Pel-mel


« strana 85 »

Mikrofyzika moci u lidí – Klientské společenství


Co je moc, to zřejmě intuitivně každý chápe, ale definice tohoto pojmu naráží na obtíže, zejména nemá-li se vztahovat jen na lidský svět. Obecně vzato se dá říct, že se jedná o schopnosti ovlivnit jiné a prosadit svoji vůli, případně i proti vůlím jiných. Slovo vůle mělo v předkřesťanských společnostech pejorativní zabarvení, něco jako zvůle či libovůle, svévolný opak toho „co se má“. George Orwell ve svém neobyčejně poučném románu 1984 praví, že moc je schopnost přivozovat jiným beztrestné utrpení a ponížení a má cíl v sobě samé – cílem pronásledování je pronásledování, cílem mučení je mučení, cílem moci je moc. Moc je tím větší, čím víc má podřízený svobody, ale zároveň dělá to, co my chceme. Existuje několik modelů moci, jedním z nich je mikrofyzika moci u lidí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Ode zdi ke zdi


Jak se zdá, tak letošní léto se rozhodlo s téměř perfekcionistickou přesností dodržet meteorologický jízdní řád a ihned po prvním červnu jsme se přenesli téměř do trop. Přezrálé třešně se už válejí pod svými rodilými stromy a na východní Ukrajině se prý schyluje k letní ofenzívě ruských dovolenkových vojáků. Tohle léto ale přitápí i pod jiným kotlem. Armády pod běženeckým pláštíkem ukrytých bojovníků Islámského státu za hlasitého potlesku všelikých sluníčkářů zaplavují Evropu. Bezpochyby bude ještě veselo a doufejme, že se na podzim nebudeme muset rozhodovat mezi připlazením do úkrytu carského dubiska a bouráním všech našich historických památek v zájmu zde úspěšně zakotveného Islámského státu. Jistě se k tomu nemusíme dobrat hned tenhle podzim, dynamika tohoto nejméně dvousměrného procesu je však neuvěřitelně akcelerační.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Medicínsko-průmyslový komplex – Nová církev (spása těl)


V řadě indoevropských jazyků je slovo zdraví téměř totéž jako slovo spása. Je příznačné, že v dnešní době zaujímá medicína, či lépe řečeno medicínsko-průmyslový komplex (MPK), sestávající se z lékařských fakult univerzit, škol pro pomocný medicínský a technický personál, nemocnic, poliklinik a dalších zdravotnických zařízení, nemocenských pojišťoven, firem vyrábějících léky a zdravotnickou techniku a dalších podobných institucí, ve společnosti to místo, které kdysi zaujímala církev.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Světlonošovy víkendové střípky a střepiny 4 - Pejsek s deštníkem


Rozhodl jsem se oživit své víkendové střípky a střepiny. Poslední zde byly před necelým rokem, a pokud si na slovo „poslední“ kliknete, zjistíte, proč jsou tyhle ve skutečnosti páté. K standardnímu názvu těchto víkendovin jsem přidal přídomek v podobě pejska s deštníkem, jelikož je velmi roztomilý. Učinil jsem tak ze dvou důvodů. Tím prvním je snaha neodradit vás od následující četby s myšlenkou, že si zase budu na něco stěžovat. Nejsem stěžovatel, ale pozorovatel, což bývá někdy zcela nepochopitelně zaměňováno. Tím druhým je fakt, že pejsek s deštníkem se objeví hned v úvodu, což je jistě velmi dobrá zpráva, tou nedobrou je, že místo deštníku v pacičce bude navlečen do promočeného oblečku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Infantilní mašíblové


Mašíblové byli vždycky. I ve středověku (jsou popsáni v literatuře) i předtím - o těch se aspoň ságy tradují. Najdete je v japonské literatuře i čínské. Popisuje je zčásti i Jonathan Swift v Gulliverových cestách. Myslím, že se ona infantilnost nedá popsat jako izolovaný jev. Souvisí se společností jako takovou a tu přece tvoří lidé. My.

