Pel-mel


« strana 84 »

Šílenství doby V


Na téma „šílenství doby“ jsem zde již vyprodukoval čtyři kusy ([I], [II], [III], [IV]), po dlouhé přestávce přicházím s kusem pátým, jelikož k tomu už evidentně dozrál čas. Věci se totiž pohnuly ještě mnohem šílenějším směrem, než jsem ani v nejpesimističtějším rozpoložení nepředpokládal. To, co se tady odehrává, se začíná neobvykle vehementně blížit jakémusi šílenému blouznění velmi těžkého psychopata, kterému na uzavřeném oddělení zapomněli dát prášky, popřípadě nějaký ten elektrošok. Jistě, asi trochu přeháním, některé z následujících výsledků mého pozorování z poslední doby si však s tou představou vyloženě zahrávají.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 31         


Sobotní malé zamyšlení


V posledním čase přemýšlím nad spoustou věcí. Mnoho z těch věcí dnes už vnímám poněkud jinak než před tím časem, ačkoli ne až tak úplně. Nacházím v nich něco, co jsem tam už dříve tušil, jenže teď to vnímám jasněji a jednotlivé kamínky se začínají skládat do mozaiky. A při pohledu na ni mě jímá téměř děs.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 37         


Nakupování (Z historie)


Pokaždé, když nesu těžký nákup z proklínaného supermarketu, musím si domlouvat: Buď ráda, vzpomeň si, jak jsi musela čekat, až v samoobsluze skončí provozní porada (nebo spíš slavili narozeniny) a soudružka (vždycky) vedoucí se rozhodne po 45 minutách té trapné hladové smečce u vchodu otevřít.  Jak jsi musela hlídat, jestli už přivezli chleba a potom jít zvlášť pro brambory. Když ty nahnilé brambory s jeskyněmi uprostřed (prý kvůli dusíkatým hnojivům) právě měli, prodavačka je nabírala ze země širokou lopatkou na smetí, s kameny a hlínou. Ječela: Vy nemáte tašku? A já se mám snad zbláznit? Ano, brambory se sypaly do tašek zákazníků. Že by si ty dobré ženy někdy umyly ruce, to se nestávalo. Fronty, fronty. Výběr žádný. Opravdu někde existují různé druhy kávy? Jablka se dají koupit i v létě? Člověk si může sám vybrat zeleninu? Dokonce jinou než zablácenou mrkev? Nakupující někde není otravný hmyz?

Horší bývaly situace navozované ignorantskou obsluhou, která nemusela mít strach, že přijde o práci. „Tý, Mončó, a co von ti na to řék?“ Křičí od pokladny na druhý konec oddělení slečna. „Abych se na něj … Ale víš co? Doktor říkal, že mě asi nebudou uspávat, že mám v nálezu…“ Pokřikuje dívčina své hodnoty přes hlavy zákazníků. A začíná umývat podlahu, neboť už za hodinu a půl budou zavírat - co sem ty lidi ještě lezou? Dnes a denně – nakupování je pro hospodyni jeden velký stres. Děkuji, nechci. Nákupní centra nejsou ráj, ale, marná sláva, paní domu tato zařízení osvobodila. Můžeme se totiž rozhodovat.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 37         


Syndrom pomocníka


Měla jsem velikou radost, když k nám měla přijet suverénní teta psycholožka s nemalou praxí v pedagogicko-psychologické poradně. Pošlu ji s hošíčkem na koupaliště, ona si s ním poradí jako odbornice, dítě bude v bezpečí a já získám klidné odpoledne! Její zděšení z mého návrhu bylo tak nelíčené, že mi to vyrazilo dech. Sama přece uplatňuje při výchově své Verunky všechny nejnovější poznatky, až si u nich doma člověk připadá jako barbar zabloudivší do experimentální laboratoře.  Ale hopsání u vody s dvěma malými dětmi odmítla jednoznačně. Tak jsem si vzpomněla na studenty psychologie, kteří občas pobývali v psychiatrické léčebně jako klienti… A vzpomněla jsem si i na oblíbeného psychologa, který si neví rady s vlastní dcerou opakovaně utíkající z domova. Přece jí všechno krásně naplánoval – proč na té prestižní škole neprospívá? 

