Pel-mel


« strana 86 »

Natale (Už zase Ridley!)


Jak psát o Vánocích a nebýt jako ta zelená ječící (evidentně nesmrtelná) příšera, která na nás letos z monitoru vyskakuje i tam, kde by ji člověk nejméně čekal? Bylo by pěkné povídat o tom, jak vypadá „svět“ nebo „zahrádka“. (Čerta ze švestek je snazší si představit. I když, tedy…) O čem je řeč? O tzv. folklorních objektech spojených se zimou. Ale jak vypadají, to si, milí žáci, vyhledejte sami. Já zůstanu u hlavního důvodu, proč Vánoce přežily dosud a přežívat budou stále – jsou svátkem narození člověka z člověka. A docela obyčejně se mi ty nejkrásnější svátky staly jen záminkou, přiznávám. Ale – připomeňme si, jak se jim říká v jiných zemích!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 16         


Vystrkujte tykadla


Započal se poslední z dvanácti měsíců tohoto a venkoncem i veškerého jiného roku. Úvod jsem přenechal Stelle v podobě Katalaxie, ale jelikož již na mě přišla řada, tak bych vás chtěl znovu obohatit zajímavými poznatky z Malého Machiavelliho, z něhož se zde naposledy linuly více či méně drastické následky nesmyslných trendů a ještě nesmyslnějších módních parakotoulů. Uchopil jsem tedy do svých pazourů onu zde již bezpochyby proslavenou knížku od Franka Naumanna a svým ostřížím zrakem zakotvil na kapitolce, která se jmenuje stejně jako tento příspěvek. Musím se přiznat, že se mi ten název až tak nelíbí, ale trend této knížky hodlám zachovat. Lépe by to možná mohlo znít: Nebuďte ani pštrosy, kteří před vším strkají hlavu do písku (ve skutečnosti to tak pštrosi nedělají, ale to není podstatné), ani čmuchaly, kteří se snaží naleznout řešení svého problému v každém zrnku písku, které kdovíjak zplodil kdejaký pštros. Tak si to užijte, Vánoce jsou už na dohled, na Staromáku se tyčí docela zajímavý pštros, chtěl jsem říct, že tam vystrkuje tykadla hezky osvětlený vánoční stromek, a všude kolem, dokola a venkoncem teče medovina a kdoví co ještě.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Kam jdeme? (Katalaxie – pokrok nezastavíš)


Matt Ridley v knize Racionální optimista polemizuje se zastánci pesimistického přístupu k budoucnosti světa. Zaráží ho, jak rádi lidé popřávají sluchu hlasatelům katastrof nejrůznějšího druhu: hladomory, epidemie, vyčerpání ropy, nemoc šílených krav, zabijácké včely, války o vodu, klesající počet spermií… Jedna panika nahrazuje druhou, každé desetiletí má své apokalyptické téma. Uniká nám, že sami zastánci pohrom používají kondicionál a zapomínají dodat, že všechny hrůzy se uskuteční jen tehdy, pokud nezměníme své zvyky a půjdeme dál stejnou cestou. Základní myšlenka Matta Ridleye zní: Lidstvo je kolektivní stroj k řešení problémů a problémy řeší tak, že mění své způsoby a zvyky. Opravdovým nebezpečím je zpomalování změn.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 20         


Kolektivní mozek (Racionální optimista Matt Ridley)


„Optimismus lze pro selektivní upravování paměti považovat za neurologickou poruchu.“ Tato věta z Wikipedie mě pobavila ze všech charakteristik optimismu nejvíc. Jak se potom nazývá porucha, která nás nutí všechny věci a jevy okolo nás roztřídit, pojmenovat, uložit do šuplíčku s jinými „poruchami“ a pak si zamnout ruce: To jsme si dnes pěkně zaselektovali? Takový Tristan Bernard říká něco jiného: „Optimisté a pesimisté mají jednu společnou chybu: bojí se pravdy.“ Myslím, že tohle úplně neplatí pro Matta Ridleye, který napsal velmi úspěšnou knihu Racionální optimista (O evoluci prosperity). I v našem tisku už na ni vyšlo několik kladných recenzí. Chtěla bych se u této knihy zastavit dvakrát. Autorovy důvody k optimismu si ponechám napříště. Dnes několik myšlenek z kapitoly Kolektivní mozek.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 22         


Nevěřte trendům a módám


Začíná se poslední listopadový týden, od příštího pondělka se už na plné obrátky roztočí vánoční kolotoč. Tento poslední týden, který se ještě až tak nesvíjí v onom vánočním šaškecu, bych chtěl zahájit něčím podnětným, něčím, co je možné ještě zcela či alespoň dostatečně při smyslech vnímat, uchopit a pochopit. Uchopil jsem tudíž do rukou opět Malého Machiavelliho, z něhož zde naposled byl uštědřen terminační úder na solar plexus perfekcionismu, a vylovil jsem z něho pojednání o falešném vábení trendů a módních opulencí. V této souvislosti jsou velmi speciální předpovědi počasí na více než jeden či dva dny dopředu. Už třetím rokem je pro naši zeměpisnou oblast některými meteorology předpovídána arktická zima. Už dvakrát tato předpověď nevyšla. Myslíte, že se ta předpověď napotřetí konečně vyplní? Inu může. U počasí je opravdu všechno možné. Předpovědi počasí na delší dobu připomínají věštění z kávové sedliny. Jsou však i jiné předpovědi, jejichž základem není kávová sedlina, které z poněkud jiných důvodů zkrachují podobně jako ty o počasí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Kam nechodí slunce


