Můj druhý májový vstup bude takříkajíc lážo plážo. Chápu, že po předchozím hluboce poetickém úvodu, jenž se v podstatě započal Půlnočním sletem čarodějnic, horoucně následován Májovou poutí a Hvězdami padajícími z Dantova Ráje, bude tento vstup působit jako těžká újma na láskobolně vznešené májové atmosféře. Ke své obhajobě musím říci, že za to zřejmě může včerejší jednorázový výpadek májového počasí. Když to budete číst, Máj by se měl opět nalézat ve svých sandálech bez ponožek.
Lucifer
05.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Dante Alighieri a Karel Hynek Mácha. Dva básníci, každý z úplně jiné doby, z úplně jiné země, a přece se setkávají tam, kde tuší odpovědi na stejné otázky, tam, kde hledají naplnění svých tužeb. Protože – někde a někdy se přece všechno vysněné musí stát! Proč jinak by člověku byla dána fantazie, kdyby měla zůstat blouznivou chimérou a zdrojem utrpení z pocitu marnosti? A to všechno vysněné se splní v nekonečnu mezi hvězdami a dřív, než se rozpustíme ve světle. Máj známe všichni. Prodrat se dantovským lesem nekonečných asociací a evokací je hodně obtížné. Ale v Ráji jsou verše, které znějí povědomě…
Stella
03.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Čarodějnice vzaly roha i se svými čertíky a po závěrečném dubnovém mrazení se zneklidněný duch Karla Hynka Máchy přece jenom uklidnil. Má proč. Občas poťouchlí meteorologové se tentokrát tváří velmi vážně a jejich předpovědi naznačují, že přinejmenším počátek Máje bude teplotně vyrovnaný s maximy až kolem dvaceti stupňů, slunce si bude pohrávat s mráčky, žádný mráz, žádné horko. Máj přesně takový, jaký má být. Všechno kolem bude radostně kvésti, v arboretech, dendrologických zahradách či restauračních zahrádkách… Přijíždí k nám májová pouť.
01.05.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Zítra v noci se započne chýlit k svému konci duben, což využijí čarodějnice k uspořádání magického mejdanu na těžko dostupných, tajemných, nejlépe výše položených místech. Čarodějnice jsou specifický typ lidského druhu ženského pohlaví. Někteří zástupci mužského pohlaví téhož druhu k nim pociťovali silnou averzi, takže je občas upalovali. I méně a jinak specifikované ženy mívaly sklony se k žehu čarodějnic připojit, povětšinou pouze jako publikum. Nejspíš považovaly čarodějnice za velmi nepříjemnou konkurenci. Tahle legrace vrcholila přesně o půlnoci, kdy se z dubna započal stávat květen alias Máj.
29.04.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Gary Snyder je především člověk neobyčejně pilný a dychtivý. Beatničtí souputníci ho považovali za výjimku, za „exota“, nepochybně právě pro jeho bytostnou potřebu proniknout do podstaty věcí tak hluboko, jak jen mu čas vymezený pro jeden lidský život dovolí. Přestože jeho přáteli byli nespoutaní bouřliváci Ginsberg a Kerouac, lišil se od nich hlubokým zájmem o přírodu. Stal se jim i průvodcem po filozofii. Také proto mohl posloužit jako předobraz Japhyho Rydera v Dharmových tulácích.
