odolávat de facto tropickým vedrům. Bude to tady viset i následujícího dne, kdy tropická vedra odkvačí zpět do letní zásobárny, ale sněhové přeháňky nečekejte. Jaksi už nejsou v zásobě. Nastalo totiž druhé jarní období, jarní zrání, kdy na rozdíl od toho prvního, jarního kuropění, během něhož se můžete pokochat sněhovými aprílovými žerty, se budeme komíhat mezi teplejšími a méně teplejšími dny, podobně jako v létě, jen ty teploty budou v průměru o něco nižší. Na rozdíl od jarního kuropění, kdy se kolem, i pod příležitostnými sněhovými čepičkami, především žlutí zlatým deštěm, se jarní zrání koupe v čím dál nepřebernějších barvách všemožných květů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Psychopati


Pojďme si něco říci o psychopatech. Psychopati jsou zvláštní lidskou odrůdou, která se vyznačuje antisociální, ale též třeba narcistickou, paranoidní či schizoidní poruchou osobnosti, viz psychopatie (psychopathy). O psychopatech se zde již objevily přinejmenším dvě pojednání od Františka Koukolíka, viz Psychopatie a Deprivanti. Na účet těchto jedinců tady toho však bylo mnohem více, včetně mých vlastních úvah, ve všech případech zcela negativisticky. Jenže psychopati nemusí být jen zlí, ale kupodivu i hodní, dobří. Jak je to možné? Tak o tom si teď něco řekneme.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Všichni lidé bratři jsou? (Pomsta geografie podruhé)


Z interview Přemysla Houdy s Radkinem Honzákem o tragédii letadla Germanwings. (Zoufalí sebevrazi? Psychopati!, LN, 4. dubna 2015, str. 14): … Podle Greena jsme my, Homo sapiens, za 70 tisíc let zvládli tak nějak vztah já – ty, nějak, a ne zrovna slavně, vztah já – my, ale nezvládli jsme vztah my – oni. Bohužel. Dřív půl roku zabralo cestování, než jste potkal úplně jinou civilizaci, dnes sednete do letadla a jste tam za pár hodin. Potkáváme se s těmi druhými všude. (LN: Proč nás setkávání spíš nesbližuje?) A proč by nás mělo sbližovat? Vždyť jsme přece vybaveni instinkty, které nám říkají „nevěřte nikomu na světě širém,“ jak napsal Svatopluk Čech. Máme v době instinktivně xenofobii. Máme morálku skupiny, hordy. Nám stačí my a oni s cikány, a ani to nedokážeme zvládnout. Navíc žijeme v tom zparchantělém konzumu, v němž už nemluvíme o žádných zásadách. … Postmodernismus rozmazává hranice, přestávají u něj existovat. My v psychiatrii pojem hranice máme také a umění stanovit hranice je velký kumšt. Otázka stanovení hranic je přitom otázkou o možnosti dohody o čemkoli. Postmodernismus hranice neumí. Nacházíme se na takzvaném slippery slope, kluzkém svahu, a jedeme…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 2         


Olomoucká


Přináším vám krátkou zprávu z mého prvního letošního dovolenkového výletu kousek na východ od Prahy. Je věnována místu, jež je z mého pohledu charakterizováno třemi nejdůležitějšími příznaky. Byl zde (patrně) vynalezen sýr s velmi specifickým zápachem, na Horním náměstí je pokus o napodobení pražského orloje a v detašovaném prostoru směrem k Jeseníkům se nachází Svatý Kopeček.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Konec vzdálenosti (Pomsta geografie)


V osmé třídě jsme probírali zeměpis Československa a já jsem měla to štěstí, že veliká mapa republiky visela po celý školní rok kousek od mé lavice. Dnes bych tedy sotva hledala Medzilaborce u Domažlic. Ale celý ostatní svět, včetně nejbližších zemí, se nám z mnoha důvodů zdál být navždy nedostupný a představoval romantickou exotiku. Jak je to dlouho (dávno, daleko), kdy pro nás všechno čínské, korejské, arabské bylo nesmírně vzdálené? Než to všechno čínské, korejské, arabské, africké přišlo před náš práh a diví se, jak to tady vedeme…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