Pokladnice lidové moudrosti je bezedná, a tak máme jistotu, že kdykoli hrábneme do hlubin truhly, již jsme po pilných předcích zdědili, spolehlivě vytáhneme to rčení, úsloví nebo přísloví, které právě potřebujeme. Nehodí se: Vrána k vráně sedá? Tu máš: Protivy se přitahují. A těch rad! S oblibou opakujeme nejpochybnější pravdu ze všech pochybných, a sice že se naši předchůdci s minimem lékařské péče dožívali spousty let v plném zdraví a zemřeli rozesmátí u sukovitého stolu, což se poznalo podle toho, že jim z mozolnaté ruky vypadl kalíšek rosolky. Ti, kteří se nedožili ani vlastní svatby, nám neřeknou, že prášek z netopýra na kašel nezabral. Internetové rady, jak pečovat o zdraví, se svou rozporuplností i bizarností od některých „zaručených“ lidových návodů neliší. Ale na rozdíl od nich jsou produktem touhy být originální (nejlepší léky mají původ zpravidla v Orientu - a tam, panečku, znají tajemství!), jednak jsou výsledkem úsilí prodat nové léky. Nebo staré léky s novým názvem. A jejich výrobci uspějí. Právě u těch, kteří po původnosti touží. Nevadí, že si nabídky léků a léčiv co chvíli odporují, pokud jde o určení a popis účinků. Jsme totiž připraveni po nich sáhnout. Příbalový leták – to je nějaká četba! Těch nebezpečí!

„A teď, babo, raď! Já bych poradila…“

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


Buďte snášenlivý k chybám a vyvarujte se perfekcionismu


V předchozí části z Malého Machiavelliho od Franka Naumanna v podobě Aktivizujte se, než dojde k nejhoršímu, jsem v perexu naznačil, že následující pojednání z této knížky již nebude její systematickou procházkou. Pro dnešek přicházím s něčím, co se nachází až téměř na jejím konci a týká se perfekcionismu. Touto chorobou trpí ne zcela zanedbatelný počet lidí, ačkoli samotný člověk vznikl právě jejím naprostým potřením. Přesto se však stále vrací a na lidské pacienty tohoto druhu může mít až sebedestrukční účinek. Horší je, že svojí perfekcionistickou mánií může takový pacient znepříjemňovat život i všem ostatním jedincům takto truchlivě neobdařeným kolem sebe. Ještě horší je, že dotyčný perfekcionista je naprosto perfektně přesvědčený, že tento způsob, jak se realizovat a jak ovlivnit své okolí, je tím nejhumanističtějším projevem, jak sobě a všem lidem vůkol prospěšně posloužit. „Bezchybný“ perfekcionista je téměř neřešitelnou fatální chybou systému lidské společnosti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Test


Test


Celý článek »

komentářů: 0         


Vesnice


Kdyby jeden z nás umřel, tak se odstěhuju na venkov, říkával populární herec pověstný svou ironií. Neupřesnil, jestli by chtěl žít v některé „okrouhlici“, „řadové vesnici“, „návesní vsi“, nebo na samotě…. Mohl si vybrat také mezi „nepravidelnou zástavbou“ typu hromadného či rozptýleného, nejlépe někde v horách. V každém případě chtěl na venkově určitě najít klid, možná i zapomnění. Jenomže vesničtí mládenci už hodně dávno vyměnili koně za motorky a za auta a vysedávají u počítače, aniž by se nechávali zlákat přírodními krásami. Vzhledem k rušení autobusových spojů by také normální život na vsi nebyl bez auta možný. Venkovský život není vždycky pohodlný, ale tam, kde na svobodě ubírá, tam na druhé straně svobody přidává.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 31         


Aktivizujte se, než dojde k nejhoršímu


Navazuji na předchozí přetlumočení předmluvy Malého Machiavelliho. Tato knížka od německého filosofa, biologa a psychologa Franka Naumanna mě velmi zaujala. Pod předchozím článkem z ní vyjádřil Starý Kocour, jenž si ji už mezitím stihl obstarat, očekávání, co dalšího mě v ní ještě zaujme. Zaujalo mě tam mnoho věcí a s některými se s vámi nejspíš ještě podělím. Nebude se jednat o nějaké automatické přepisování textových částí knížky, hojně do toho budu zasahovat, takže i ti, kteří ji máte před sebou jako Starý Kocour, nebudete muset ohrnovat nos. Pro dnešek jsem vybral hned první kapitolu po předmluvě, ale příště už se tou knížkou tak systematicky pohybovat nebudu. První kapitola, jejíž název se skví v názvu tohoto příspěvku, obsahuje totiž velmi důležitá sdělení, a kdybych nepřišel s něčím z těch ostatních, tak by to mohlo bohatě stačit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  82  83  84  85    86    87  88  89  90 . . . . . . . . . .  163  164  165  166  167   »