V duchu americké tradice Snyder prošel mnoha zaměstnáními, a tak vydatně těží ze znalosti rozdílných prostředí. Do hloubky se zabýval lesnictvím, hydrosférou, geomorfologií. Vystudoval antropologii a literaturu. Zvládl japonštinu a čínštinu. Východ ho přitahoval a přitahuje zenbuddhismem. Protože od dětství zblízka poznával indiány, studuje animismus a šamanské praktiky. Ke světu přistupuje s vědomím, že všechny věci „jedno jsou“. Tuší, že mimořádné místo ve světě zaujímá poezie, protože vyjadřuje prapodstatu všeho. (Gary Snyder: Žijeme v těle divokého zvířete)
27.04.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Předložil jsem zde již řadu hypotéz o tom, že jsme byli navštíveni příslušníky nějaké mimozemské civilizace. Autoři těchto „záhadologických“ myšlenek jsou inspirováni nejrůznějšími podněty, z nichž ten nepřirozenější, nacházející se v hlubinách našeho podvědomí, spočívá v tom, že zde, tedy v celém vesmíru, nemůžeme být sami. S tím obvykle souvisí i hledání podstaty našeho vzniku. Představa, že jsme v celém vesmíru jedinými bytostmi, je dle mého soudu absurdní. Tuto absurditu odmítala od úsvitu lidských dějin všemožná filosofická či náboženská učení, přičemž rozdíl mezi přírodní filosofií a ideologickým náboženstvím nebyl vždy zcela zřejmý. Některá učení hledala jakéhosi fiktivního Boha, jiná se ohlížela po něčem méně abstraktním.
Hartwig Hausdorf, z jehož knížky (viz Zdroj) na toto téma jsem zde reprodukoval již tři výňatky, poslední se jmenoval Tajemný člověk z Mouillans, se domnívá, že naši prapředkové byli geneticky poupraveni představiteli jakési mimozemské civilizace. Předkládá značný počet na první pohled neprůstřelných indicií, o nichž si na druhý pohled můžete myslet, co chcete. Přiznávám se, že o jeho argumentech nejsem přesvědčen ani tak, ani onak. Dnešní výňatek je však až na „fantastický“ závěr čistě realistický.
25.04.2016, 00:45:43 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Tohle je poslední čistě dubnový víkend. V neděli bude slavit svatý Jiří (jmeniny, ne narozeniny), přičemž jak známo vylézají hadi a štíři. Meteorologové se nám však snaží naznačit, že nad 600 metrů by mohli vylézat spíš sněhuláci. Někteří dokonce tvrdí, že se to protáhne až do příští neděle, kdy bude slavit svátek Práce (pracovní, ne narozeniny či jmeniny). To bude první víkend způli májový, a pokud to meteorologům vyjde, Karel Hynek Mácha se bude obracet ve svém sarkofágu.
23.04.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Odpoledne před bouřkou mě rozbolela hlava. Pod okny se ozýval křik dětí, které prováděly svá každodenní alotria. Protože děti dávno vnímám jako přírodní živel, klidně ulehnu na gauč. Ale najednou jsem vyskočila tak rychle, jak bych to od sebe nikdy nečekala. Moje zlenivělá kostra přece dávno zapomněla, že něco podobného dokáže! Omyl. Když pár centimetrů od mého ucha spustí za zdí vrtačka, dějí se věci. Kam před tím ostrým, bolest vyvolávajícím rachotem utéct? To je ten problém – není kam!
21.04.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Během svých výprav za účelem odlehčení a zároveň i obohacení svého těla i ducha jsem potkal nejrůznější zajímavé osobnosti jak lidského, tak jiného živočišného druhu. Některá z těchto setkání jsem prezentoval zde: Jak jsem potkal čerta; Jak jsem pod Vyšehradem potkal medvěda; Jak jsem na Petříně potkal sám sebe; Jak jsem potkal včelu, čmeláka a vosu; Jak jsem na Vyšehradě potkal Paula Daviese; Jak jsem v Kruhu potkal Saskii van Uylenburgh. Nyní se vám svěřím s nejčerstvějším setkáním, jež jakoby uzavírá kruh těch předchozích, jelikož jsem opět narazil na čerta, jenž tentokrát neměl dvě, ale celkem čtyři nohy, a ke všemu ještě v porovnání s prvním případem měl ty rohy zcela viditelné.
Nezamířil jsem do jedné z republik bývalé Jugoslávie, k čemuž by vás mohl ponoukat titulek této výpravy, ale do Českého krasu, kde se nachází spousta krásných míst takříkajíc na dohození kamene z mého bydliště v jihozápadní části Prahy. Kupříkladu Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou či Bubovické vodopády. Mnohá z těchto míst jsem již navštívil, ale Bubovické vodopády až dosud ne.
19.04.2016, 00:10:52 Publikoval Luciferkomentářů: 6
(Hrůza)
17.04.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3