Povídání


« strana 15 »

Slyšíte ty zvonky? (Drsně)


Někdy jsem chodila do práce tak nerada, že na mě i ti psi (beztak směska sídlištní kontejnerová) doráželi víc než jindy. Kolegyně, která věděla, že dostanu kopřivku, když slyším „pozitivní myšlení“, čekávala na kopečku a s širokým úsměvem si mě dobírala. A úplně vážně mi radila, že musím pořád opakovat: Jsem šťastná, jsem šťastná. Ohavnější nesmysl aby pohledal. Ona sama se nejvíc smála, když prožívala ty nejhorší situace. Ale od ní to nebyla ani póza, ani nácvik – to tak někdy přijde, když se probudí pud sebezáchovy. Vzpomněla jsem si na její rady, když jsem otevřela knížku Úvod do neštěstí. Ta publikace mi byla povědomá. Ovšem, jistě, Lucifer si v ní už listoval před nějakým časem (Luciferova poznámka: naposledy jsem ji zde prezentoval v podobě Kdybys mě skutečně miloval, měl bys rád česnek (ne celer)). Tak musím s tématem někam uhnout. Knížku o tom, jak zdokonalovat pěstování osobního tragického pocitu, jsem si totiž půjčila tuto sobotu, na výletě do okresní metropole. Luciferův syndrom, ani Luciferův efekt jsem tam nesehnala, zato Úvod do neštěstí od Paula Watzlawicka si mě našel sám.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 26         


Tak akorát (Napůl nad počasím)


Matka příroda prožívá křeče – kontrakce už má po pěti minutách a nějakým způsobem jsme všichni přinuceni se podílet na tom, že se opět rozhodla porodit nekrásnější a nejdráždivější sezónu. Musíme přetrpět dopravní nehody v řečištích silnic, stejně jako výpadky proudu (mimo dráty asi), jsme svědky toho, jak stromy pořádají exkurze do kolejišť Českých drah, kabáty máme zmáčené, frizúry poničené, my, lepší polovina lidstva, máme rozpuštěná líčidla, zato deštníky už v tom vichru nemáme nikdo, ani lidi, ani muži.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


Rouper de Clotrimazolova nákupní horečka


Jednoho dne se Rouper de Clotrimazol probudil a s údivem zjistil, že má horečku. Nebyla to však horečka bakteriální či virová, ani pracovní, tu mu již před časem vyléčil rodinný psychiatr Chocho de Chichi von Chacha. Byla to horečka nákupní. Takovou horečku Rouper ještě nikdy neměl, a tak se rozhodl, že si ji půjde užít do nejbližšího hypermarketu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Moje zlaté roky


Název tohoto mého bezpochyby nejpatafyzičtějšího příspěvku je silně zavádějící. Zaprvé: ke svým zlatým rokům teprve vzhlížím, takže momentálně nemám o čem takovém psát; Zadruhé: název jsem štípl jistému Fialovi, který své nejzlatější roky strávil v jakési podomní hudební skupince, jež se vykutala odněkud z Valašského Meziříčí. Ale to je jenom takové smítko na kráse. Pořádný kýbl smetí na vás vysypu až pod perexem, přičemž nějaké procítěné radovánky mňágy se žďorpem vám budou, pokud se samozřejmě rozhodnete ve čtení pokračovat, připadat jako lechtivé snění průměrného bulváru.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Jarní (Život)


Už sobota vypadala jako první jarní den s dvoutýdenním předstihem, ale až neděle odhalila svou první jarní krásu na plný výkon. Cítil jsem, že musím jít ven. Předtím jsem však chtěl učinit jeden úklidový manévr, který už na mě nějakou dobu čekal. Jeden z manévrů velké úklidové války, kterou vedu už několik měsíců. Na jejím konci by měl můj soukromý prostor vypadat úplně jinak než na jejím začátku. Úplně? Není to až tak úplně pravda.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Uklidit!


Čím dál častěji vracím do knihovny nepřečtené knihy. Buď nejsem schopna je dočíst, protože na ně nestačím, nebo k dočtení nemám sílu („Metala zpod dlouhých řas vzteklé blesky. Zamžourala krátkozrakýma pomněnkama. Zamračený výraz blonďaté hlavičky.“ Zabít, zabít, ty autorko populární, drtím skrz čerstvě nasazené korunky.) Oboje, nechápavost i nedostatek trpělivosti, mě potkalo, když jsem se snažila vstřebat dobré rady z odborné publikace o úklidu. Dá se ještě tak vydržet přesvědčování o tom, že doma vystačíte s dvojím povlečením, protože zatímco jedno budete používat, druhé bude schnout, a že se případná návštěva spokojí s lůžkem z kartonu, který rozložíte po koberci, vždyť deku pro hosta povlékat přece nemusíte, dále se dá přečíst i to, jaké pořadače si máme sehnat pro cenné papíry a jak schraňovat akcie… Tak to třeba někdy budu potřebovat (takový ten nesymetrický šklebivý smajlík), ale kapitola o nutnosti sepsat v osmnácti závěť mě opravdu uzemnila. Jednak proto, že už to nestihnu, jednak proto, že jsem tehdy vlastně měla štěstí, že jsem o této „zásadní povinnosti“ nevěděla. Jak já bych se natrápila, co komu odkážu! Měla jsem: fialové sametové šaty – po sestře. Mladší by je zdědila „ze zákona“, tak jako tak. A co ponechat těm ostatním? Snad Odznak branné zdatnosti, 1. i 2. stupeň? Památník? Památník!! „Dokud ti otec hladí vlas a matka líbá líce, toť nejkrásnější doba jest, ta nevrátí se více. Nezapomeň, dcero česká, že tvůj domov země česká, že je v Čechách domov tvůj, to si dobře pamatuj! Na památku se kamarádce vepsala Zděnka Horáčková.“ (Emigrovala do Austrálie.)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 21         