Čertovo kvítko


V sobotu jsem měl pocit, že jsem čertovým kvítkem. Proč? To jsem netušil, ale v průběhu následujícího textu, jenž se zde zjeví v neděli, se ten pocit nakonec vystříbří.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Na Hradčany přes Motol


Před týdnem jsem se v komentářích pod Velikonoce – Svátky jara zmínil o zprovoznění části trasy metra A, která dosahuje až do blízkého okolí mého bydliště. Cílovou stanicí na této straně áčka je teď Nemocnice Motol, k níž mám velmi zvláštní vztah. Narodil se tam můj mladší syn, nejspíš první člen našeho rodu, který se narodil v Praze. Zprovoznění této části metrového áčka kromě toho a ještě i jiného však znamená i podnět k zprovoznění nové trasy mých pražských výletů, která obnáší Hradčany.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 30         


Do třetího a čtvrtého pokolení? (O Světlanách)


Nedávno jsme na Čertovi debatovali o rodokmenech. Nepochybuji o tom, že každého někdy napadlo, že měl možná mezi předky vraha nebo násilníka, že třeba některý z jeho pra- podváděl a kradl. Jak se asi naši předchůdci chovali v dobách velkých historických zvratů, jak snášeli útrapy válek, bídu a hladomory? Jaké měli představy o vzdálených potomcích? Byli by s nimi spokojeni? Není lepší nevědět, že mezi našimi příbuznými byli zbabělci? Jaké asi byly jejich ženy, rozuměli bychom si s nimi? A Starý Kocour svého času napsal: „K čertu s těmi vašimi rody.“ Volání krve, věčná štafeta, důvod krveprolévaní, obhajoba cti, nenávist k jiným rodům… Ale také v naší současné rodině může nastoupit krutá nezbytnost vyrovnat se s tím, že nejbližší morálně selhali.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


Velikonoce – Svátky jara


A už je to tady zase. Co? No přece Velikonoce. Vracejí se nám každý rok jako bumerang. A není jediný. Celý rok jeden za druhým, a vyznavači svátečních bumerangů vymýšlejí další. Nastane doba, kdy budeme slavit každý den nějaký z bumerangů. Dá se předpokládat, že každý z nich bude alespoň tak trochu jiný, i když není vyloučeno, že některé se budou podobat jako vejce vejci, jen tomu kuřeti, které se z něho vylíhne, budeme říkat pokaždé jinak. Velikonoce jsou však velmi specifické a historicky, kulturně či nábožensky pevně zakořeněné. Dokonce zakořeněné až tak daleko do minulosti, že kdysi neznamenaly nic jiného než svátek jara.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 19         


Historie se opakuje


Že má historie ve zvyku opakovat se na nejrůznější způsoby, je známá věc. Když se však do toho připletou náhodné fluktuace, pak už to někdy přestává být legrace. Představte si třeba, že vám jednoho dne minulého roku při placení nákupu v hypermarketu upadne platební karta na zem a než ji stačíte sebrat, sežere ji pes. A přesně za rok se to opakuje, přičemž tím žroutem je stejný pes, pokladní rovněž, vy máte stejnou rýmu a v rozhlase hypermarketu hlásí stejnou ptákovinu. Možná vám to bude zcela ukradené, něco takového vás zkrátka nevyvede z míry. Možná ale znejistíte a řeknete si, že do třetice všeho dobrého i zlého si v tomto případě nechcete zopakovat. Takže si naplánujete, že příštím rokem do téhož konzumního centra nevstoupíte, i kdyby padaly trakaře. Za rohem jsou koneckonců Vietnamci, jejichž konzumní výběr sice není tak veliký, ale než si nechat žrát stejným psem již třetí platební kartu, tak se radši uskromníte. Jenže tenhle typ náhod má velmi fikané způsoby, kterak se prosadit. Zcela náhodně si spletete den v kalendáři a do třetice se to tomu psovi opět podaří.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 29         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  82  83  84  85    86    87  88  89  90 . . . . . . . . . .  157  158  159  160  161   »