Neviditelný čert

Věra Nosková: Chraňme muže

Ať tady dnes promluví, kdo to opravdu umí. Věra Nosková píše dobře a přečtu si od ní ráda cokoli, i když mě zlobí svým skepticismem a působením v Sisyfovi. Je to totiž paní, která si nic nenalhává, a někteří to nalhávání moc potřebujeme. (Možná i spisovatelka jednou nahlédne sílu některých absurdních fantazií, které se ukážou být realitou!) Sympatické jsou její blogové příspěvky, např. Sexistická gramatika. Věra Nosková má bratry a syny, proto odjakživa ví, že kluci a muži jsou křehcí! Dokonce citliví! A že to ti normální tají. To jsem vážně dlouho nepředpokládala, neboť doma byl mezi kupou žen jediný, mlčící muž. A ve škole platilo automaticky: co kluk, to potencionální grázl. Ne, že by muži neměli všelijaké zhůvěřilé vlastnosti! V tom jim ale můžeme směle konkurovat. Nicméně, o tom dnes řeč nebude.

Je to staré a nekonečné téma: ženy vedle mužů a ženy proti mužům. Ona je otázka, nehrotíme-li v současnosti tyto vztahové problémy uměle, z nedostatku vážnějších, existenčních, existenciálních a existencionálních starostí. Nedávno jsem držela v ruce knihu obhajující muže, napsanou mužem – a bylo to čtení od silně poznamenaného vědce. Nedalo se. Zajímavě a chytře reaguje na podobné otázky spjaté také s knihou V. Noskové např. Eva Hauserová. Věra Nosková uvádí deset příběhů. Nezdá se, že by se mnoho změnilo od roku vydání knihy – 2010.

Stella

09.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 44         

Přes překážky (Sklizeno v nejteplejším dni…)

Zdá se být marnou snahou zjistit, jestli v životě vědců bylo (a je) něco společného, co by je předurčilo k vědecké dráze završené uznáním a slávou. Talent a schopnosti si prostě budoucí vědci přinesli na svět a buď měli štěstí, že jim někdo v pravý čas poskytl podnět k přemýšlení a probudil jejich ctižádost, nebo jim nedala pokoje touha přijít věcem na kloub. Životní cesty mnohých z nich byly složité a plné překážek. O idyle se dá hovořit jen v několika málo případech, jakým je např. Alexander von Humboldt (dnes z nepochopitelných důvodů málo všeobecně známý). Jediná vědkyně nezkažená slávou, jak o Marii Curie-Skłodowské říkal Einstein, za studií omdlévala hlady i vyčerpáním ze zimy. Ale nenapadlo ji vzdát se možnosti poznání.

Stella

02.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 28         

Poznání sebe samého

V zájmu probuzení do následujícího meditačního víkendu vás opět obohatím mnou obsedantně zpracovaným výňatkem z knížky Lži století … od Heiko Schranga, z níž jsem předminulý víkend předložil Vinu. Téma, jež bude tímto způsobem nakousnuto, jsem zde již v různých podobách nastínil. Převážně se jednalo o mé vlastní úvahy, zážitky či niterní prožitky, kupříkladu Hvězdy v tůních. Jde o to, že člověk se musí občas přinutit odpojit všechny kabely pojící ho s vnějším, dnes až neurvale kypícím světem, a ponořit se do svých vlastních hlubin. A tam zase najít sám sebe.

Lucifer

28.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 17         

Poklábosení z ok do ok (O všeličem)

Tak se mi to slovo v levém sloupci Neviditelného čerta zalíbilo natolik, že jsem si řekla.: Tady to musí být zajímavé! Kdy naposledy jsem slyšela „poklábosení“, slovo jak z nedělního odpoledne? Oblázek v myšlenkovém a verbálním popelu na internetovém smetišti. Od té doby počty webových stránek narostly a dnes už se můžeme probírat desítkami obsažných a čtivých blogů. Přesto na to své první překvapení nezapomenu. Tenkrát jsem si totiž uvědomila, že se pohybuji v prostředí, kde si lidé vystačí s minimem slov, a kdyby na to přišlo, tak ani mluvit nemusí. Dobrej, nashle, zdravím. Čus. Ledabyle, přehlíživě, neboť nebudu kvůli někomu víc otevírat – ústa. V jistém prostředí totiž stačí: „A co já s tím? A co je mi do toho?“ Jako základní přístup, povzbuzovaný sdělovacími prostředky v textech a v pořadech o nutném sebeprosazování.

Stella

26.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 27         

Jak bude svět vypadat za padesát let? IV – Patnáct minut slávy

A je tady zase čertí prodloužený víkend, kdy sobota začíná už v pátek. Před pár dny jsem hnán jakýmsi náhlým popudem zamířil ke knihovně odložených knížek a bez jakéhokoli váhání uchopil knížku Akta Budoucnosti… od Richarda Watsona. S její pomocí jsem zde již sesumíroval tři příspěvky či pojednání. Poslední se jmenuje Jak bude svět vypadat za padesát let? III – Sám doma. V perexu najdete odkaz na předchozí čili druhý a v jeho perexu na ten první. Dnešní víkendovou oddechovku jsem vybral z kapitoly Média a zábava: Udělejte si to po svém, a to z části, která se jmenuje Patnáct minut slávy. Zdrojový text jsem upravil jen lehce a doplnil krátkou poznámkou.

