Neviditelný čert

Poškození mozku a zatmění

rubrika: Povídání

„Dají-li vám nalinkovaný papír, pište napříč“. Tuhle moudrou hlášku jsem nevymyslel já, ale španělský básník Juan Ramón Jiménez, který se odebral do věčného spánku necelý rok předtím, než jsem se probudil k životu. Proč tohle píšu, když v nadpisu mám poškození mozku a zatmění? Nadpis ozřejmím až v samotném konci. S nalinkovaným papírem je to takhle:

Už v raném dospívání jsem tuhle hlášku slyšel a velmi se mi zalíbila. Její podstatu jsem vnímal v tom, že si nesmíte nechat nikým nalinkovat či nalajnovat život. Dotyčný „dirigent“ to s vámi může myslet třeba i velmi dobře, jenže nemůže s vámi zacházet jako se svým robotem. Pokud to myslí dobře, může vám předávat své zkušenosti, moudrosti, upozorňovat na to či ono dobré či zlé, nezištně pomáhat v těžkých chvílích atd., ale ne lajnovat váš život.

Někdy se však stává, že začnete lajnovat sami sebe. No a k tomu jsem právě dospěl. Mám připraveno několik věcí, o které jsem se s vámi chtěl podělit, jenže jsem to začal pociťovat jako nalinkovaný papír. A tak jsem začal psát napříč. K těm plánovaným věcem se samozřejmě vrátím, ne však pod svým vlastním tlakem. Pouze tehdy, když ho nebudu cítit.

Lucifer

15.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Bylo, je a bude (Francis Bacon: O vzpourách a nepokojích)

rubrika: Pel-mel

Člověka napadne: jak to ten Bacon mohl vědět? Holedbáme se, na co jsme to nepřišli, studujeme ekonomické teorie, rozvíjíme sociální vědy a spřádáme úvahy o vlivu médií, o manipulovatelných masách, ale, jak to bývá, pravda o věci už tady dávno je, stejná, daná tisíciletou zkušeností. I kdybychom si hlavičky chytře lámali sebevíc, najdeme jen jiná slova k vyjádření téhož. Měníme se moc málo, pokud se ovšem nemění jen kulisy.

Fr. Bacon má dar jasného a konkrétního vyjádření. Ať se vyslovuje k náboženství, lidumilnosti, nebo k lásce. Tento myslitel a politik, prosazovatel induktivní metody, je ve svém projevu přirozený, ve vztahu k životu realistický i optimistický. Alžbětinská osobnost bez iluzí, ale s vyrovnaným nadhledem. Stojí pevně na zemi, s vědomím, že není nad zkušenost.

Stella

13.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Ještě jedna Jitřenka

rubrika: Pel-mel

Africký kmen Dogonů oslavuje každých 60 let pravidelný festival Síria, který se nazývá Segni. Každá oslava trvá vždy několik let. Naposledy se oslavovalo v létech 1968 – 1972. Interval mezi jednotlivými oslavami může být případně dlouhý 40, 50, i 60 let. Výzkum z roku 1941 prováděný v republice Mali zjistil, že se tato slavnost opírala o znalosti jednoho člověka, primárního informátora, kterým byl jezuitský misionář. Podle popisu obřadu se oslavovala malá hvězda, která se vyskytuje jako druhá hvězda v dvojhvězdí Síria.

Ladislav Háva

10.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 15         

Avalon

rubrika: Vinárna U Čerta

Avalon je bájný ostrov, kde se dle legendy jistý král Artuš léčil ze smrtelné rány, kterou mu uštědřil jeho syn Mordred. Podle jednoho spisku z roku 1135 byl na tomto ostrově ukován meč Excalibur, jenž byl ve vhodný okamžik Artušovi předán, aby své plány uskutečňoval mávaje kolem sebe pořádným kalibrem. Na či v Avalonu pečovalo o Artuše devět sester, čarodějek, jimž velela Morgana le Fay, o níž se šušká, že byla Artušovou nevlastní sestrou. Kolem se pak ještě tak nějak nenápadně motal super kalibrovaný čaroděj druidského střihu Merlin, jenž ve skutečnosti Artušův avalonský fraucimor dirigoval. Jinde se zase praví, že Avalon byl místem posledního odpočinku krále Artuše. Každý v té či oné míře dříve či později pocítí, že by se rád vydal na cestu do Avalonu.

Lucifer

07.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Morgenstern (Jitřní hvězda)

rubrika: Poetický koutek

V neděli bylo tak krásné počasí, že jsem se rozhodl k potulce Českým krasem, o níž jsem již předem zasněně přemýšlel. A stejně tak jsem zde nastínil, že pokud se k tomu přes veškerou mnou otřásající lenivost skutečně odhodlám, předložím potulnou zprávu. Ano! Odhodlal jsem se. Ne! Zatím nic předkládat nebudu. Musí to ve mně dozrát. A pokud nedozraje, tak… Nic! Den poté však ve mně zcela nečekaně (anebo v důsledku jakési surrealistické či dadaistické příchutě potulky čekaně?) vykrystalizoval Christian Morgenstern (ne poprvé, viz Skřítkové či Letní (kontra)punkce) – a jeho poněkud „švihlé“ básně. Morgenstern znamená v němčině Jitřenka, Světlonoš, a tím pádem i Lucifer. Jak úžasně se ty dvě rovnoběžky náhle sešly. Potřebovaly k tomu jen tyčkový plot bez mezer a půlnoční myš.