 

Starý Kocour


Celý článek »

komentářů: 10         


Věčné dětství


Už drahnou dobu jsem tady upozorňoval na různé aspekty něčeho, čemu jsem začal říkat „šílenství doby“. (Žádné odkazy zpět do nitra NČ nečekejte, nejste přece malé děti, nebudu vás vodit za ručičku, najděte si to sami.) Do rukou se mi právě dostala čerstvě vyšlá knížka (viz zdroj) od českého biologa, filosofa a spisovatele Stanislava Komárka (Najděte si ho sami, i na NČ už byl zmíněn nejen mnou.), v níž jsem hned při prvním prolistování narazil na zajímavou pasáž týkající se infantilizace společnosti, což je bezpochyby jedním ze základním kamínků onoho šílenství současné doby. Nejdříve vám překlopím s mírnými úpravami většinu této pasáže, a pak se přihlásím se svým vlastním slovním průjmem dítěte relativně nedávno dorostlého do stavu dospělosti. Leccos už jsem vnímal dříve, viz ty husitské krasojízdy na hradby šílené doby, ale teprve v poslední době se mi to tak nějak scvaklo do pevného monolitu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Hodný, zlý a roztomilý


Nadešel čas, abych vám předložil první podrobnější reportáž z Psychopatova průvodce na cestě k úspěchu. Když jsem zde naposledy tento zdroj zmiňoval v krátkém příspěvku pod názvem V jednoduchosti je síla, něco takového jsem slíbil s tím, že přidám i vlastní zkušenosti. K tomu druhému jsem zatím ještě nedozrál, ale podařilo se mi už vyextrahovat první část knihy. Dozvíte se zhruba, jak funguje mozek psychopata ve stresové situaci, jaký je rozdíl mezi „hodným“ a „zlým“ psychopatem, jak nejen v zájmu sebe, ale i svého okolí využít některé psychopatické rysy, a že nějakého psychopata máme v sobě skoro všichni, což lze funkčním způsobem využít pouze tak, že se z nás stane „opálená osobnost“.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


V náruči milého, špatné taxi, prší miminka, pokerová tvář a nejpomalejší kulka na světě


Vracím se opět ke snůšce podivuhodných náhod z dílny britským humorem sršící dvojice, Martina Plimmera a Briana Kinga. Naposledy jsem tady v samotném závěru března z tohoto roztodivného soudku vysypal návnadu pod jménem Historie se opakuje. Dnes vás oblažím několika kratinkými, nicméně velmi zdařile náhodnými příběhy z téměř poslední kapitoly tohoto zdroje, která se nazývá Podvrhy. Na úvod se v ní autoři přiznávají, že absolutní hodnověrnost každého příběhu v jejich knize nemohou i přes nezměrné úsilí zaručit. V této kapitole shromáždili příběhy, jež se dají s poměrně spolehlivým úspěchem zařadit mezi tzv. městské legendy (urban legends).

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Šest Grácií a Jenerálka


Dnešní květované povídání bude poměrně stručné, ačkoli každý mou upovídanost může vnímat rozličně. Jde o dva zážitky, jež jsem pozřel během prodlouženého víkendu. První se odehrál v pátek, kdy se slavil konec druhé světové války, a druhý v neděli, kdy jsme vyhráli nad Německem v hokeji. První se týká šesti Grácií a druhý jakési Jenerálky, kde jsem potkal šestičlennou rodinku. Šestka zde tedy evidentně hraje hlavní roli, ale nenechte se zmást, čísla jsou nahodilá; kdybych chtěl, tak bych do toho kyblíčku zamíchal třeba sedmičku nebo třináctku. Mimochodem, u žen preferuji tři a půlky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


V jednoduchosti je síla


Knížku Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu (viz předchozí Psychopati) jsem už trochu přelouskal, ale nějakou podrobnější reportáž doplněnou mými zkušenostmi ještě ode mne nečekejte. Obsahuje řadu podnětných návodů, kterak v zájmu svého úspěchu využít některé psychopatické schopnosti, je však příliš ukecaná. Až se mi podaří z toho všeho vyextrahovat něco podstatného a přitom dostatečně stručného, dočkáte se. (Možná.) Dnes jen kratinká extrakce z návodu, kterak se naučit sugestivně přesvědčovat kohokoli o čemkoli, třeba i o úplné ptákovině. Jednou z ingrediencí tohoto návodu je jednoduchost.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  81  82  83  84    85    86  87  88  89 . . . . . . . . . .  157  158  159  160  161   »