Lucifer

21.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 22         

Proč je, jak je (Podle Alice Millerové)

„Hierarchické uspořádání a moc v konečném důsledku rozhodují o tom, zda je nějaké konání vnímáno jako dobré, nebo jako špatné. Stejný princip ovládá celý svět. Síla diktuje názor, a vítěz války je dříve či později uznán, nezávisle na tom, jakých zločinů se na své cestě k tomuto cíli dopustil... Za sebe mohu jen říci, že pro mne veskrze existují hodnoty, které nepotřebuji relativizovat a na jejichž možnosti realizace možná dlouhodobě závisejí naše šance na přežití.

Patří k nim: úcta ke slabšímu, tedy i k dítěti, a respekt k životu a jeho zákonitostem, bez něhož by musela vyhasnout veškerá kreativita. Fašismus ve všech svých odstínech tento respekt nemá, šíří duševní smrt a kastruje duši za pomoci své ideologie. Mezi všemi vůdčími osobnostmi třetí říše jsem nenalezla jedinou, která by nebyla vychována přísně a tvrdě. Nemělo by nás to přimět k hlubokému zamyšlení?“

(Alice Millerová: Na počátku byla výchova)

Stella

19.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19         

Vina

V zájmu nastávající víkendové vložky jsem se rozhodl nahradit sílu intuice pocitem viny. Proč? To je vcelku jednoduché. Obojí spolu svým způsobem souvisí. Mediální masáž pod taktovkou všelikých „pověřenců“ se snaží z jedné strany zbavit nás přirozené intuice a ze strany druhé v nás vyvolat jakousi „dědičnou vinu“. A to vše v zájmu našeho „spasení“, ačkoli skutečný zájem bude bezpochyby úplně jiný. Následující text jsem převzal ze zde již několikrát citovaného zdroje, přičemž jsem si ho dovolil lehce poupravit a doplnit.

Lucifer

14.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 40         

Je to bída!

Tak jsem si poněkud zatrpkle (možná jako každý člověk stárnoucí čím dál zběsilejším tempem) pomyslela v souvislosti s těmi mladicemi, které rychlou jízdou pokoušely osud, že jsem v jejich věku měla docela jiné starosti: jestli o prázdninách půjdu do porcelánky, na poštu, nebo na sena. Jinak bych si totiž nemohla koupit vyhlídnuté lodičky (krásné a drahé, za 130,- Kčs, tehdy to byly opravdu velké peníze). Nějaká nuda? Auto? Leda ve snu nebo v americkém filmu o zkažené mládeži. Doma platilo, že dokud nevyděláváš, nemůžeš ani protestovat. Vládl přísný řád. Dohled. Nechybí mi to. Ale ten posun k bezbřehé benevolenci a k nudě z nadbytku s sebou nese víc škody než užitku. Nejdříve se přece musím naučit ty ryby chytat. Plout s pěnou dní je stejně lehké, jako prázdné. Dítě přece není šperk, doplněk, ozdoba rodičů, kteří s pýchou umožňují svým dětem nedospět.

Stella

12.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Síla intuice

Pro druhý červencový (červotvorný) víkend jsem připravil další úvahu ze zdroje, z něhož jsem zde posledně čerpal v příspěvku Smrt nebo život po životě (Zákon reinkarnace). Tentokrát se netýká reinkarnačního života po smrti, ale intuitivního života v přítomném okamžiku.

Lucifer

08.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Velkorysost

Kocourův dodatek ke Stellinu článku O shovívavosti

…uměřenost, účelnost a spoustu dalších vlastností by mělo mít jednání lidí. Na každou akci obvykle přichází reakce – a to nejen ve fyzice.

Starý kocour

05.07.2017, 17:28:13   Publikoval Luciferkomentářů: 18         

O shovívavosti

Karel Čapek se pozastavoval nad tím, že se při setkání s někým novým neptáme, jaký je to člověk, ale ze všeho nejdřív nás zajímají jeho politické postoje. Já si potichu myslím, že politický postoj vypovídá hodně, ale budiž, řekl to chytřejší. Čapek bude mít určitě pravdu, protože velmi podobně se vyjadřuje také životem tisíckrát převálcovaná Jiřina Šiklová v rozverném interview Lidových novin. (Nebylo by lepší spáchat sebevraždu? LN 24. 6. 2017) “Že nikdy nejde o to, kde člověk dělá, ale co tam dělá, nejde o to, zda podepsal antichartu, ale co reálně dělal, zda je na nějakém seznamu, ale komu pomohl a komu škodil. Mladým skoro nejde vysvětlit, co všechno jsme museli skousnout. Já se vždycky ptám, co konkrétního ten člověk udělal, co provedl, koho nabonzoval...“

Stella

03.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 10