Rouper de Clotrimazolovy Narozky – Modlitební


Rouper de Clotrimazol nesnášel oslavu svých narozenin. Tentokrát se rozhodl, že se tomu vyhne návštěvou nějaké nepříliš vzdálené modlitebny. Potřeboval se pomodlit. Už jenom proto, že tak ve svém útrpném životě nikdy neučinil, venkoncem však též proto, že se zcela náhodou a krátce před nastávající útrpnou oslavou dalšího výročí svého vypuštění do životního koloběhu někde dočetl, že to může, obzvláště pak ve velmi tristních chvílích, neuvěřitelně pomoci, bez ohledu na to, jestli dotyčný modlenec vůbec něčemu věří. Slovo dalo slovo, modlitební mlýnky se roztočily a Rouper s pocitem, že už ví jak na to, vyrazil do okolního terénu vyhledat přiměřeně dobrou modlitebnu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Vavřinecká (téměř hororová)


Tohle je vlastně moje první letošní povídání, Souboj pohlaví nepočítám, a zároveň i pozdně novoroční. Začalo se to velmi nevinně. Rozhodl jsem se v sobotu třetího ledna prozkoumat nedalekou oblast, kde se nacházela továrna „Waltrovka“ (Walter Motors založená Josefem Walterem v roce 1911), která byla za minulého režimu postupně zdevastována a po jeho pádu zmírala na ještě větším úbytě. Sem tam nějaká firma si v jejích objektech pronajala prostory, ale celé to chátralo ještě více. Nejde jenom o pár objektů, budov, hal atd., ale i o poměrně rozsáhlý pozemek, což dohromady tvoří obrovskou pustinu mezi horními Jinonicemi, které přiléhají k Novým Butovicím, a jejich zbytku, jakož i Radlicemi či Košířemi. Není až tak dávno, když jsem se doslechl, že se někdo chystá ty staré tovární budovy, vzhledem zhruba z dvacátých let minulého století ovšem další řadu desetiletí čím dál zdevastovanějších, zbourat a nahradit novou čtvrtí. A jelikož jsem tam už delší čas nebyl, šel jsem to omrknout a vyrazil jsem již téměř po setmění. Moje výprava se neuvěřitelně záhadně zvrhla v něco, co by mohlo připomínat horor, ovšem s dobrým koncem. Anebo též něco úplně jiného.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 16         


Palahniuk: Zatracení (Výpisky z četby)


Může být pro překladatele větší uznání, než když člověk otevře knížku a krásná čeština ho zaujme natolik, že se rozhodne dílo přečíst, jakkoli se zdá, že obsah nebude podle jeho vkusu? A když pak čtenář zjistí, že kniha je opravdu dobrá, překladateli patří dík za svedení. Palahniuk  je proslulý autor, jehož život poznamenaly osobní tragédie. Proslavil ho především román Klub rváčů, známější možná spíše z filmové podoby. Ironický nadhled, cynický odstup – to by se dalo říci o Palahniukově hodnocení světa i prostředí, v němž se sám pohybuje. Spatřuje v něm především stádní svět „trendů“, kde už lidi nevědí, co by. Tak si vymyslí třeba náboženství.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 31         


Druhá vánoční (Vyšehradská)


Včera jsem se rozhodl, že první svátek vánoční nebo též Boží hod vánoční budu věnovat obchůzce jednoho ze svých kultovních a možná i nejkultovnějších pražských míst – Vyšehradu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Den předtím Den poté


V pátek jsem zaznamenal jeden zajímavý úkaz, který by se spolu s tím, co jsem viděl ve čtvrtek, dal zařadit do mých čím dál tím četnějších synchronicitních událostí. Ve středu jsem zaznamenal něco úplně jiného, z čehož by se dle mého soudu dala vydedukovat základní myšlenka scénáře jakéhosi téměř katastrofického filmu odehrávajícího se v nepříliš vzdálené budoucnosti. Obě tyto záležitosti jsem se rozhodl skloubit do jednoho písemného balíčku, ačkoli jejich vzájemná souvislost nemusí být na první pohled zřejmá.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


Myšlenka


(Patagnostická)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  11  12  13  14    15    16  17  18  19 . . . . . . . . . .  28  29  30  31  32   »