Morgenstern je považován za zakladatele takzvané „nesmyslné poezie“. Ona je ve skutečnosti smyslná – tedy ta pravá, ne její mechanické napodobeniny – jen je třeba její smyslnost hledat někde úplně jinde než u „smyslné poezie“. Ne každý je toho schopen. Jen opravdoví „šílenci“.

Na konci čtyř kousků z Morgensternova poetického repertoáru si můžete vychutnat jeho samotný zjev. Šílenost v jeho očích je nepřehlédnutelná – stejně jako i (její) nesmírně ukotvená soustředěnost.

Lucifer

05.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3         

Aviatica

rubrika: Povídání

Je tady druhá jarní neděle, počasí se má dotýkat téměř letních hvězd, a tak jsem si naplánoval vydat se na vydatně dimenzovaný jarní výlet. Inspirovala mě k tomu 27mého března vypuštěna upoutávka Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy. Svatého Jana pod Skalou jsem již navštívil nejméně dvakrát. Nikdy jsem však ještě nebyl v Srbsku a nepěl u Bubovických vodopádů. Ve chvíli, když tohle píšu, nemohu zaručit, že se mi ten první a ke všemu ještě kultovní výlet vydaří realizovat. Pokud ne, budu průběžně skotačit zde; pokud ano, nebudu zde povětšinu dne přítomen, jelikož budu skotačit u Bubovických vodopádů. V druhém případě zde o tomto výletu podám někdy příští týden zprávu. Dnes vám podávám krátkou rekapitulaci své první jarní skromně dimenzované procházky, která se uskutečnila minulou neděli, tedy 27mého března.

Lucifer

03.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1         

Stal jsem se miliardářem

rubrika: Pel-mel

Dnes se s vámi musím podělit o jeden nesmírně důležitý předěl v mém životě, který nastal ve druhé polovině minulého týdne a o který jsem se s vámi neměl v úmyslu podělit, abyste mi nezáviděli či nějakým podloudným způsobem na něm parazitovali. Jenže mé chlubivé sklony nakonec zvítězily.

Lucifer

01.04.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 8         

Dítě hromu

rubrika: Pohádky

Z knížky Williama Elliota Griffise jsem tady přetlumočil už pět japonských pohádek. Poslední z nich se jmenuje Jak se sluneční bohyně nechala vylákat z jeskyně. I jarní slunce se už nechalo vylákat ze zimní jeskyně, takže nadešel čas, abych tuhle japonskou pohádkovou rapsodii zakončil číslem šest. Jak možná víte či nevíte, šestka je Luciferovým magickým číslem. Magické je i tohle jaro, které si o brzkých Velikonocích odpustilo sněhové radovánky. Šestá a na dlouhou dobu či úplně navždy poslední japonská pohádka, kterou vás v poněkud zkrácené a lehounce stylisticky poupravené formě oblažím, je o dítěti hromu. Někdy si takhle připadám, ale zatím se nechystám odejít do mraků.

Lucifer

30.03.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2         

Prostě buďte

rubrika: Vinárna U Čerta

Nastalo Velikonoční (původně Červené) pondělí se zmalovanými vajíčky a kdoví ještě čeho. Svoji třídílnou velikonoční pouť zakončím tam, kde jsem začal, totiž ve vinárně U Čerta.

Lucifer

28.03.2016, 00:04:19   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Konec starých časů a První jarní střepiny

rubrika: Poetický koutek

Už jsou tu zase Velikonoce. Nikdy nevynechají ani jeden rok a letos si k tomu přibalily ještě Velký pátek, kdy to zrovna píšu a představuji si přitom, jak si to špacíruju na Golgotu tak nějak s křížkem po funusu. Ne, ani náhodou ode mne neočekávejte nějaký oslavný traktát či hlubokomyslné rozjímání na téma tohoto bohulibého křesťanského svátku. Činil jsem tak už mnohokrát a popravdě řečeno nic nového mě v této souvislosti nenapadá a okusovat staré kosti nehodlám. Neříkám, že tyto svátky nectím, ale ten pocit si tentokrát a nejspíš i vždycky příště nechám pro sebe.

Tentokrát vám předkládám své dva poetické pokusy, jež nepovažuji za bůhvíjaké básnické perly. Jsou to takové lehce poeticky načrtnuté obrazy, okamžikové odrazy mého nitra. Dělí je od sebe 26 let. První vznikl 27mého března roku 1990 a druhý letos den před prvním jarním dnem (viz perex či úvod u První jarní smích a pláč). Jestli spolu a popřípadě i s Velikonocemi nějak souvisí, to už si přeberte sami.

Lucifer

26.03.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 15