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 20         


Jedovatá ryba fugu


Jedli jste už někdy ryby fugu? Ne? Pokud jste vyznavači gurmánského adrenalinového sportu, pak jste přišli o tu nejskvostnější lahůdku. Omlouvat vás může pouze fakt, že ryba fugu se dá legálně jíst pouze v Japonsku. Vyznavačů gurmánského adrenalinového sportu je u nás nepřeberné množství, ačkoli si to v drtivé většině vůbec neuvědomují. Nejrůznějšími jedy infikované potraviny jsou konzumním lidem za pokud možno nejdrobnější peníz radostně akumulovány na veřejných pastvištích, jak už o tom tady bylo referováno v podání výběru ze dvou dílů Doby jedové. Kromě nevědomých konzumentů jedovatých potravin však existuje i sorta takových gurmánů, kteří z toho mají adrenalinový sport. Moc dobře ví, že jíst nějakou velmi jedovatou potravinu je životu nebezpečné, jenže přiměřené množství jedu může vyvolat tak neskonale úžasný gurmánský zážitek (viz svým způsobem Miminka), že jsou ochotni si s tím adrenalinem zasportovat. Patří k nim i jedlíci ryby takifugu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Zima nezima


Zima k nám tuto zimu ještě nedorazila. Těch pár dní, kdy teploty klesly pár stupňů pod nulu Celsiovy stupnice, nelze ani v návalu velkodušnosti za skutečné zimní dny považovat. Astronomický zimní čas se překulil do druhé půli a naděje, že nás zima v tuhle roční dobu ještě oblaží, taje jako hrouda sněhu na rozpálené pánvi.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 33         


Na rynku


Z druhého patra obchodního domu (dnes přebudovaného na „nákupní galerii“) se otevírá pohled jako stvořený pro vnímavého fotografa. Dole v atriu stojí lavičky uspořádané do kruhu. Střed toho „kruhového posedu“ zdobí kaskáda umělé zeleně. Denně se tady scházejí stařečkové. Ne, to není přezíravé pojmenování. Ti pánové jsou už hodně staří, všichni o holích. Jako by jeden od druhého opisoval: sedávají s bradou na sepjatých rukou, dlaně opřené o hůl. Povídají si. Na druhé straně, zády k nim, se střídají mladí. Také od sebe opisují. Každý má před sebou nějaký placatý technický výrobek. Nepovídají si. Je přímo cítit, jak nekompromisní jsou mezery mezi nimi a jak velký mají strach, aby někdo nenarušil „ jejich kruhy“. Mladí lidé jsou tady pokaždé jiní, staří stále tíž. Dá se říci, že staří našli místo, jež jim připomíná rituál posedávání u městské kašny, která už dávno vzala zasvé. Tady denně nacházejí jak věci stejné, tak věci proměnlivé. Pestré barvy, pestré zvuky, rozmanité vůně.  Přechovávají v sobě pocit, že ještě patří k směsi nejrůznějších lidí, kteří je míjejí.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Miminka


Dnešní krátké zamyšlení bude mít charakter ryzího pel-mel, které se však postupně složí do jedné nosné myšlenky. Započnu něčím docela banálním, ačkoli pobavení hodným; nicméně právě touto banalitou se začíná odvíjet ona nosná nit, což jsem v té chvíli vůbec netušil. Název tohoto pel-mel zamyšlení vás jistě bude ponoukat k představě, že řeč bude o lidských miminkách. Inu, bude i nebude, podstata však bude těmto malým lidským tvorečkům přece jenom ještě dost vzdálená.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 58         


Luskouni – Živoucí šišky


Pro tento první únorový víkend jsem přichystal krátké pojednání o jednom ze zvířátek ze zoologické galerie Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Naposledy zde byli mroži, dnes přicházejí na scénu luskouni. Tento prazvláštní exemplář ze živočišné galerie obou Johnů bude nejspíš i tím posledním. Ne že bych tu jejich galerii kompletně vyčerpal, ale protože už jsem z ní vyčerpán. Nejde pořád pít stále stejné víno ze stále stejné číše. Kromě toho bych chtěl oznámit, jak jsem již naznačoval před týdnem, že se započínají, možná nepravidelné, nedělní pauzy. Tím nechci říci, že zde nebudu v neděli přítomen, jen se zde jaksi znepřítomní mé nedělní příspěvky. Neděli jsem se pokoušel předhodit Stelle, ale ona je evidentně zcela stejně jako já nezmanipulovatelná k jakémukoli plánovacímu režimu. Nechci manipulovat ani nikoho jiného, ale přesto si nemohu odpustit tento nedělní čas předhodit jakémukoli nepravidelnému čertímu autorovi. Pokud ten či onen, ta či ona, popřípadě to či ono zplodí něco, co bude Neviditelný čert v zájmu své náplně ochoten strávit, neděle jsou k dispozici. A teď už si pojďme pochutnat na luskounech.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 41         


Bijme ho! (Střední třída)


Prezident Obama vystoupil na obranu střední třídy, která trpí neúměrným zvyšováním daní, důsledky nezaměstnanosti, zvyšováním cen a snižováním příjmů. Potíže střední třídy jako nositele stability jsou vážnými potížemi pro celou zemi. Ne, nebude následovat pojednání o politických a ekonomických problémech, jenom několik postřehů o vývoji společenské většiny, jež je zhusta opovrhována a proklínána. Vycházím z díla nobelisty Saula Bellowa, amerického židovského spisovatele (1905 – 2005), jehož rodiče přišli do Ameriky z Petrohradu. Vliv ruské literatury se u Bellowa nezapře.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


Jak vznikl geniální strýček Google


Přicházím opět s Knihou vesmírů od Johna D. Barrowa, tentokrát však řeč o vesmírech nebude. Z velkého množství v ní uváděných modelů vesmírů jsem sice vybral Vesmír doktora Kasnera, o němž se možná ještě zmíním, jenže v podkapitole tomuto vesmíru věnované je psáno i o něčem jiném, u jehož zrodu, alespoň ve smyslu pojmu, Kasner stál. Řeč bude o internetovém vyhledávači nazvaném Google. Moje zkušenost s tímto vyhledávačem je taková, že když něco hledám, stačí, když mu sdělím krátké slovní spojení. Google mi hned na prvním místě předloží přesně ty odkazy, které potřebuji. Plácnu tam dvě či tři slova, která mě v této souvislosti nejdříve napadnou, a mám to. Google z mého drobného slovního pšouku dobře ví, po čem se pídím. On mi snad sídlí přímo v hlavě. 

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 27         


Zrcadlo (O čem jsem ještě nepsala…)


Věčně roztančená Anežka neztratila úsměv ani po pěti letech dřiny se zbožím v supermarketu. Baví vás to? Ptám se. Moc ne, odpovídá a ani na chvilku se nepřestane shýbat k přepravce s kompoty.  Jinou práci po maturitě neseženu. Ale o sobotách jezdím do školy, dálkově studuju. V Praze. Snad to zvládnu.

Zajímavé. Vedle všech, kteří naříkají, že není práce, černooký Pavel nestrávil jediné prázdniny doma. Nacházel si práci na stavbách, aby finančně ulehčil rodičům a aby se mohl přihlásit na techniku. Odešel z ní po prvním semestru. Přestože první zkoušky úspěšně složil. Z domova dostával každý měsíc 2 tisíce, a i když se zdálo, že by díky podpoře mohl s penězi jakžtakž vyjít, nedokázal to. Výdaje jsou přece jen mnohem vyšší, než jak se jeví při plánování. A neustálé porovnávání s ostatními – studenty sportovci, kteří si mohou dopřát zábavu po libosti - a  občasné podezíravé pohledy, to plachý introvert neunesl. Snad měl víc bojovat? Těžko soudit. Práci si doma našel okamžitě, dnes má malé dítě, snad je šťastný. Jeho bratr mi kdysi přinesl ukázat své verše. Byly o tom, jak chodí po ulici a z oken na něj pokřikují tlusté baby poznámky o černých sviních. Kam se mám schovat? Ptá se ve své básni.  Vyprávěl mi – ne sám od sebe, to já jsem zvědavá – že kvůli různým partičkám nemůže ve městě chodit po některých ulicích, a to ani ve dne. Jako bych to slyšela i z druhé strany… A když mi popisoval další zážitky, vážně jsem přemýšlela o tom, jestli mu nemám poradit, aby se z této země odstěhoval. Pracovitý je, má dobrou vůli, neztratil by se.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 25         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  80  81  82  83    84    85  86  87  88 . . . . . . . . . .  132  133  134  135  136   »